Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby. Ve středečním rozhovoru to uvedl dočasný premiér Muhammad Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen.
Nový režim v Damašku chce bezpečnou Sýrii a návrat uprchlíků
Studio 6: První kroky nového syrského režimu (zdroj: ČT24)
Povstalci už jmenovali dočasného premiéra a snaží se o návrat k normálnímu životu. „Vláda svrženého režimu nám předala instituce i příslušné složky, abychom mohli ihned začít pracovat,“ prohlásil prozatímní šéf vlády Bašír. Islamisté slibují, že se nebudou mstít, a slibují také respekt k menšinám a volnost pro ženy, pokud jde o volbu oděvu.
Nejasný zůstává osud svrženého vládce. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v novém rozhovoru pro NBC News tvrdí, že Bašár Asad byl „velmi bezpečným způsobem“ převezen do Ruska. Kreml už dříve oznámil, že se rozhodl Asadovi poskytnout azyl.
K osudu syrského diktátora řekl Rjabkov, že „je v bezpečí a ukazuje to, že Rusko v takové mimořádné situaci jedná tak, jak je třeba“. Dodal, že nebude upřesňovat, „co se stalo a jak to bylo vyřešeno“. O víkendu se v médiích objevily nepotvrzené zprávy o pádu letadla, na jehož palubě mohl být i Asad.
Bašár Asad převzal prezidentskou funkci v roce 2000 po smrti svého otce Háfize, který v zemi vládl od roku 1971. V roce 2011 v Sýrii propukly protirežimní protesty, jež Asadova vláda krvavě potlačila.
Následná občanská válka si podle odhadů vyžádala kolem 600 tisíc lidských životů. Dalších téměř dvanáct milionů obyvatel, což je více než polovina předválečné populace, většinou trvale opustilo své domovy.
Koncem letošního listopadu povstalci pod vedením islamistického uskupení HTS, které bývalo odnoží syrské organizace teroristického hnutí al-Káida, zahájili na severozápadě země bleskovou ofenzivu, která o uplynulém víkendu vyústila v pád Asadova režimu.
Hlavní město Damašek a velká část země jsou v euforii z pádu režimu. Lidé teď po věznicích, márnicích a mučírnách hledají své blízké.
Stovky lidí se vracejí do vlasti. „Je to třináct let a asi sedm měsíců, co jsem naposledy byl v Sýrii. Rozhodl jsem se jet teď, protože režim padl a věci se změnily. Můžeme volně do naší země, aniž by nás někdo pronásledoval, a vidět naši rodinu a blízké,“ uvedl syrský uprchlík Wassim al-Aloul.
Nadšení i nejistota mezi Kurdy
Štáb ČT se nyní nachází na severovýchodě Sýrie. „Na letišti v Kámišlí jsou ruští vojáci, je tam ruská vojenská technika. Když jsme projížděli kolem, viděli jsme ruskou vlajkou označené systémy protivzdušné obrany,“ informovala zpravodajka ČT Darja Stomatová. Rusové a technika byli podle ní nejspíš kvůli postupu povstalců evakuováni z Tadmuru, kde se nachází ruská základna.
Lidé v syrském Kurdistánu jsou podle novinářky z konce Asadova režimu nadšení, obávají se ale rebelů, protože situace zůstává nestabilní. „Největší nebezpečí pro ně představují jednotky SNA, které byly vycvičeny a spolupracují s Turky. Kurdové si přejí sjednocení všech frakcí na území syrského Kurdistánu, aby získali nezávislost, která by byla třeba po vzoru iráckého Kurdistánu mezinárodně uznána,“ podotkla Stomatová.
„Tato země nám patří a přes dvě stě let tu máme nějaký úděl. Jako kurdský národ jsme byli rozděleni mezi čtyři země, takže chceme, aby nás konečně začali uznávat,“ řekl ČT jeden z místních obyvatel Navid. „Doufám, že nebudeme mít problémy, všichni jsme ostatně Syřané,“ poznamenal další Syřan Mahaba.
Svět mezitím hledá způsob, jakým se k nové syrské vládě postavit. Američané chtějí spolupracovat a nevylučují ani jednání s HTS, ačkoliv ji už dvanáct let označují za teroristickou organizaci. „Používá správná slova, ale my ji samozřejmě nebudeme soudit podle těchto slov, ale podle jejích činů v příštích dnech, týdnech a měsících,“ zdůraznil mluvčí ministerstva zahraničí USA Matthew Miller.
Obavy z posílení Islámského státu
Spojené státy i Evropa se obávají, aby pád Asada znovu neprobudil zbytky teroristické organizace Islámský stát. Ten popravil 54 syrských vojáků, kteří dezertovali během povstalecké ofenzivy minulý týden, napsala agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva. Podle ní teroristé zajali vojáky v poušti v centrální provincii Homs.
Západ se obává, aby se Sýrie nepropadla do sektářského násilí. „Musíme se vyvarovat opakování strašlivých scénářů z Iráku, Libye a Afghánistánu. Je třeba chránit práva všech Syřanů, včetně menšinových skupin, a také je zásadní zachovat územní celistvost Sýrie a respektovat její nezávislost, suverenitu a státní instituce,“ konstatovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Načítání...
Na žádnou pomoc naopak nespoléhá sousední Izrael. Ten sice pád Asada vítá, ale má obavy z nových hrozeb. Tamní armáda už proto na různých místech Sýrie provedla stovky leteckých úderů, většinou na vojenské objekty. Kromě toho pozemní vojsko postoupilo do demilitarizované zóny na hranicích se Sýrií. Židovský stát to odůvodňuje snahou o zajištění vlastní bezpečnosti.
OSN izraelské útoky odsoudila a vyzvala Jeruzalém k jejich zastavení. Mluvčí organizace apeloval na mezinárodní aktéry, aby svým jednáním neznemožnili blízkovýchodní zemi pokojnou politickou transformaci.
Za Asadem stál kromě Moskvy i Teherán. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí v prvním projevu po pádu režimu prohlásil, že akci naplánovaly Spojené státy a Izrael. Před tisíci stoupenců v Teheránu také zdůraznil, že Írán i jím vedená „Osa odporu“ zůstávají silní.