Vědci z USA protestují proti škrtům Trumpovy vlády ve výzkumu

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Jako příklad nesouhlasných akcí akademiků zmiňuje NYT páteční manifestaci ve Washingtonu na podporu vědy. Odporu vůči Trumpovým krokům si povšimnul také odborný magazín Nature, podle kterého se vědci stále častěji do protestů zapojují.

Nová vláda přistupuje k rozsáhlým škrtům ve všech oblastech včetně vědy. Zároveň dostávají tisíce zaměstnanců federálních agentur výpovědi ze zaměstnání. Agentury Národní ústav zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF) v posledních týdnech propustily tisíce zaměstnanců.

Trumpova vláda se také snažila zmrazit vyplácení federálních grantů, ale narazila u soudů, které krok zablokovaly. Administrativa též oznámila přezkoumání a možné zastavení grantů, které se týkají diverzity, inkluze a rovnosti. Tyto programy cílí na větší zapojování menšin. Vláda přikročila i ke zrušení zdravotních programů ve světě a screeningu infekčních nemocí na americké hranici.

Kritiku vzbudil i výběr ministrů

Kritiku vzbudil i výběr některých ministrů Trumpovy vlády, zejména v resortu zdravotnictví, který vede Robert F. Kennedy mladší. Ten veřejně vystupuje proti používání vakcín a v minulosti šířil konspirační teorie o jejich škodlivosti. Trump také nechal zřídit úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) vedený miliardářem a jeho důvěrníkem Elonem Muskem s cílem zredukovat federální aparát.

Kontroverzním se stalo zrušení programu prevence proti ebole, k němuž podle Muska došlo omylem a bylo hned opraveno. Podle deníku The Washington Post nicméně program zůstal zrušen. Pracovníci zrušené agentury pro mezinárodní rozvoj USAID minulý týden uvedli, že škrty již mají celosvětový dopad a ovlivňují biologickou bezpečnost, dodávky potravin do zemí postižených hladomorem a poskytování vakcín proti virům, které způsobují dětskou obrnu a neštovice.

Společný dopis

„Vědci byli v minulosti v obhajování svých aktivit velmi špatní. Takže je to nová výzva,“ řekl sociolog z Kalifornské univerzity David Meyer. Výzkumníci v současnosti podle serveru Nature přejímají role aktivistů, mluví na veřejných shromážděních, volají svým zastupitelům a vytvářejí nátlakové skupiny.

Vedle protestního pochodu ve Washingtonu poslalo 3. března několik skupin Kongresu společný dopis žádající ochranu výzkumu financovaného daňovými poplatníky. „Činy této administrativy už nyní výrazně poškodily americkou vědu a riskují zdraví a bezpečí našich komunit,“ napsali vědci v dopise.

Poslední protestní shromáždění podobné pátečnímu americká vědecká obec už uspořádala v dubnu 2017, pár měsíců od Trumpova prvního nástupu do úřadu. Tehdy se však některé věci jako například hromadné mazání federálních registrů či obrovské škrty v rozpočtech nevyplnily. Tentokrát však Trumpova vláda k podobným krokům přistoupila už v prvním měsíci od lednové inaugurace. Organizace odporu je však podle vědců oslovených NYT nyní soustředěnější a liší se i zasazením do postcovidové doby a vyostřeného politického klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 57 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.