Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, domnívá se Trump

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je Trump přesvědčen. V Oválné pracovně Bílého domu novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel.

Zároveň však už dříve během dne Rusku pohrozil. „Na základě skutečnosti, že Rusko teď na bojišti naprosto buší do Ukrajiny, vážně zvažuji rozsáhlé bankovní sankce, sankce a cla vůči Rusku, dokud nebude dosaženo příměří a konečné dohody o míru. Rusku a Ukrajině: zasedněte k jednacímu stolu hned teď, než bude pozdě. Děkuji!!!" napsal v pátek Trump na své sociální síti Truth Social.

Americký prezident, jehož vztah s ukrajinskou hlavou státu Zelenským je napjatý, tento týden pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil také sdílení informací s ukrajinskou rozvědkou. Na dotaz novinářů, jestli toho Putin nevyužívá, odvětil, že dělá to, co by dělal kdokoliv jiný, a sice, že Ukrajinu zasahuje tvrději než dosud.

Na adresu Evropy americký prezident podotkl: „Neví, jak ukončit válku, já to vím." Kdyby nebyl prezidentem, byla by podle něj nulová šance, že válka skončí. Rusko, které konflikt před třemi roky vyvolalo, podle něj válku ukončit chce, a myslí si, že i Ukrajina, i když u ní dal najevo jisté pochyby.

Ruské rakety zasáhly i Charkov
Zdroj: Reuters/Vyacheslav Madiyevskyy

Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že cílilo na energetickou a plynárenskou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři, podle jeho slov Rusové použili téměř sedmdesát raket a přes dvě stě útočných dronů.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, které je jediným zdrojem této války, aby zastavilo tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze – zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři – skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Kyjev je připraven „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

Co obsahuje Zelenského plán

Zelenskyj před několika dny, po předchozí roztržce v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem JD Vancem, ohlásil, že on i jeho tým jsou připraveni pod „silným vedením prezidenta Trumpa“ usilovat o dosažení trvalého míru. Jako první krok na cestě k míru tehdy navrhl propustit válečné zajatce a zavést příměří ve vzduchu i na moři, které by obsahovalo například zákaz používání raket, dronů dlouhého dosahu nebo bombardování energetické a civilní infrastruktury.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP v pátek řekl, že Ankara podporuje výzvu Zelenského k vzdušnému a námořnímu příměří. Mohlo by to podle něj být opatření sloužící k budování důvěry mezi stranami konfliktu. Nabídl přitom hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.

Terčem útoku byla v noci na pátek podle Zelenského energetika země, konkrétně různá zařízení v Oděské, Poltavské, Černihivské a Ternopilské oblasti. „Celkem Rusové použili téměř sedmdesát raket – s plochou drahou letu i balistických – a také téměř dvě stovky útočných dronů. To vše proti infrastruktuře, která zajišťuje normální život,“ dodal. Škody jsou podle něj i na běžných obytných budovách, například v Charkově, kde jsou zranění.

Do obrany se zapojily francouzské Mirage 2000

Kyjev oznámil, že se do obrany před nejnovějším útokem poprvé zapojily letouny Mirage 2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem. Ukrajinci už dříve dostali od některých spojeneckých zemí například letouny F-16, v únoru pak od Paříže francouzské stroje Mirage 2000.

„Energetická a plynárenská infrastruktura v různých oblastech Ukrajiny se opět dostala pod masivní raketový a dronový útok,“ napsal Haluščenko na Facebooku. Záchranáři a energetici odstraňují následky, kde je to možné, a jsou přijímána nezbytná opatření ke stabilizaci dodávek energie a plynu, doplnil. Haluščenko obvinil Rusko, že se snaží ublížit obyčejným Ukrajincům, které chce nadále připravovat o elektřinu a teplo.

Společnost Naftohaz oznámila, že útok poškodil její zařízení na produkci zemního plynu a obešel se bez obětí. „Je to sedmnáctý kombinovaný útok na zařízení plynárenské infrastruktury skupiny Naftohaz,“ uvedla firma na Facebooku, přičemž použila termín, který se používá pro vzdušný úder provedený prostřednictvím střel i dronů.

Energetická společnost DTEK mezitím podle agentury Reuters sdělila, že pozastavila produkci plynu ve svých zařízeních v centrální Poltavské oblasti poté, co utrpěla značné škody při ruském útoku.

9 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (7. března 2025)
Zdroj: ČT24

Úder cílil na plynárenskou infrastrukturu

Podle šéfa vojenské správy západoukrajinské Ternopilské oblasti Vjačeslava Nehody Rusové zasáhli v noci na pátek kritické průmyslové zařízení. Činitel informoval o možných omezeních v dodávkách plynu. „V důsledku nočního nepřátelského útoku na Ternopilskou oblast dopadly rakety na kritický průmyslový objekt,“ napsal na telegramu bez bližších podrobností o zařízení. Také podle něj si úder nevyžádal oběti.

Podle ukrajinského letectva se noční ruský úder soustředil především na zařízení ukrajinského plynárenského průmyslu. Letectvo zároveň uvedlo, že podle předběžných údajů v noci zaznamenalo 261 vzdušných prostředků vyslaných Ruskem včetně střel různého typu, úderných dronů a bezpilotních prostředků, které označuje za imitace útočných dronů, což jsou zřejmě návnady, jež mají mást protivzdušnou obranu.

„K 10:00 hodině (9:00 SELČ) bylo potvrzeno sestřelení 134 vzdušných cílů: 25 střel s plochou drahou letu Ch-101/Ch-55, osm střel s plochou drahou letu Kalibr, jedné řízené střely Ch-59/69 a sta útočných dronů typu Šáhed,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu. „Kromě toho až deset nepřátelských střel (nezahrnutých do statistiky sestřelených) nedosáhlo svých cílů,“ dodalo letectvo s tím, že dalších 86 imitací dronů zmizelo z radarů bez způsobení škod.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zařízení plynárenské a energetické infrastruktury podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.

Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko pravidelně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Zároveň se pokouší mimo jiné ochromit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady pravidelně informují o zásazích civilních míst a zabitých civilistech.

Agentura PAP mezitím s odvoláním na polskou armádu uvedla, že kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu, včetně jejích západních částí, preventivně vzlétly polské a spojenecké stíhací letouny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...