Vědci z USA protestují proti škrtům Trumpovy vlády ve výzkumu

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Jako příklad nesouhlasných akcí akademiků zmiňuje NYT páteční manifestaci ve Washingtonu na podporu vědy. Odporu vůči Trumpovým krokům si povšimnul také odborný magazín Nature, podle kterého se vědci stále častěji do protestů zapojují.

Nová vláda přistupuje k rozsáhlým škrtům ve všech oblastech včetně vědy. Zároveň dostávají tisíce zaměstnanců federálních agentur výpovědi ze zaměstnání. Agentury Národní ústav zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF) v posledních týdnech propustily tisíce zaměstnanců.

Trumpova vláda se také snažila zmrazit vyplácení federálních grantů, ale narazila u soudů, které krok zablokovaly. Administrativa též oznámila přezkoumání a možné zastavení grantů, které se týkají diverzity, inkluze a rovnosti. Tyto programy cílí na větší zapojování menšin. Vláda přikročila i ke zrušení zdravotních programů ve světě a screeningu infekčních nemocí na americké hranici.

Kritiku vzbudil i výběr ministrů

Kritiku vzbudil i výběr některých ministrů Trumpovy vlády, zejména v resortu zdravotnictví, který vede Robert F. Kennedy mladší. Ten veřejně vystupuje proti používání vakcín a v minulosti šířil konspirační teorie o jejich škodlivosti. Trump také nechal zřídit úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) vedený miliardářem a jeho důvěrníkem Elonem Muskem s cílem zredukovat federální aparát.

Kontroverzním se stalo zrušení programu prevence proti ebole, k němuž podle Muska došlo omylem a bylo hned opraveno. Podle deníku The Washington Post nicméně program zůstal zrušen. Pracovníci zrušené agentury pro mezinárodní rozvoj USAID minulý týden uvedli, že škrty již mají celosvětový dopad a ovlivňují biologickou bezpečnost, dodávky potravin do zemí postižených hladomorem a poskytování vakcín proti virům, které způsobují dětskou obrnu a neštovice.

Společný dopis

„Vědci byli v minulosti v obhajování svých aktivit velmi špatní. Takže je to nová výzva,“ řekl sociolog z Kalifornské univerzity David Meyer. Výzkumníci v současnosti podle serveru Nature přejímají role aktivistů, mluví na veřejných shromážděních, volají svým zastupitelům a vytvářejí nátlakové skupiny.

Vedle protestního pochodu ve Washingtonu poslalo 3. března několik skupin Kongresu společný dopis žádající ochranu výzkumu financovaného daňovými poplatníky. „Činy této administrativy už nyní výrazně poškodily americkou vědu a riskují zdraví a bezpečí našich komunit,“ napsali vědci v dopise.

Poslední protestní shromáždění podobné pátečnímu americká vědecká obec už uspořádala v dubnu 2017, pár měsíců od Trumpova prvního nástupu do úřadu. Tehdy se však některé věci jako například hromadné mazání federálních registrů či obrovské škrty v rozpočtech nevyplnily. Tentokrát však Trumpova vláda k podobným krokům přistoupila už v prvním měsíci od lednové inaugurace. Organizace odporu je však podle vědců oslovených NYT nyní soustředěnější a liší se i zasazením do postcovidové doby a vyostřeného politického klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...