Vědci z USA protestují proti škrtům Trumpovy vlády ve výzkumu

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Jako příklad nesouhlasných akcí akademiků zmiňuje NYT páteční manifestaci ve Washingtonu na podporu vědy. Odporu vůči Trumpovým krokům si povšimnul také odborný magazín Nature, podle kterého se vědci stále častěji do protestů zapojují.

Nová vláda přistupuje k rozsáhlým škrtům ve všech oblastech včetně vědy. Zároveň dostávají tisíce zaměstnanců federálních agentur výpovědi ze zaměstnání. Agentury Národní ústav zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF) v posledních týdnech propustily tisíce zaměstnanců.

Trumpova vláda se také snažila zmrazit vyplácení federálních grantů, ale narazila u soudů, které krok zablokovaly. Administrativa též oznámila přezkoumání a možné zastavení grantů, které se týkají diverzity, inkluze a rovnosti. Tyto programy cílí na větší zapojování menšin. Vláda přikročila i ke zrušení zdravotních programů ve světě a screeningu infekčních nemocí na americké hranici.

Kritiku vzbudil i výběr ministrů

Kritiku vzbudil i výběr některých ministrů Trumpovy vlády, zejména v resortu zdravotnictví, který vede Robert F. Kennedy mladší. Ten veřejně vystupuje proti používání vakcín a v minulosti šířil konspirační teorie o jejich škodlivosti. Trump také nechal zřídit úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) vedený miliardářem a jeho důvěrníkem Elonem Muskem s cílem zredukovat federální aparát.

Kontroverzním se stalo zrušení programu prevence proti ebole, k němuž podle Muska došlo omylem a bylo hned opraveno. Podle deníku The Washington Post nicméně program zůstal zrušen. Pracovníci zrušené agentury pro mezinárodní rozvoj USAID minulý týden uvedli, že škrty již mají celosvětový dopad a ovlivňují biologickou bezpečnost, dodávky potravin do zemí postižených hladomorem a poskytování vakcín proti virům, které způsobují dětskou obrnu a neštovice.

Společný dopis

„Vědci byli v minulosti v obhajování svých aktivit velmi špatní. Takže je to nová výzva,“ řekl sociolog z Kalifornské univerzity David Meyer. Výzkumníci v současnosti podle serveru Nature přejímají role aktivistů, mluví na veřejných shromážděních, volají svým zastupitelům a vytvářejí nátlakové skupiny.

Vedle protestního pochodu ve Washingtonu poslalo 3. března několik skupin Kongresu společný dopis žádající ochranu výzkumu financovaného daňovými poplatníky. „Činy této administrativy už nyní výrazně poškodily americkou vědu a riskují zdraví a bezpečí našich komunit,“ napsali vědci v dopise.

Poslední protestní shromáždění podobné pátečnímu americká vědecká obec už uspořádala v dubnu 2017, pár měsíců od Trumpova prvního nástupu do úřadu. Tehdy se však některé věci jako například hromadné mazání federálních registrů či obrovské škrty v rozpočtech nevyplnily. Tentokrát však Trumpova vláda k podobným krokům přistoupila už v prvním měsíci od lednové inaugurace. Organizace odporu je však podle vědců oslovených NYT nyní soustředěnější a liší se i zasazením do postcovidové doby a vyostřeného politického klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...