Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.
Dveře NATO zůstanou otevřené, řekli američtí diplomaté v Ženevě Rusům
3 minuty
Události ČT: Jednání USA a Ruska v Ženevě
V Ženevě od ranních hodin jednaly delegace vedené náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou a jejím ruským protějškem Sergejem Rjabkovem. Středobodem debat byla situace na Ukrajině, u jejíchž hranic Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků, a ruské požadavky na právně podložená ujištění, která Moskva označuje za bezpečnostní záruky.
Shermanová po jednání řekla, že by Rusko mohlo situaci uklidnit stažením vojáků od ukrajinské hranice či vysvětlením, proč je tam soustředilo. Na konci minulého roku západní rozvědky právě kvůli soustředění ruských sil v oblasti varovaly před možnou agresí Moskvy vůči Ukrajině už na počátku letošního roku.
Americká strana podle Shermanové dala také najevo připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.
Rjabkov zopakoval postoj své země a konstatoval, že pondělní jednání byla profesionální. Je ale podle něj třeba průlomu a kompromisů. O tom, jestli budou rozhovory s Washingtonem pokračovat, se podle něj Moskva dohodne po setkání Rady NATO-Rusko, které má být ve středu v Bruselu, a po rozhovorech pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se uskuteční ve čtvrtek.
Shermanová odmítla měnit politiku vstupu do NATO
V otázce členství Ukrajiny v NATO podle ruského diplomata žádný pokrok nenastal, Rjabkov tento bod označil za nejspornější z témat rozhovorů. Moskva, která v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadila a poté nelegálně anektovala ukrajinský Krym, trvá na záruce, že východoevropská země nikdy nevstoupí do NATO, protože by to podle ní bylo vážné ohrožení ruské národní bezpečnosti.
Rjabkov v tomto bodě očekává rychlé vstřícné gesto ze strany NATO. Vyjednávání o situaci na Ukrajině totiž podle Ruska nemůže trvat měsíce a roky a právě otázka členství Ukrajiny v Alianci je podle něj zásadní pro celkový osud rozhovorů s USA.
Shermanová ale takovou garanci důrazně odmítla, když řekla, že USA nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří Severoatlantické aliance. Ta znamená, že do Aliance může vstoupit jakákoliv země, která o to má zájem a je schopna plnit společné závazky, a také to, že rozhodnutí o rozšíření Aliance je výhradně na jejích členech. Žádná třetí země do něj nemůže mluvit.
Americká diplomatka také poznamenala, že Spojené státy neučiní žádné rozhodnutí o Ukrajině, Evropě nebo NATO unilaterálně, tedy bez konzultací s dotyčnými. Rusku znovu připomněla hrozící masivními následky v případě vojenské eskalace.
9 minut
Horizont ČT24: Komentář politického geografa Michaela Romancova
Stoltenberg: Všechny země mají právo vybrat si svou vlastní cestu
Také Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ve věci možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to generální tajemník Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.
„Členové NATO jsou jednotní v názoru, že všechny země mají právo vybrat si svou vlastní cestu,“ řekl v pondělí Stoltenberg na adresu ruského požadavku nepřijímat Ukrajinu či Gruzii do Aliance. Rozhodnout o případném budoucím členství postsovětských zemí v NATO mohou podle něj pouze jejich vlády a třicítka aliančních států.
Objektivně existují témata, o kterých je vhodné a nutné s Ruskem jednat. Ale pokud si chce Rusko vynutit nějakou supervelmocenskou pozici v současném světě, tak se obávám, že není možné nic jiného, než říci, že jim prostě ujel vlak.
USA nabízejí reciproční kroky, Moskva požaduje jednostranné ústupky Západu
Rusko požaduje záruky, že se euroatlantské společenství nebude rozšiřovat dále na východ a zejména, že se k němu nepřipojí Ukrajina. Dále chce omezení vojenských cvičení západních vojsk a limity pro rozmísťování raket v oblasti. USA označily tyto požadavky za nepřijatelné, ale zároveň uvedly, že existují témata, v nichž mohou dosáhnout obě země shody. USA a jejich spojenci jsou podle svých vyjádření ochotni jednat o vzájemném omezení vojenských cvičení a umisťování zbraní v regionu.
„Domnívám se, že se Rusko nemusí obávat toho, že alianční jednotky rozmístěné v Pobaltí jsou připravené útočit směrem na Petrohrad, byť se toto velice často objevuje ve sděleních vysoce postavených ruských politiků,“ uvedl v Horizontu ČT24 politický geograf Michael Romancov.
„Z čeho Rusové objektivně strach mít mohou, tak to jsou určité zbraňové systémy, například americké rakety, o jejichž rozmístění v Evropě, případně na Ukrajině, se jedná. To je ale přesně to, o čem jsou Američané ochotní jednat, ale kladou si jednoznačnou podmínku – pokud my něco nerozmístíme, nebo něco stáhneme, pak se Rusko musí zachovat stejným způsobem,“ dodal Romancov.
Rjabkov o víkendu prohlásil, že by tyto kroky měl Západ přijmout jednostranně a že je zklamán signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu a z Bruselu. V nedělním rozhovoru s agenturou TASS prohlásil, že Moskva se již nenechá zatlačovat Severoatlantickou aliancí do druhořadé role v evropské i mezinárodní politice. NATO by si podle něj „mělo sbalit svoje věci a vrátit se k hranicím z roku 1997“.
Aliance se rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česká republika do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Slovensko následovalo o pět let později.
