Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, domnívá se Trump

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je Trump přesvědčen. V Oválné pracovně Bílého domu novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel.

Zároveň však už dříve během dne Rusku pohrozil. „Na základě skutečnosti, že Rusko teď na bojišti naprosto buší do Ukrajiny, vážně zvažuji rozsáhlé bankovní sankce, sankce a cla vůči Rusku, dokud nebude dosaženo příměří a konečné dohody o míru. Rusku a Ukrajině: zasedněte k jednacímu stolu hned teď, než bude pozdě. Děkuji!!!" napsal v pátek Trump na své sociální síti Truth Social.

Americký prezident, jehož vztah s ukrajinskou hlavou státu Zelenským je napjatý, tento týden pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil také sdílení informací s ukrajinskou rozvědkou. Na dotaz novinářů, jestli toho Putin nevyužívá, odvětil, že dělá to, co by dělal kdokoliv jiný, a sice, že Ukrajinu zasahuje tvrději než dosud.

Na adresu Evropy americký prezident podotkl: „Neví, jak ukončit válku, já to vím." Kdyby nebyl prezidentem, byla by podle něj nulová šance, že válka skončí. Rusko, které konflikt před třemi roky vyvolalo, podle něj válku ukončit chce, a myslí si, že i Ukrajina, i když u ní dal najevo jisté pochyby.

Ruské rakety zasáhly i Charkov
Zdroj: Reuters/Vyacheslav Madiyevskyy

Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že cílilo na energetickou a plynárenskou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři, podle jeho slov Rusové použili téměř sedmdesát raket a přes dvě stě útočných dronů.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, které je jediným zdrojem této války, aby zastavilo tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze – zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři – skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Kyjev je připraven „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

Co obsahuje Zelenského plán

Zelenskyj před několika dny, po předchozí roztržce v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem JD Vancem, ohlásil, že on i jeho tým jsou připraveni pod „silným vedením prezidenta Trumpa“ usilovat o dosažení trvalého míru. Jako první krok na cestě k míru tehdy navrhl propustit válečné zajatce a zavést příměří ve vzduchu i na moři, které by obsahovalo například zákaz používání raket, dronů dlouhého dosahu nebo bombardování energetické a civilní infrastruktury.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP v pátek řekl, že Ankara podporuje výzvu Zelenského k vzdušnému a námořnímu příměří. Mohlo by to podle něj být opatření sloužící k budování důvěry mezi stranami konfliktu. Nabídl přitom hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.

Terčem útoku byla v noci na pátek podle Zelenského energetika země, konkrétně různá zařízení v Oděské, Poltavské, Černihivské a Ternopilské oblasti. „Celkem Rusové použili téměř sedmdesát raket – s plochou drahou letu i balistických – a také téměř dvě stovky útočných dronů. To vše proti infrastruktuře, která zajišťuje normální život,“ dodal. Škody jsou podle něj i na běžných obytných budovách, například v Charkově, kde jsou zranění.

Do obrany se zapojily francouzské Mirage 2000

Kyjev oznámil, že se do obrany před nejnovějším útokem poprvé zapojily letouny Mirage 2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem. Ukrajinci už dříve dostali od některých spojeneckých zemí například letouny F-16, v únoru pak od Paříže francouzské stroje Mirage 2000.

„Energetická a plynárenská infrastruktura v různých oblastech Ukrajiny se opět dostala pod masivní raketový a dronový útok,“ napsal Haluščenko na Facebooku. Záchranáři a energetici odstraňují následky, kde je to možné, a jsou přijímána nezbytná opatření ke stabilizaci dodávek energie a plynu, doplnil. Haluščenko obvinil Rusko, že se snaží ublížit obyčejným Ukrajincům, které chce nadále připravovat o elektřinu a teplo.

Společnost Naftohaz oznámila, že útok poškodil její zařízení na produkci zemního plynu a obešel se bez obětí. „Je to sedmnáctý kombinovaný útok na zařízení plynárenské infrastruktury skupiny Naftohaz,“ uvedla firma na Facebooku, přičemž použila termín, který se používá pro vzdušný úder provedený prostřednictvím střel i dronů.

Energetická společnost DTEK mezitím podle agentury Reuters sdělila, že pozastavila produkci plynu ve svých zařízeních v centrální Poltavské oblasti poté, co utrpěla značné škody při ruském útoku.

Nahrávám video

Úder cílil na plynárenskou infrastrukturu

Podle šéfa vojenské správy západoukrajinské Ternopilské oblasti Vjačeslava Nehody Rusové zasáhli v noci na pátek kritické průmyslové zařízení. Činitel informoval o možných omezeních v dodávkách plynu. „V důsledku nočního nepřátelského útoku na Ternopilskou oblast dopadly rakety na kritický průmyslový objekt,“ napsal na telegramu bez bližších podrobností o zařízení. Také podle něj si úder nevyžádal oběti.

Podle ukrajinského letectva se noční ruský úder soustředil především na zařízení ukrajinského plynárenského průmyslu. Letectvo zároveň uvedlo, že podle předběžných údajů v noci zaznamenalo 261 vzdušných prostředků vyslaných Ruskem včetně střel různého typu, úderných dronů a bezpilotních prostředků, které označuje za imitace útočných dronů, což jsou zřejmě návnady, jež mají mást protivzdušnou obranu.

„K 10:00 hodině (9:00 SELČ) bylo potvrzeno sestřelení 134 vzdušných cílů: 25 střel s plochou drahou letu Ch-101/Ch-55, osm střel s plochou drahou letu Kalibr, jedné řízené střely Ch-59/69 a sta útočných dronů typu Šáhed,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu. „Kromě toho až deset nepřátelských střel (nezahrnutých do statistiky sestřelených) nedosáhlo svých cílů,“ dodalo letectvo s tím, že dalších 86 imitací dronů zmizelo z radarů bez způsobení škod.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zařízení plynárenské a energetické infrastruktury podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.

Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko pravidelně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Zároveň se pokouší mimo jiné ochromit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady pravidelně informují o zásazích civilních míst a zabitých civilistech.

Agentura PAP mezitím s odvoláním na polskou armádu uvedla, že kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu, včetně jejích západních částí, preventivně vzlétly polské a spojenecké stíhací letouny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.