Washington popsal možné sankce za útok na Ukrajinu. Rusko je zklamané, vzkázal Rjabkov

Rusko je zklamáno signály z Washingtonu a Bruselu před pondělním jednáním v Ženevě, které bude věnováno situaci na Ukrajině, řekl podle agentur Interfax a RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Prohlásil, že k nadcházejícím diplomatickým rozhovorům nepřistupuje s optimismem. Washington naznačil, jak by vypadaly sankce vůči Moskvě v případě agrese proti Ukrajině.

„Nepřistoupíme na žádné ústupky. To je zcela mimo hru,“ upozornil Rjabkov. „Jsme zklamáni signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu, ale také z Bruselu (kde sídlí NATO),“ poznamenal.

Podle západních zemí Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.

Spojené státy jsou podle sobotních vyjádření nejmenovaných vládních činitelů ochotny jednat s Ruskem o recipročním omezení vojenských cvičení ve východní Evropě a o omezení možného rozmísťování raket v oblasti. Nehodlají však Rusku nabízet snížení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě, což Moskva požaduje.

Jakoukoli dohodu Spojené státy podmiňují tím, že Moskva přestane s hrozbami vůči Ukrajině a neudělá žádné rozhodnutí v tomto směru bez souhlasu Kyjeva a NATO, řekli médiím činitelé administrativy prezidenta Joea Bidena.

Washington popsal sankce v případě ruské agrese

Šéf americké diplomacie Antony Blinken v pátek prohlásil, že je ještě možné diplomatické řešení nynější krize. Strategií Ruska je však podle jeho názoru přijít se „seznamem absolutně nepřijatelných požadavků“ a po jejich odmítnutí tvrdit, že druhá strana nespolupracuje.

V neděli Blinken zopakoval, že neočekává průlom. Zároveň ale nevyloučil, že obě země najdou v některých oblastech shodu. Podle něj je stále čas se vyhnout konfrontaci. Blinken znovu zopakoval, že ruská agrese proti Ukrajině by měla „masivní dopad“ na Moskvu v podobě sankcí.

Bezprecedentními sankcemi už dříve pohrozil i šéf Bílého domu. Vyloučil však, že by kvůli tomu Spojené státy vysílaly na východ Evropy svoje vojáky.

Chystané sankce by podle listu The New York Times vešly v platnost v řádu hodin po případném ruském útoku na Ukrajinu. Mimo jiné by mířily na největší ruské finanční instituce, které by odřízly od globálních transakcí. Součástí sankcí by bylo také embargo na americké technologie využívané v obranném a spotřebním průmyslu. Washington je také připraven vyzbrojit Ukrajince pro partyzánskou válku.

Zástupci USA, Ruska a NATO chystají na příští týden několik jednání. Po pondělním setkání Rjabkova a náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanové povede ve středu Rada Severoatlantické aliance rozhovory se zástupci Ruska. Na čtvrtek se chystají jednání pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 mminutou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...