Spojené státy jsou připravené zahájit od ledna diplomatický dialog s Ruskem ohledně Ukrajiny. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Bílého domu o tom informovaly agentury AFP a Reuters. Rusko předalo USA návrhy termínů pro jednání o zárukách, které Moskva od Západu požaduje. Konkrétní termín jednání neuvedla ani jedna strana. U hranic s Ukrajinou začíná cvičení ruských výsadkářů a dělostřelců, podle Reuters se v Donbasu rozmisťují ruští žoldáci.
USA jsou připravené od ledna jednat s Ruskem o Ukrajině, uvádí podle agentur zdroj z Bílého domu
Podle vysokého představitele Bílého domu jsou USA ochotné vést jak bilaterální, tak multilaterální rozhovory.
„Existují jisté body, které Rusko předložilo a o nichž můžeme diskutovat. A pak jsou tu další body, o kterých Rusové vědí, že je nikdy nepřijmeme,“ dodal zdroj a zdůraznil, že USA a jejich spojenci se připravují na „masivní sankce“, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu.
Agentura Reuters citovala mluvčí Bílého domu, podle níž je zřejmé, že jediná agrese na rusko-ukrajinské hranici je jen ze strany Ruska.
Putin dál viní z růstu napětí Ukrajinu a Západ
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu předeslal, že Rusko chce o svých návrzích začít jednat počátkem příštího roku. Moskva požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, které mají například zajistit, že se Aliance nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem, ale i ve státech východního křídla NATO včetně Česka nebudou rozmístěny zbraně USA a NATO. Kremlu jde především o Ukrajinu.
Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov ve čtvrtek prohlásil, že Moskva nepřijme žádné předběžné podmínky pro tato jednání.
„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil vládce Kremlu Vladimir Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá. Rovněž opět zopakoval, že za viníky nynějšího růstu napětí pokládá Ukrajinu a Západ.
„Teď je míč na jejich straně,“ prohlásil Putin na adresu západních zemí. „Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ dodal Putin, jehož režim u hranic s Ukrajinou shromažďuje desetitisíce vojáků.
Reuters: V Donbasu se rozmístili ruští žoldnéři
Kyjev trvá na tom, že má právo se k Severoatlantické alianci připojit, a obviňuje Moskvu z přípravy vpádu na Ukrajinu. Severoatlantická aliance zdůrazňuje, že každý suverénní stát, tedy také Ukrajina, má právo o svých spojencích rozhodovat samostatně a žádná další země do takového rozhodování nemůže mluvit.
V oblastech na Donbase, které kontrolují Moskvou koordinované síly, se rozmístili ruští žoldnéři, napsala agentura Reuters s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje. Tři z nich popsaly nabídky od náborářů, kteří jim ale neprozradili, koho zastupují. Všechny čtyři zdroje trvaly na anonymitě kvůli obavám o svou bezpečnost. Dva ze tří zdrojů, které se o informace podělily, uvedly, že s nabídkou souhlasily. Třetí řekl, že odmítl.
„Je tu plno. Shromažďují všechny s bojovými zkušenostmi,“ poznamenal jeden ze dvou zdrojů, které souhlasily. Řekl, že dříve bojoval na Ukrajině a v Sýrii za ruské bezpečnostní skupiny, které najímají lidi a jejichž operace byly úzce spojené se strategickými zájmy Ruska. Konkrétně tyto skupiny označit ale odmítl. Nyní má v úmyslu se spojit s ostatními žoldnéři na ruské straně hranice.
Na Ukrajině, ale i v Sýrii a v dalších konfliktech působí či působily skupiny ruských žoldnéřů, z nichž nejznámější je takzvaná Wagnerova skupina. Kreml tvrdí, že s těmito ozbrojenci nemá nic společného, ale Wagnerova skupina je podle řady západních činitelů napojena na osoby v blízkosti Putina. Podle médií ji financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem.
Ruští výsadkáři cvičí u hranic
Rusko již shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. O vánočním víkendu budou v oblasti cvičit stovky výsadkářů. Už ve čtvrtek manévry začínají na krymském polygonu Opuk, o den později budou následovat na cvičišti u Novorossijska.
Cvičení se má celkem zúčastnit více než dvanáct set vojáků z výsadkových a dělostřeleckých jednotek, ale také vojsk radiační, chemické a biologické ochrany. Součástí manévrů mají být bojové střelby, zneškodňování min, ochrana vojsk před vzdušnými útoky, a to také bezpilotních letadel, a výsadky za podpory bitevních helikoptér.
Die Welt: NATO připravuje síly rychlé reakce
Severoatlantická aliance v reakci na soustřeďování ruských vojáků zvýšila připravenost příslušníků svých sil rychlé reakce (NRF). S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného diplomata NATO o tom informuje německý Die Welt.
Zvýšení připravenosti znamená, že například takzvané síly velmi rychlé pohotovosti (VJFT), které jsou součástí NRF a jsou známy také jako takzvané „hrotové oddíly“, musejí být připraveny k nasazení v krizové oblasti do pěti dní, a nikoli do sedmi, jak tomu bylo doposud. Do této doby musí být vojáci a jejich technika připraveni k přepravě letadly a vrtulníky. Nejde o příjezd do krizové oblasti, podotkl Die Welt.
Silám VJTF, které čítají asi 6400 vojáků, velí v současnosti Turecko. Do zvýšené pohotovosti byly uvedeny i další jednotky NRF, například ty, které zajišťují logistiku. NRF tvoří dohromady asi 40 tisíc vojáků.
Paříž a Berlín vyzvaly k respektu příměří, Londýn k dialogu
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ve čtvrtek odsoudila „agresivní a pobuřující rétoriku“ Moskvy vůči Ukrajině a Severoatlantické alianci. Zároveň ocenila ochotu Kremlu k jednání. Ministři zahraničí Francie a Německa ve společném prohlášení apelovali na ukrajinské vládní jednotky i Ruskem podporované separatisty, aby respektovali příměří na východě Ukrajiny.
„Jakákoliv ruská invaze by byla obrovskou strategickou chybou a bylo by třeba na ni reagovat silou, včetně koordinovaných sankcí s našimi spojenci. Ruské zájmy a ekonomika by to tvrdě pocítily,“ uvedla v prohlášení Trussová. „Jediným východiskem ze současné situace je pro Rusko dialog a já vítám, že je Rusko ochotno v lednu zahájit rozhovory,“ dodala ministryně.
Berlín a Paříž společně vyzvaly k respektování dojednaného příměří. „Naléhavě vyzýváme obě strany, aby dodržovaly příměří a pokračovaly v jednání o dalších krocích v humanitární oblasti, například o otevření přechodů a výměně zadržených osob,“ uvedla ministerstva zahraničí.