Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.
Přechodná vláda, která má podle úterního prohlášení vládnout do 1. března 2025, má podle Bašíra tři priority. První je zajištění bezpečnosti a stability v zemi, aby se občané „vyčerpaní nespravedlností a tyranií“ mohli vrátit ke svému dennímu životu.
Druhou prioritou je návrat milionů uprchlíků do vlasti, kteří jsou podle Bašíra lidským kapitálem potřebným pro rozvoj země. „Vyzývám všechny Syřany v zahraničí: Sýrie je nyní svobodnou zemí, jež si vydobyla svou hrdost a důstojnost. Vraťte se,“ řekl Bašír v rozhovoru s italským listem Corriere della Sera.
Třetí prioritou nové vlády je strategické plánování, které zajistí fungující veřejné služby, jako je přístup k vodě, funkční elektrická síť a dodávky základních potravin, což je v zemi rozdělené a rozvrácené více než deset let trvající válkou náročný úkol.
Premiér v rozhovoru kritizoval terorismus a extremismus některých islamistických skupin a distancoval se od teroristických organizací al-Káida a Islámský stát. Přechodná vláda podle něj bude založena na islámských principech, a právě proto bude respektovat a chránit práva všech obyvatel a všech vyznání v zemi.
Rozpuštění bezpečnostních složek i zatykače
Premiér Bašír také potvrdil vydání zatykačů na zhruba 160 osob spojených s režimem prezidenta Bašára Asada, kteří jsou viněni z porušování lidských práv a válečných zločinů. Zatykače vydal faktický lídr Ahmad Šara, dříve známý především pod svým bojovým jménem Abú Muhammad al-Džulání, který je vůdcem HTS. Ten také oznámil, že rozpustí bezpečnostní složky bývalé syrské vlády.
Doplnil také své dřívější vyjádření, že jím, či novou vládou vyhlášené amnestie se nebudou vztahovat na ty, kteří se za minulého režimu podíleli na mučení a vraždění vězňů. HTS už v sobotu, tedy den před pádem Asadova režimu, vyhlásilo amnestii pro vojáky odvedené do syrské armády.
Al-Džulání také avizoval, že bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi na zabezpečení skladů, v nichž by mohly být chemické zbraně. Jeho skupina už dříve uvedla, že chemické zbraně v žádném případě nepoužije.
Asad je podle Moskvy v bezpečí
Nejasný zůstává osud svrženého vládce. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v novém rozhovoru pro NBC News tvrdí, že Asad byl „velmi bezpečným způsobem“ převezen do Ruska. Kreml už dříve oznámil, že se rozhodl Asadovi poskytnout azyl.
K osudu syrského diktátora řekl Rjabkov, že „je v bezpečí a ukazuje to, že Rusko v takové mimořádné situaci jedná tak, jak je třeba“. Dodal, že nebude upřesňovat, „co se stalo a jak to bylo vyřešeno“. O víkendu se v médiích objevily nepotvrzené zprávy o pádu letadla, na jehož palubě mohl být i Asad.
Bašár Asad převzal prezidentskou funkci v roce 2000 po smrti svého otce Háfize, který v zemi vládl od roku 1971. V roce 2011 v Sýrii propukly protirežimní protesty, jež Asadova vláda krvavě potlačila.
Následná občanská válka si podle odhadů vyžádala kolem 600 tisíc lidských životů. Dalších téměř dvanáct milionů obyvatel, což je více než polovina předválečné populace, většinou trvale opustilo své domovy.
Další postup HTS
Koncem letošního listopadu povstalci pod vedením islamistického uskupení HTS, které bývalo odnoží syrské organizace teroristického hnutí al-Káida, zahájili na severozápadě země bleskovou ofenzivu, která o uplynulém víkendu vyústila v pád Asadova režimu.
HTS se nyní snaží konsolidovat moc i nad dalšími částmi Sýrie. Podle vojenského velitele Hasana Abdula Ghaního islamisté dál postoupili na východě země, kde obsadili město Dajr az-Zaur a ovládli i přilehlé vojenské letiště. Kontrolu převzali od jednotek Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF), které město ovládaly od pátku, poté, co z něj odešli vojáci Asadova režimu.
„Budeme postupovat k městům Rakka a Hasaka a k dalším oblastem na východě Sýrie,“ řekl velitel Abdul Ghaní. Jednotky HTS podle něj už obsadily město Búkamál na hranici s Irákem, kde se nachází významný hraniční přechod. V oblastech východní Sýrie jsou také naleziště ropy a kontrola nad nimi je důležitá pro zajištění chodu ekonomiky země.
