Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.
„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. „S 32 národy u jednacího stolu budeme ještě silnější,“ uvedl Stoltenberg.
Severské země podle něj Alianci významně přispějí, jejich obranné síly jsou podle něj schopné se složkami ostatních států spolupracovat, sdílejí také stejné hodnoty a čelí stejným výzvám v Baltském moři i mimo něj. „Ruská brutální invaze na Ukrajinu rozvrátila mír v Evropě. Je tedy důležité, abychom byli v tomto významném okamžiku historie sjednoceni,“ uvedl Stoltenberg.
O historickém kroku na summitu NATO mluvil také Haavisto. „Jsem rád, že jsme mohli podepsat přístupové dokumenty,“ uvedl finský vrchní diplomat a ocenil, že ke stejnému kroku se rozhodla i sousední země. „Těšíme se na rychlý ratifikační proces,“ doplnil.
Lindeová připomněla, že švédskou žádost o členství v Alianci podepsala teprve před třemi týdny. V euroatlantické oblasti se podle ní situace po nevyprovokovaném ruském útoku na Ukrajinu zhoršuje. „Jako budoucí člen Aliance bude Švédsko přispívat k bezpečnosti všech spojenců. Jsme přesvědčeni, že naše členství posílí NATO a bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci.
Vydání Kurdů Turecku výměnou za členství
Dvojice dlouhá léta neutrálních skandinávských států požádala o vstup do NATO v květnu v obavách z ruské invaze na Ukrajinu. Diplomaté původně očekávali, že přijímací proces bude poměrně rychlý, námitky však vznesla Ankara.
Turecko požadovalo vydání členů kurdských organizací, které považuje za teroristické. Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.
V úterý dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.
Ratifikace může trvat i rok
Po úterním podpisu dostanou všechny členské země protokoly k ratifikaci. Až je schválí orgány poslední alianční země, stanou se země jejími novými členy. To může podle odhadů trvat až rok. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka.
Do té doby budou mít Finsko se Švédskem přístup ke zpravodajským informacím, ale až do ratifikace nebudou chráněny obrannou doložkou NATO, podle níž je útok na jednoho spojence útokem na všechny.
Před vstupem do NATO opakovaně varovala obě země Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí 12. března uvedlo, že „bude mít vážné vojenské a politické důsledky“.
Stoltenberg však uvedl, že Aliance dbá na bezpečnost zemí i během ratifikačního procesu. „Mnoho spojenců již přijalo jasné závazky týkající se bezpečnosti Finska a Švédska a NATO zvýšilo naši přítomnost v regionu, včetně většího počtu cvičení,“ uvedl generální tajemník.
