Rozhovory ruských vládních činitelů, diplomatů a vojenských představitelů s americkými protějšky začnou hned po ruských novoročních prázdninách, které končí 10. ledna. Tématem jednání mají být údajně bezpečnostní záruky, které Moskva žádá od Washingtonu. Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov to prohlásil v rozhovoru přenášeném na internetu. Moskva chce zároveň jednat i s NATO.
Rusku jde možná o rakety středního doletu, míní expert. Lavrov oznámil rozhovory s USA v lednu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg už v neděli uvedl, že chce na 12. ledna svolat schůzku Rady NATO-Rusko. Znepokojení Západu vyvolalo rozmístění desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti hranic s Ukrajinou.
Kreml tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli údajné snaze Severoatlantické aliance rozšířit se o Ukrajinu a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech. Aliance možnost ruského veta budoucího vstupu některé země odmítá s tím, že je právem každého suverénního státu vybírat si vlastní spojence a žádná další země do takového výběru nesmí mluvit.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Rusko považuje za smysluplné vést kromě bilaterálních jednání s USA také rozhovory s NATO. I ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že návrh od NATO dostalo, o formátu i času se zatím jedná.
Vztahy mezi NATO a Moskvou výrazně ochladly po ruské anexi Krymu v roce 2014 a kvůli roli Kremlu v situaci na východě Ukrajiny. Rada NATO-Rusko, která vznikla v roce 2002 a v níž obvykle s ruským velvyslancem při alianci diskutují velvyslanci členských států, byla od té doby svolána jen několikrát.
Vysoké požadavky znamenají prostor k ústupu
Rusko podle Jana Ludvíka z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ví, že jeho požadavky jsou pro Severoatlantickou alianci nepřijatelné. Moskva klade podmínky takové, aby měla při vyjednávání kam ustoupit, míní expert.
Jan Ludvík z Institutu politologických studií o napětí mezi Ukrajinou a Ruskem (zdroj: ČT24)
„Je možné, že dojde k dohodě částečné, kdy Severoatlantická aliance dá jiný typ záruk, respektive to budou záruky vzájemné, které by mohly směřovat k tomu, co bylo napsáno ve smlouvě o zákazu raket středního doletu,“ vysvětluje Ludvík s tím, že právě tyto zbraně ruského prezidenta Vladimira Putina znervózňují.
„Vladimir Putin do své profesiální kariéry vstoupil v době, kdy se SSSR enormně bál, že Spojené státy mohou podniknout preventivní útok pomocí raket středního doletu,“ připomíná analytik.
Ankara vyzvala Moskvu, ať upustí od požadavků na Ukrajinu
K požadavkům Ruska na bezpečnostní záruky se vyjádřilo také Turecko ústy tamního ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua. Ten vyzval Moskvu, aby upustilo od svých údajně nepřijatelných a jednostranných požadavků stran Ukrajiny a zvolilo konstruktivní přístup k jednání se Severoatlantickou aliancí.
„Aby byla nabídka přijata, musí být přijatelná pro obě strany,“ uvedl Çavuşoglu. „Jednostranný a omezující přístup nebude akceptován, ať už přijde z kterékoliv strany,“ dodal šéf turecké diplomacie.
Samotné Turecko si vysloužilo kritiku vedení NATO, když zakoupilo systém protiletecké obrany od Ruska navzdory své příslušnosti k Severoatlantické alianci.