Stoltenberg svolal jednání Aliance s Ruskem

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

„Jakýkoli dialog s Ruskem by musel postupovat na základě reciprocity, reagovat na obavy NATO ohledně kroků Ruska… a probíhat za konzultací s evropskými partnery NATO,“ stojí v úterním prohlášení Aliance v souvislosti s děním kolem Ukrajiny. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová následně potvrdila účast ruské strany.

O možnosti jednání se zástupci NATO hovořil před týdnem Sergej Rjabkov, náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Následně jej avizoval sám Stoltenberg. Po rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem poznamenal, že spojenci jsou připraveni k dialogu v Radě NATO-Rusko a že se šéfem americké diplomacie hovořil o „důležitosti deeskalace značného navyšování vojenské přítomnosti Ruska v Ukrajině a kolem ní“.

V Radě NATO-Rusko, která vznikla v roce 2002, obvykle jednají diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO s ruským velvyslancem při Alianci. Od ruské anexe Krymu v roce 2014, po níž NATO s Ruskem přerušilo praktickou spolupráci, se orgán scházel jen sporadicky.

Mimořádný summit aliančních ministrů

Tématem nadcházejícího jednání bude sada ruských bezpečnostních požadavků, o nichž chce Rusko v pondělí jednat se Spojenými státy. Moskva mimo jiné požaduje záruku, že se NATO nerozšíří o Ukrajinu a upustí od vojenských aktivit v této zemi. Aliance to odmítá s tím, že Ukrajina jako suverénní stát si může své spojence svobodně zvolit sama a žádná další země do tohoto rozhodnutí nemá co mluvit.

Západ vyjadřuje znepokojení ohledně přítomnosti desetitisíců ruských vojáků poblíž hranic s Ukrajinou a varuje před razantní reakcí na případnou invazi.

Ruské aktivity „na Ukrajině a kolem ní“ budou v pátek tématem mimořádného virtuálního setkání ministrů zahraničí NATO, oznámila Aliance. Ministři podle ní se Stoltenbergem proberou i „širší evropské bezpečnostní otázky“. Zástupci aliančních vlád mají chystat společnou pozici, která by mohla sloužit jako základ pro následné vyjednávání s Moskvou.

„Pořád platí, že ruské bezpečnostní garance nejsou základem seriózního jednání,“ řekl ČTK diplomatický zdroj. Mezi aliančními zeměmi převládá názor, že dialog s Ruskem je potřebný k odvrácení napětí, na mantinely samotného vyjednávání však podle diplomatů nemá třicítka států zcela jednotný pohled.

Po středečním jednání s Ruskem pak má série diplomatických rozhovorů pokračovat příští čtvrtek v širším formátu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), do níž patří kromě Ruska a členů NATO také Ukrajina a další postsovětské země.

O Ukrajině rozhodovat jen s Ukrajinou, říká Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úterý zahájil návštěvu Ukrajiny a předeslal, že EU bude reagovat rozhodně, dopustí-li se Rusko další agrese proti Kyjevu. Návštěva má podle unijní diplomacie vyjádřit silnou podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti v době, kdy země čelí rostoucí koncentraci ruských vojsk u svých hranic. Z Donbasu má Borrell odcestovat do Kyjeva k dalším jednáním s ukrajinskými představiteli.

V současnosti je ohrožena stabilita a bezpečnost nejen Ukrajiny, ale celého regionu, řekl Borrell polské agentuře PAP a zdůraznil, že o situaci nelze jednat bez toho, že by u vyjednávacího stolu byli všichni relevantní hráči.

„EU nemůže jako neutrální divák přihlížet těmto jednáním, pokud Rusko skutečně chce jednat o bezpečnostní architektuře v Evropě. Budujeme společnou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku právě pro tento účel,“ konstatoval Borrell. „Ukrajina, stejně jako kterákoli jiná země na světě, má právo a svobodu si sama vybrat své politické nebo bezpečnostní spojence a partnery. Nikdo nebude rozhodovat o věcech týkajících se Ukrajiny bez Ukrajiny,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael kontroluje skoro osmdesát procent Pásma Gazy, tvrdí Hamás

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 1 hhodinou

Ukrajina čelila třem stovkám dronů a sedmdesáti raketám

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko dokončily velkou výměnu zajatců

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.
11:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Varšavou pochodovali příznivci obou prezidentských kandidátů

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.
15:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bílý dům se detektory lži snaží potírat úniky informací

Poté, co se v médiích objevily informace o tom, že personální úřad americké vlády plánuje najmout osobního řidiče pro členy svého vedení, začalo okamžitě vyšetřování s cílem zjistit, kdo tyto interní informace poskytl médiím. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své s děním obeznámené zdroje.
11:35Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Kalifornské Malibu doufá v nový začátek. Zvedá se po požárech

Desítky firem z kalifornského města Malibu doufají v nový začátek. Do desetitisícového města směli po lednových požárech jen místní, frekventovaný osmnáctikilometrový úsek směrem na Santa Moniku byl uzavřen. Nyní jej úřady otevřely a podnikatelé doufají, že se jim vrátí zákazníci. Někteří obyvatelé se však bojí, že konec uzavírky přinese i problémy, například rabování ve vyhořelých domech a opuštěných obchodech a restauracích. Radnice v Malibu proto uzavřela smlouvu se soukromou bezpečnostní agenturou. Pozitiva ale podle ní jasně převažují. Pacifická dálnice by mohla do města duchů znovu přivést život.
před 14 hhodinami

Venezuelský režim zatkl před nedělními volbami desítky lidí

Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než sedmdesát politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.
před 14 hhodinami
Načítání...