Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.
„Nebudeme dokonalí. Ale když uděláme chybu, tak ji rychle napravíme,“ řekl na prvním jednání Trumpovy vlády Musk. „Například ohledně USAID (federální agentury pro mezinárodní rozvoj), jedna z věcí, kterou jsme zrušili, velmi, velmi krátce, byla ebola,“ zasmál se „zvláštní vládní zaměstnanec“ a upřesnil, že měl na mysli prevenci eboly.
Doplnil pak, že tato preventivní opatření se podařilo okamžitě vrátit zpět a že nedošlo k žádnému narušení plánovaných operací. Podle vyjádření expertů na epidemiologii to ale není pravda.
Nemoc se dostala i do Ameriky
Ebola je nakažlivé virové onemocnění, které zejména v letech 2014 až 2016 zasáhlo většinu západní Afriky. Tehdy se virus se smrtností kolem padesáti procent dostal i přes oceán, zasáhl i USA. Celkem čtyři laboratorně potvrzené případy tehdy vyvolaly ve Spojených státech velké obavy – a to přesto, že tam na nemoc nikdo nezemřel.
Právě i domácí výskyt tehdy vedl k tomu, že se USA rozhodly v Africe pomoci; bylo v jejich nejlepším zájmu zakročit proti nemoci, která může způsobit zdravotní problémy i u nich doma. Spojené státy se díky tomu staly jedním z hlavních hráčů v kontrole této choroby, a to jak finančně, tak i tím, že chudým africkým zemím poskytly své odborné kapacity.
Virus ebola je původcem takzvané krvácivé horečky; nemoc postihuje člověka a primáty. Virus se přenáší přímým kontaktem s tělesnými tekutinami (krev, stolice, moč, sliny, sperma) živé či zemřelé nakažené osoby nebo živého či uhynulého nakaženého zvířete. V Africe došlo k rozšíření nákazy kvůli manipulaci s infikovanými nemocnými či zemřelými zvířaty (šimpanzi, gorily, kaloni, opice, lesní antilopy), proto je důležité omezit kontakt s vysoce rizikovými zvířaty.
Nebezpečná je manipulace s uhynulými zvířaty či s jejich syrovým masem. K přenosu nákazy může také dojít porušenou kůží nebo sliznicí zdravé osoby, která přijde do styku s kontaminovanými předměty (znečištěný oděv, ložní prádlo, použité jehly a stříkačky), a tělními tekutinami nemocného.
Spolupráce je narušená víc, než Musk připouští
Světové experty zajímá, jak bude americká pomoc Africe ohledně eboly pokračovat právě proto, že infekční nemoci se nedrží jen na jednom místě. Podle expertů na tuto nemoc, které oslovil americký zpravodajský web NPR, k takovému obnovení opatření, jaká popsal Musk, zdaleka nedošlo.
Několik hodin poté, co miliardář ve středu uklidnil vládu, že úsilí o potlačení epidemie eboly v Ugandě bylo jen „náhodou velmi krátce zrušeno“, totiž Trumpova administrativa vypověděla nejméně čtyři z pěti smluv souvisejících s kontrolou eboly v této zemi.
Podle deníku New York Times se tyto smlouvy týkaly právě těch programů, jež brání viru dostat se z Ugandy dál. Konkrétně jde o testování eboly na letištích a poskytnutí ochranného vybavení pro zdravotnické pracovníky. Listu to potvrdili anonymně dva úředníci, kteří se bojí, že kdyby promluvili veřejně, přišli by o svou práci. Problém je podle nich v tom, že ubylo financí a organizace, které terénní práci v Africe dělaly, neměly finanční rezervy, protože je nenapadlo, že by mohlo dojít k omezení něčeho tak důležitého.
„Naprosto, zcela a beze zbytku nesouhlasím s tím, že uznali chybu a napravili ji,“ uvedl pro NPR lékař Craig Spencer, který učí na Brown University School of Public Health a ebolou se zabývá více než deset let, přičemž se opakovaně podílel na terénních výzkumech i v Africe.
Podle něj se Spojené státy kvůli zmražení pomoci přinejmenším do začátku února nezapojily do testování na ugandských letištích. Stejné informace zmiňoval i Michael Ryan, který patří mezi přední světové experty na infekční nemoci: podle něj musela americký výpadek v Ugandě nahradit Světová zdravotnická organizace (WHO).
Dalším expertem, který americkou nečinnost ohledně eboly potvrdil, byl Jeremy Konyndyk. Podle něj existoval v rámci USAID tým lidí, kteří se specializovali na vysoce rizikové epidemie, jako je ebola. „Prakticky všichni tito lidé byli z agentury odsunuti a už se nevrátili. Z týmu, který měl něco kolem třiceti lidí, jich zůstala jen malá hrstka – asi tak jednociferné číslo,“ konstatoval pro NPR vědec, který dohlížel na kroky USAID proti epidemii eboly v roce 2014 a v současné době je prezidentem organizace Refugees International.
Muskovo zrušení týmu tvrdě kritizoval: „Dovednost USAID reagovat na katastrofy již neexistuje. Všichni tito lidé jsou teď pryč. Operační střediska, ze kterých pracovali, jsou zavřená. Nemají ani přístup do budovy, kde tato operační střediska sídlí,“ říká. Muskovo ujištění, že všechno už bylo obnoveno, označil za „naprostý nesmysl“.
Ochrana se zmenšila na desetinu
A stejné informace má i deník Washington Post; jeho zdrojem je Nidhi Bouriová, která se věnuje veřejnému zdraví už sedmnáct let. „V oblasti prevence eboly a dalších nemocí jsme se nesnažili nic zapnout,“ uvedla Bouriová, která za Bidenovy vlády působila jako vysoká úřednice USAID a dohlížela na reakci agentury na epidemie ve zdravotnictví.
Odbornice uvedla, že její bývalý tým v USAID, který měl šedesát lidí zabývajících se reakcí na nemoci, byl počátkem tohoto týdne snížen na přibližně šest zaměstnanců. Nedávná reakce USAID na epidemii eboly v Ugandě je podle ní daleko menší než „celý soubor“ činností, které agentura v minulosti prováděla. Nemá tak podle ní možnost se třeba pečlivě starat o monitorování, zda se nemoc rozšířila do sousedních zemí.
„Celé spektrum naší činnosti – investice do sledování nemoci, investice do toho, co mobilizujeme, přesun komodit, podpora laboratorních pracovníků – tato kapacita je nyní desetinou toho, co byla,“ dodala zdravotní expertka.