Hlavní město Damašek a velká část země jsou v euforii z pádu režimu. Lidé teď po věznicích, márnicích a mučírnách hledají své blízké.
Stovky lidí se vracejí do vlasti. „Je to třináct let a asi sedm měsíců, co jsem naposledy byl v Sýrii. Rozhodl jsem se jet teď, protože režim padl a věci se změnily. Můžeme volně do naší země, aniž by nás někdo pronásledoval, a vidět naši rodinu a blízké,“ uvedl syrský uprchlík Wassim al-Aloul.
Nadšení i nejistota mezi Kurdy
Štáb ČT se nyní nachází na severovýchodě Sýrie. „Na letišti v Kámišlí jsou ruští vojáci, je tam ruská vojenská technika. Když jsme projížděli kolem, viděli jsme ruskou vlajkou označené systémy protivzdušné obrany,“ informovala zpravodajka ČT Darja Stomatová. Rusové a technika byli podle ní nejspíš kvůli postupu povstalců evakuováni z Tadmuru, kde se nachází ruská základna.
Lidé v syrském Kurdistánu jsou podle novinářky z konce Asadova režimu nadšení, obávají se ale rebelů, protože situace zůstává nestabilní. „Největší nebezpečí pro ně představují jednotky SNA, které byly vycvičeny a spolupracují s Turky. Kurdové si přejí sjednocení všech frakcí na území syrského Kurdistánu, aby získali nezávislost, která by byla třeba po vzoru iráckého Kurdistánu mezinárodně uznána,“ podotkla Stomatová.
„Tato země nám patří a přes dvě stě let tu máme nějaký úděl. Jako kurdský národ jsme byli rozděleni mezi čtyři země, takže chceme, aby nás konečně začali uznávat,“ řekl ČT jeden z místních obyvatel Navid. „Doufám, že nebudeme mít problémy, všichni jsme ostatně Syřané,“ poznamenal další Syřan Mahaba.
Svět mezitím hledá způsob, jakým se k nové syrské vládě postavit. Američané chtějí spolupracovat a nevylučují ani jednání s HTS, ačkoliv ji už dvanáct let označují za teroristickou organizaci. „Používá správná slova, ale my ji samozřejmě nebudeme soudit podle těchto slov, ale podle jejích činů v příštích dnech, týdnech a měsících,“ zdůraznil mluvčí ministerstva zahraničí USA Matthew Miller.
Obavy z posílení Islámského státu
Spojené státy i Evropa se obávají, aby pád Asada znovu neprobudil zbytky teroristické organizace Islámský stát. Ten popravil 54 syrských vojáků, kteří dezertovali během povstalecké ofenzivy minulý týden, napsala agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva. Podle ní teroristé zajali vojáky v poušti v centrální provincii Homs.
Západ se obává, aby se Sýrie nepropadla do sektářského násilí. „Musíme se vyvarovat opakování strašlivých scénářů z Iráku, Libye a Afghánistánu. Je třeba chránit práva všech Syřanů, včetně menšinových skupin, a také je zásadní zachovat územní celistvost Sýrie a respektovat její nezávislost, suverenitu a státní instituce,“ konstatovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Na žádnou pomoc naopak nespoléhá sousední Izrael. Ten sice pád Asada vítá, ale má obavy z nových hrozeb. Tamní armáda už proto na různých místech Sýrie provedla stovky leteckých úderů, většinou na vojenské objekty. Kromě toho pozemní vojsko postoupilo do demilitarizované zóny na hranicích se Sýrií. Židovský stát to odůvodňuje snahou o zajištění vlastní bezpečnosti.
Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy chce židovský stát nastalé situace využít a vojensky oslabit Sýrii, která by mohla padnout do rukou problematických organizací.
OSN izraelské útoky odsoudila a vyzvala Jeruzalém k jejich zastavení. Mluvčí organizace apeloval na mezinárodní aktéry, aby svým jednáním neznemožnili blízkovýchodní zemi pokojnou politickou transformaci.
Íránské varování
Za Asadem stál kromě Moskvy i Teherán. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v prvním projevu po pádu režimu prohlásil, že akci naplánovaly Spojené státy a Izrael. Před tisíci stoupenců v Teheránu také zdůraznil, že Írán i jím vedená „Osa odporu“ zůstávají silní.
Íránská rozvědka podle Chámeneího již od září Asadovu vládu varovala před nebezpečím, které může ohrozit její stabilitu, ale Damašek varování zanedbal, napsala íránská agentura Tasním.
