Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, domnívá se Trump
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je Trump přesvědčen. V Oválné pracovně Bílého domu novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel.
Zároveň však už dříve během dne Rusku pohrozil. „Na základě skutečnosti, že Rusko teď na bojišti naprosto buší do Ukrajiny, vážně zvažuji rozsáhlé bankovní sankce, sankce a cla vůči Rusku, dokud nebude dosaženo příměří a konečné dohody o míru. Rusku a Ukrajině: zasedněte k jednacímu stolu hned teď, než bude pozdě. Děkuji!!!" napsal v pátek Trump na své sociální síti Truth Social.
Americký prezident, jehož vztah s ukrajinskou hlavou státu Zelenským je napjatý, tento týden pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil také sdílení informací s ukrajinskou rozvědkou. Na dotaz novinářů, jestli toho Putin nevyužívá, odvětil, že dělá to, co by dělal kdokoliv jiný, a sice, že Ukrajinu zasahuje tvrději než dosud.
Na adresu Evropy americký prezident podotkl: „Neví, jak ukončit válku, já to vím." Kdyby nebyl prezidentem, byla by podle něj nulová šance, že válka skončí. Rusko, které konflikt před třemi roky vyvolalo, podle něj válku ukončit chce, a myslí si, že i Ukrajina, i když u ní dal najevo jisté pochyby.
Ruské rakety zasáhly i Charkov
Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že cílilo na energetickou a plynárenskou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři, podle jeho slov Rusové použili téměř sedmdesát raket a přes dvě stě útočných dronů.
„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, které je jediným zdrojem této války, aby zastavilo tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze – zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři – skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Kyjev je připraven „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.
Co obsahuje Zelenského plán
Zelenskyj před několika dny, po předchozí roztržce v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem JD Vancem, ohlásil, že on i jeho tým jsou připraveni pod „silným vedením prezidenta Trumpa“ usilovat o dosažení trvalého míru. Jako první krok na cestě k míru tehdy navrhl propustit válečné zajatce a zavést příměří ve vzduchu i na moři, které by obsahovalo například zákaz používání raket, dronů dlouhého dosahu nebo bombardování energetické a civilní infrastruktury.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP v pátek řekl, že Ankara podporuje výzvu Zelenského k vzdušnému a námořnímu příměří. Mohlo by to podle něj být opatření sloužící k budování důvěry mezi stranami konfliktu. Nabídl přitom hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.
Terčem útoku byla v noci na pátek podle Zelenského energetika země, konkrétně různá zařízení v Oděské, Poltavské, Černihivské a Ternopilské oblasti. „Celkem Rusové použili téměř sedmdesát raket – s plochou drahou letu i balistických – a také téměř dvě stovky útočných dronů. To vše proti infrastruktuře, která zajišťuje normální život,“ dodal. Škody jsou podle něj i na běžných obytných budovách, například v Charkově, kde jsou zranění.
Do obrany se zapojily francouzské Mirage 2000
Kyjev oznámil, že se do obrany před nejnovějším útokem poprvé zapojily letouny Mirage 2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem. Ukrajinci už dříve dostali od některých spojeneckých zemí například letouny F-16, v únoru pak od Paříže francouzské stroje Mirage 2000.
„Energetická a plynárenská infrastruktura v různých oblastech Ukrajiny se opět dostala pod masivní raketový a dronový útok,“ napsal Haluščenko na Facebooku. Záchranáři a energetici odstraňují následky, kde je to možné, a jsou přijímána nezbytná opatření ke stabilizaci dodávek energie a plynu, doplnil. Haluščenko obvinil Rusko, že se snaží ublížit obyčejným Ukrajincům, které chce nadále připravovat o elektřinu a teplo.
Společnost Naftohaz oznámila, že útok poškodil její zařízení na produkci zemního plynu a obešel se bez obětí. „Je to sedmnáctý kombinovaný útok na zařízení plynárenské infrastruktury skupiny Naftohaz,“ uvedla firma na Facebooku, přičemž použila termín, který se používá pro vzdušný úder provedený prostřednictvím střel i dronů.
Energetická společnost DTEK mezitím podle agentury Reuters sdělila, že pozastavila produkci plynu ve svých zařízeních v centrální Poltavské oblasti poté, co utrpěla značné škody při ruském útoku.
9 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (7. března 2025)
Úder cílil na plynárenskou infrastrukturu
Podle šéfa vojenské správy západoukrajinské Ternopilské oblasti Vjačeslava Nehody Rusové zasáhli v noci na pátek kritické průmyslové zařízení. Činitel informoval o možných omezeních v dodávkách plynu. „V důsledku nočního nepřátelského útoku na Ternopilskou oblast dopadly rakety na kritický průmyslový objekt,“ napsal na telegramu bez bližších podrobností o zařízení. Také podle něj si úder nevyžádal oběti.
Podle ukrajinského letectva se noční ruský úder soustředil především na zařízení ukrajinského plynárenského průmyslu. Letectvo zároveň uvedlo, že podle předběžných údajů v noci zaznamenalo 261 vzdušných prostředků vyslaných Ruskem včetně střel různého typu, úderných dronů a bezpilotních prostředků, které označuje za imitace útočných dronů, což jsou zřejmě návnady, jež mají mást protivzdušnou obranu.
„K 10:00 hodině (9:00 SELČ) bylo potvrzeno sestřelení 134 vzdušných cílů: 25 střel s plochou drahou letu Ch-101/Ch-55, osm střel s plochou drahou letu Kalibr, jedné řízené střely Ch-59/69 a sta útočných dronů typu Šáhed,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu. „Kromě toho až deset nepřátelských střel (nezahrnutých do statistiky sestřelených) nedosáhlo svých cílů,“ dodalo letectvo s tím, že dalších 86 imitací dronů zmizelo z radarů bez způsobení škod.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zařízení plynárenské a energetické infrastruktury podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.
Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko pravidelně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Zároveň se pokouší mimo jiné ochromit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady pravidelně informují o zásazích civilních míst a zabitých civilistech.
Agentura PAP mezitím s odvoláním na polskou armádu uvedla, že kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu, včetně jejích západních částí, preventivně vzlétly polské a spojenecké stíhací letouny.
