Vědci z USA protestují proti škrtům Trumpovy vlády ve výzkumu

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Jako příklad nesouhlasných akcí akademiků zmiňuje NYT páteční manifestaci ve Washingtonu na podporu vědy. Odporu vůči Trumpovým krokům si povšimnul také odborný magazín Nature, podle kterého se vědci stále častěji do protestů zapojují.

Nová vláda přistupuje k rozsáhlým škrtům ve všech oblastech včetně vědy. Zároveň dostávají tisíce zaměstnanců federálních agentur výpovědi ze zaměstnání. Agentury Národní ústav zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF) v posledních týdnech propustily tisíce zaměstnanců.

Trumpova vláda se také snažila zmrazit vyplácení federálních grantů, ale narazila u soudů, které krok zablokovaly. Administrativa též oznámila přezkoumání a možné zastavení grantů, které se týkají diverzity, inkluze a rovnosti. Tyto programy cílí na větší zapojování menšin. Vláda přikročila i ke zrušení zdravotních programů ve světě a screeningu infekčních nemocí na americké hranici.

Kritiku vzbudil i výběr ministrů

Kritiku vzbudil i výběr některých ministrů Trumpovy vlády, zejména v resortu zdravotnictví, který vede Robert F. Kennedy mladší. Ten veřejně vystupuje proti používání vakcín a v minulosti šířil konspirační teorie o jejich škodlivosti. Trump také nechal zřídit úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) vedený miliardářem a jeho důvěrníkem Elonem Muskem s cílem zredukovat federální aparát.

Kontroverzním se stalo zrušení programu prevence proti ebole, k němuž podle Muska došlo omylem a bylo hned opraveno. Podle deníku The Washington Post nicméně program zůstal zrušen. Pracovníci zrušené agentury pro mezinárodní rozvoj USAID minulý týden uvedli, že škrty již mají celosvětový dopad a ovlivňují biologickou bezpečnost, dodávky potravin do zemí postižených hladomorem a poskytování vakcín proti virům, které způsobují dětskou obrnu a neštovice.

Společný dopis

„Vědci byli v minulosti v obhajování svých aktivit velmi špatní. Takže je to nová výzva,“ řekl sociolog z Kalifornské univerzity David Meyer. Výzkumníci v současnosti podle serveru Nature přejímají role aktivistů, mluví na veřejných shromážděních, volají svým zastupitelům a vytvářejí nátlakové skupiny.

Vedle protestního pochodu ve Washingtonu poslalo 3. března několik skupin Kongresu společný dopis žádající ochranu výzkumu financovaného daňovými poplatníky. „Činy této administrativy už nyní výrazně poškodily americkou vědu a riskují zdraví a bezpečí našich komunit,“ napsali vědci v dopise.

Poslední protestní shromáždění podobné pátečnímu americká vědecká obec už uspořádala v dubnu 2017, pár měsíců od Trumpova prvního nástupu do úřadu. Tehdy se však některé věci jako například hromadné mazání federálních registrů či obrovské škrty v rozpočtech nevyplnily. Tentokrát však Trumpova vláda k podobným krokům přistoupila už v prvním měsíci od lednové inaugurace. Organizace odporu je však podle vědců oslovených NYT nyní soustředěnější a liší se i zasazením do postcovidové doby a vyostřeného politického klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 9 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 18 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 21 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 23 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...