Turecko podpoří vstup Finska a Švédska do NATO

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Se zástupci Finska a Švédska v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka bezprostředně před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Země na něm podepsaly memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

„Turecko, Finsko a Švédsko dnes podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg. Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset po očekávaném oficiální pozvání na summitu také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG a podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb. 

Obě severské země o vstup do Aliance požádaly po ruské invazi na Ukrajinu, jejich členství ale dosud odmítalo schválit Turecko. S prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem proto první den summitu jednala švédská premiérka Magdalena Anderssonová, finský prezident Saul Niinistö a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. Podle vyjádření nejmenovaného představitele administrativy amerického prezidenta Joea Bidena pro agenturu Reuters před jednáním mluvil americký prezident Joe Biden na žádost Finska a Švédska s tureckým prezidentem Erdoganem.

„Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá Aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru britský premiér Boris Johnson. Krok Turecka ocenil také český premiér Petr Fiala. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou Alianci,“ uvedl. 

Turecko dříve uvedlo, že nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus. Naráží tím na jejich vztah k některým kurdským organizacím. 

Turecko zmíněnými organizacemi myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, pohřešovaných může být na 50 tisíc

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje na padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 2 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 3 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 4 hhodinami
Načítání...