Do Finska přichází víc migrantů bez platných dokladů, na hranici je pouští Rusko

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

„Počet (žadatelů o azyl) za krátkou dobu výrazně vzrostl. Ruské úřady změnily způsob práce a umožňují (migrantům) cestovat do Finska, i když nemají platné doklady,“ řekla finská ministryně vnitra Mari Rantanenová podle agentury Reuters. 

Od pondělního brzkého rána přišlo z Ruska do Finska podle ministryně kolem šedesáti žadatelů o azyl. To je výrazný rozdíl oproti období mezi 1. srpnem a 12. listopadem, kdy podle finských pohraničníků dorazilo do Finska 91 osob bez dokumentů.

Rusko dříve nedovolovalo cestujícím s neúplnými doklady pokračovat na finské hraniční přechody, nyní se však tato politika zjevně změnila, poznamenali finští představitelé. „Tento jev nabývá na významu. Je těžké předvídat budoucnost, ale zdá se, že počet (přícházejících migrantů) poroste,“ řekl podle Yle Jukka Lukkari, zástupce velitele pohraniční stráže v jihovýchodním Finsku.

Osoby pokoušející se přejít do Finska jsou občané třetích zemí, kteří využili Rusko jako tranzitní zemi. Během minulého týdne byli mezi příchozími například občané Iráku, Sýrie, Jemenu a Somálska, naopak mezi nimi nebyli žádní Ukrajinci. V některých případech hrají roli „mezinárodní zločinecké skupiny, které jim (migrantům) umožnily cestovat,“ řekl Lukkari.

Finsko podle Yle už od čtvrtka nepovoluje lidem vjezd do země přes jihovýchodní hraniční přechody na kolech, pouze v motorových vozidlech. V pondělí však finští pohraničníci uvedli, že Moskva nadále umožňuje žadatelům o azyl, zejména z Blízkého východu, opustit Rusko na kolech.

Finský premiér: Rusko migrantům na hranice pomáhá

Finský premiér Orpo obvinil Rusko, že migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici s Finskem pomáhá. „Je evidentní, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ prohlásil Orpo. „Ruští pohraničníci doprovázejí a přepravují lidi k hranici,“ dodal s tím, že je potřeba brát situaci vážně a zajistit bezpečnost. 

Ministerstvo vnitra proto připraví návrh, který by umožňoval úřadům omezit provoz na hranicích či přímo uzavřít některé přechody, uvedla ministryně Rantanenová.

Žadatelé o azyl jsou ve Finsku registrováni na hranicích a poté převáženi do přijímacích středisek. Finská imigrační služba podle Yle uvedla, že kapacita center je dostatečná a že je možné ji v případě potřeby i navýšit.

Expert na hybridní vlivy Jukka Savolainen řekl Yle, že chování Ruska na hranicích je jasnou zprávou. „Je to signál, který chtějí Finsku vyslat. To se zdá jasné,“ řekl analytik z Evropského centra proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). „Pokud odtamtud (z Ruska) otevřou cestu, budeme mít brzy s uprchlíky problém.“

Helsinky se na ruské hybridní aktivity připravovaly

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle Yle uvedla, že země je na situace související s případným hybridním ruským působením dobře připravena.

Helsinky se na možné hybridní působení Ruska v podobě směřování velkého počtu žadatelů o azyl k finské hranici v posledních letech připravovaly, dodává YLE s tím, že Rusko takovou operaci provedlo na finské hranici už během roku 2015.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie, píše Reuters.

Náporu migrantů z třetích zemí čelí v posledních dvou letech se střídavou intenzitou také Polsko a pobaltské země na hranicích s Běloruskem. Také v tomto případě dotčené unijní země uvádějí, že spojenec Moskvy Minsk migranty využívá jako hybridní zbraň a na hranice je posílá cíleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 30 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 5 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...