Evropské státy litují odchodu USA od dohody o otevřeném nebi. Problémy s Ruskem však potvrzují

Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o otevřeném nebi zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Tamní diplomacie avizovala, že bude dohodu dodržovat, dokud bude platná.

„Litujeme oznámení americké vlády o jejím úmyslu odstoupit od dohody o otevřeném nebi, ačkoli sdílíme její obavy ohledně implementace ustanovení dohody Ruskem,“ uvádí desítka evropských vlád. Úmluvu dojednanou v roce 1992, která vstoupila v platnost o deset let později, označují za klíčový pilíř „rámce pro budování důvěry“ vytvořeného v posledních dekádách.

V souvislosti s přístupem Ruska desítka zemí EU zmiňuje „neurovnané problémy“, konkrétně pak „zbytečné“ omezování přeletů nad Kaliningradskou oblastí. „Budeme nadále jednat s Ruskem, jak bylo dříve dohodnuto mezi spojenci v NATO a dalšími evropskými partnery… Nadále vyzýváme Ruskou federaci, aby tyto restrikce zrušila,“ uvádí společné prohlášení.

Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska.

Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že spojenci jsou stále pevně odhodláni hájit „efektivní mezinárodní zbraňovou kontrolu“. USA jsou podle něj ochotny své rozhodnutí stáhnout, pokud Rusko bude dohodu dodržovat. 

Podle Washingtonu bylo smyslem paktu podpořit mezinárodní bezpečnost, ale ruský přístup jej „fatálně podkopal“. Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry.

Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a v pátek uvedla, že ji hodlá plně dodržovat, „dokud bude platit“. To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále „funkční a užitečná“. Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců. 

„Přístup musí být pragmatický. Dokud dohoda bude platit, máme v úmyslu plně dodržovat všechna práva a povinnosti, jež z této dohody pro nás vyplývají,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v odpovědi na otázku, zda bude Rusko s ostatními účastníky diskutovat o záměru USA odstoupit. Vyjádřil přitom naději, že i ostatní signatářské země budou ke svým povinnostem přistupovat rovněž svědomitě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jde se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.
před 2 hhodinami

Při požáru ve švýcarském lyžařském středisku zemřely desítky lidí

Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana během silvestrovské oslavy zemřelo podle policie na čtyřicet lidí. Dalších zhruba 115 osob utrpělo zranění, a to většinou vážná. Část obětí podle policie tvoří cizinci. Na český zastupitelský úřad ve Švýcarsku se podle mluvčího ministerstva zahraničí nikdo neobrátil. Švýcarský prezident Guy Parmelin označil požár za jednu z nejhorších tragédií, jaká jeho zemi postihla.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loď zadržená kvůli poškození kabelu přepravovala ruskou ocel, oznámilo Finsko

Loď zadržená Finskem kvůli podezření z poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s Tallinem přepravovala ruskou ocel, na kterou se vztahují sankce Evropské unie, informovala ve čtvrtek podle agentury AFP finská celní správa. Loď Fitburg plující z Ruska do Izraele a čtrnáct členů její posádky zadržely finské úřady ve středu.
před 4 hhodinami

Rozsáhlé protesty v Íránu si vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.
před 4 hhodinami

Svět oslavil příchod roku 2026

Svět oslavil příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Postupně následovaly další země od Nového Zélandu přes Čínu, Thajsko či Katar až po Evropu, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku, v 9:00 pak i na západní pobřeží USA. Jako poslední do roku 2026 ve 13:00 SEČ vstoupily neobydlené tichomořské atoly Bakerův ostrov a Howlandův ostrov.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Při výstupu v rakouských Alpách zahynul Čech

Devětačtyřicetiletý Čech zahynul ve středu při výstupu na horu Breithorn v rakouském Salcbursku, informovala ve čtvrtek agentura APA s odvoláním na místní policii. Podle ní muž zřejmě uklouzl na obtížné a zasněžené stezce a zřítil se do skalního terénu.
před 16 hhodinami

Uznání Somalilandu budí vášně. Izrael myslí strategicky

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.
před 16 hhodinami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...