Musíme zvážit i vstup do NATO bez Švédska, řekl finský ministr

3 minuty
Události ČT: Komplikace kolem vstupu Finska a Švédska do NATO
Zdroj: ČT24

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o něž dosud neutrální severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech třicet států NATO. 

Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává „možností číslo jedna“. „Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat,“ dodal.

„Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno,“ uvedl v reakci švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO,“ dodal.

Šéf finské diplomacie Haavisto v úterý agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. „Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry,“ prohlásil Haavisto.

Další kolo jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu, upozornila turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje.

Haavisto: Debata v Turecku je vyhrocená

Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. „Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená,“ podotkl Haavisto.

K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou lidé spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milicemi YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.

Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě. „Turecko potvrdilo, že jsme udělali to, na čem jsme se dohodli. A pak také chce věci, které nejsme ochotní udělat. Takže rozhodnutí je na Turecku,“ prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson.

Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana.

V sobotu dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan spálil na povolené demonstraci před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu korán, což Ankara i další muslimské země ostře odsoudily.

Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň ale švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.

Ankara popírá, že by chtěla výměnou stíhačky od USA

Zatímco se napříč muslimským světem rozhořely tradiční bouře proti spálení koránu, Turecko v otázce rozšíření NATO stupňuje požadavky i směrem ke Spojeným státům, od nichž plánuje nakoupit stíhačky F-16 za 20 miliard dolarů. Část Kongresu je ale proti.

Ankara se tváří, že obě otázky spolu nesouvisejí. „O podmínce prodeje F-16 za členství Švédska a Finska v NATO se oficiálně nehovořilo. Už jsme americkému Kongresu řekli, že tyto dvě otázky jsou od sebe oddělené. Nemají mezi sebou přímou vazbu,“ zdůraznil turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.

Turecký prezident od začátku ruské agrese proti Ukrajině prezentuje svou politiku jako otevřenou na obě strany. Na jedné odsouzení invaze a dodávky zbraní Kyjevu, na druhé odmítání protiruských sankcí a prohloubení kvalifikace obchodních vztahů s Moskvou. Podle kritiků má Erdogan k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi až příliš blízko a odmítáním členství Finska a Švédska hraje Kremlu do karet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína a USA omezují výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda předpokládá, že základní clo bude činit deset procent, Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Podle serveru Meduza však Rusko poslalo na Ukrajinu stejný počet dronů jako o den dříve.
08:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

V albánských parlamentních volbách vede podle průběžných výsledků premiér Rama

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení 29 procent okrsků má jeho Socialistická strana 52 procent hlasů, uvedla ráno agentura Reuters. Volby se v Albánii konaly v neděli, sčítání hlasů, z nichž jsou mnohé ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostala podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.
před 57 mminutami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše exekutivní příkaz, který podle něj „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích. Tvrdí, že by mělo jít o pokles ceny o třicet až osmdesát procent. Trump to oznámil v neděli pozdě večer místního času (v noci na pondělí SELČ) na sociální síti. V následném příspěvku oznámil, že ceny léků budou sníženy o 59 procent. Neupřesnil však, zda má na mysli léky na předpis.
05:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 1 hhodinou

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 2 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
08:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Členové britských speciálních sil vraždili zajatce včetně dětí, píše BBC

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.
10:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...