Vědci z USA protestují proti škrtům Trumpovy vlády ve výzkumu

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Jako příklad nesouhlasných akcí akademiků zmiňuje NYT páteční manifestaci ve Washingtonu na podporu vědy. Odporu vůči Trumpovým krokům si povšimnul také odborný magazín Nature, podle kterého se vědci stále častěji do protestů zapojují.

Nová vláda přistupuje k rozsáhlým škrtům ve všech oblastech včetně vědy. Zároveň dostávají tisíce zaměstnanců federálních agentur výpovědi ze zaměstnání. Agentury Národní ústav zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF) v posledních týdnech propustily tisíce zaměstnanců.

Trumpova vláda se také snažila zmrazit vyplácení federálních grantů, ale narazila u soudů, které krok zablokovaly. Administrativa též oznámila přezkoumání a možné zastavení grantů, které se týkají diverzity, inkluze a rovnosti. Tyto programy cílí na větší zapojování menšin. Vláda přikročila i ke zrušení zdravotních programů ve světě a screeningu infekčních nemocí na americké hranici.

Kritiku vzbudil i výběr ministrů

Kritiku vzbudil i výběr některých ministrů Trumpovy vlády, zejména v resortu zdravotnictví, který vede Robert F. Kennedy mladší. Ten veřejně vystupuje proti používání vakcín a v minulosti šířil konspirační teorie o jejich škodlivosti. Trump také nechal zřídit úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) vedený miliardářem a jeho důvěrníkem Elonem Muskem s cílem zredukovat federální aparát.

Kontroverzním se stalo zrušení programu prevence proti ebole, k němuž podle Muska došlo omylem a bylo hned opraveno. Podle deníku The Washington Post nicméně program zůstal zrušen. Pracovníci zrušené agentury pro mezinárodní rozvoj USAID minulý týden uvedli, že škrty již mají celosvětový dopad a ovlivňují biologickou bezpečnost, dodávky potravin do zemí postižených hladomorem a poskytování vakcín proti virům, které způsobují dětskou obrnu a neštovice.

Společný dopis

„Vědci byli v minulosti v obhajování svých aktivit velmi špatní. Takže je to nová výzva,“ řekl sociolog z Kalifornské univerzity David Meyer. Výzkumníci v současnosti podle serveru Nature přejímají role aktivistů, mluví na veřejných shromážděních, volají svým zastupitelům a vytvářejí nátlakové skupiny.

Vedle protestního pochodu ve Washingtonu poslalo 3. března několik skupin Kongresu společný dopis žádající ochranu výzkumu financovaného daňovými poplatníky. „Činy této administrativy už nyní výrazně poškodily americkou vědu a riskují zdraví a bezpečí našich komunit,“ napsali vědci v dopise.

Poslední protestní shromáždění podobné pátečnímu americká vědecká obec už uspořádala v dubnu 2017, pár měsíců od Trumpova prvního nástupu do úřadu. Tehdy se však některé věci jako například hromadné mazání federálních registrů či obrovské škrty v rozpočtech nevyplnily. Tentokrát však Trumpova vláda k podobným krokům přistoupila už v prvním měsíci od lednové inaugurace. Organizace odporu je však podle vědců oslovených NYT nyní soustředěnější a liší se i zasazením do postcovidové doby a vyostřeného politického klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...