Do Finska přichází víc migrantů bez platných dokladů, na hranici je pouští Rusko

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

„Počet (žadatelů o azyl) za krátkou dobu výrazně vzrostl. Ruské úřady změnily způsob práce a umožňují (migrantům) cestovat do Finska, i když nemají platné doklady,“ řekla finská ministryně vnitra Mari Rantanenová podle agentury Reuters. 

Od pondělního brzkého rána přišlo z Ruska do Finska podle ministryně kolem šedesáti žadatelů o azyl. To je výrazný rozdíl oproti období mezi 1. srpnem a 12. listopadem, kdy podle finských pohraničníků dorazilo do Finska 91 osob bez dokumentů.

Rusko dříve nedovolovalo cestujícím s neúplnými doklady pokračovat na finské hraniční přechody, nyní se však tato politika zjevně změnila, poznamenali finští představitelé. „Tento jev nabývá na významu. Je těžké předvídat budoucnost, ale zdá se, že počet (přícházejících migrantů) poroste,“ řekl podle Yle Jukka Lukkari, zástupce velitele pohraniční stráže v jihovýchodním Finsku.

Osoby pokoušející se přejít do Finska jsou občané třetích zemí, kteří využili Rusko jako tranzitní zemi. Během minulého týdne byli mezi příchozími například občané Iráku, Sýrie, Jemenu a Somálska, naopak mezi nimi nebyli žádní Ukrajinci. V některých případech hrají roli „mezinárodní zločinecké skupiny, které jim (migrantům) umožnily cestovat,“ řekl Lukkari.

Finsko podle Yle už od čtvrtka nepovoluje lidem vjezd do země přes jihovýchodní hraniční přechody na kolech, pouze v motorových vozidlech. V pondělí však finští pohraničníci uvedli, že Moskva nadále umožňuje žadatelům o azyl, zejména z Blízkého východu, opustit Rusko na kolech.

Finský premiér: Rusko migrantům na hranice pomáhá

Finský premiér Orpo obvinil Rusko, že migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici s Finskem pomáhá. „Je evidentní, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ prohlásil Orpo. „Ruští pohraničníci doprovázejí a přepravují lidi k hranici,“ dodal s tím, že je potřeba brát situaci vážně a zajistit bezpečnost. 

Ministerstvo vnitra proto připraví návrh, který by umožňoval úřadům omezit provoz na hranicích či přímo uzavřít některé přechody, uvedla ministryně Rantanenová.

Žadatelé o azyl jsou ve Finsku registrováni na hranicích a poté převáženi do přijímacích středisek. Finská imigrační služba podle Yle uvedla, že kapacita center je dostatečná a že je možné ji v případě potřeby i navýšit.

Expert na hybridní vlivy Jukka Savolainen řekl Yle, že chování Ruska na hranicích je jasnou zprávou. „Je to signál, který chtějí Finsku vyslat. To se zdá jasné,“ řekl analytik z Evropského centra proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). „Pokud odtamtud (z Ruska) otevřou cestu, budeme mít brzy s uprchlíky problém.“

Helsinky se na ruské hybridní aktivity připravovaly

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle Yle uvedla, že země je na situace související s případným hybridním ruským působením dobře připravena.

Helsinky se na možné hybridní působení Ruska v podobě směřování velkého počtu žadatelů o azyl k finské hranici v posledních letech připravovaly, dodává YLE s tím, že Rusko takovou operaci provedlo na finské hranici už během roku 2015.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie, píše Reuters.

Náporu migrantů z třetích zemí čelí v posledních dvou letech se střídavou intenzitou také Polsko a pobaltské země na hranicích s Běloruskem. Také v tomto případě dotčené unijní země uvádějí, že spojenec Moskvy Minsk migranty využívá jako hybridní zbraň a na hranice je posílá cíleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 1 hhodinou

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 4 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...