USA jsou připravené od ledna jednat s Ruskem o Ukrajině, uvádí podle agentur zdroj z Bílého domu

Spojené státy jsou připravené zahájit od ledna diplomatický dialog s Ruskem ohledně Ukrajiny. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Bílého domu o tom informovaly agentury AFP a Reuters. Rusko předalo USA návrhy termínů pro jednání o zárukách, které Moskva od Západu požaduje. Konkrétní termín jednání neuvedla ani jedna strana. U hranic s Ukrajinou začíná cvičení ruských výsadkářů a dělostřelců, podle Reuters se v Donbasu rozmisťují ruští žoldáci.

Podle vysokého představitele Bílého domu jsou USA ochotné vést jak bilaterální, tak multilaterální rozhovory.

„Existují jisté body, které Rusko předložilo a o nichž můžeme diskutovat. A pak jsou tu další body, o kterých Rusové vědí, že je nikdy nepřijmeme,“ dodal zdroj a zdůraznil, že USA a jejich spojenci se připravují na „masivní sankce“, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu.

Agentura Reuters citovala mluvčí Bílého domu, podle níž je zřejmé, že jediná agrese na rusko-ukrajinské hranici je jen ze strany Ruska.

Putin dál viní z růstu napětí Ukrajinu a Západ

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu předeslal, že Rusko chce o svých návrzích začít jednat počátkem příštího roku. Moskva požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, které mají například zajistit, že se Aliance nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem, ale i ve státech východního křídla NATO včetně Česka nebudou rozmístěny zbraně USA a NATO. Kremlu jde především o Ukrajinu.

Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov ve čtvrtek prohlásil, že Moskva nepřijme žádné předběžné podmínky pro tato jednání. 

„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil vládce Kremlu Vladimir Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá. Rovněž opět zopakoval, že za viníky nynějšího růstu napětí pokládá Ukrajinu a Západ.

„Teď je míč na jejich straně,“ prohlásil Putin na adresu západních zemí. „Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ dodal Putin, jehož režim u hranic s Ukrajinou shromažďuje desetitisíce vojáků.

Reuters: V Donbasu se rozmístili ruští žoldnéři

Kyjev trvá na tom, že má právo se k Severoatlantické alianci připojit, a obviňuje Moskvu z přípravy vpádu na Ukrajinu. Severoatlantická aliance zdůrazňuje, že každý suverénní stát, tedy také Ukrajina, má právo o svých spojencích rozhodovat samostatně a žádná další země do takového rozhodování nemůže mluvit.

V oblastech na Donbase, které kontrolují Moskvou koordinované síly, se rozmístili ruští žoldnéři, napsala agentura Reuters s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje. Tři z nich popsaly nabídky od náborářů, kteří jim ale neprozradili, koho zastupují. Všechny čtyři zdroje trvaly na anonymitě kvůli obavám o svou bezpečnost. Dva ze tří zdrojů, které se o informace podělily, uvedly, že s nabídkou souhlasily. Třetí řekl, že odmítl.

„Je tu plno. Shromažďují všechny s bojovými zkušenostmi,“ poznamenal jeden ze dvou zdrojů, které souhlasily. Řekl, že dříve bojoval na Ukrajině a v Sýrii za ruské bezpečnostní skupiny, které najímají lidi a jejichž operace byly úzce spojené se strategickými zájmy Ruska. Konkrétně tyto skupiny označit ale odmítl. Nyní má v úmyslu se spojit s ostatními žoldnéři na ruské straně hranice.

Na Ukrajině, ale i v Sýrii a v dalších konfliktech působí či působily skupiny ruských  žoldnéřů, z nichž nejznámější je takzvaná Wagnerova skupina. Kreml tvrdí, že s těmito ozbrojenci nemá nic společného, ale Wagnerova skupina je podle řady západních činitelů napojena na osoby v blízkosti Putina. Podle médií ji financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem.

Ruští výsadkáři cvičí u hranic

Rusko již shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. O vánočním víkendu budou v oblasti cvičit stovky výsadkářů. Už ve čtvrtek manévry začínají na krymském polygonu Opuk, o den později budou následovat na cvičišti u Novorossijska.

Cvičení se má celkem zúčastnit více než dvanáct set vojáků z výsadkových a dělostřeleckých jednotek, ale také vojsk radiační, chemické a biologické ochrany. Součástí manévrů mají být bojové střelby, zneškodňování min, ochrana vojsk před vzdušnými útoky, a to také bezpilotních letadel, a výsadky za podpory bitevních helikoptér.

Die Welt: NATO připravuje síly rychlé reakce

Severoatlantická aliance v reakci na soustřeďování ruských vojáků zvýšila připravenost příslušníků svých sil rychlé reakce (NRF). S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného diplomata NATO o tom informuje německý Die Welt.

Zvýšení připravenosti znamená, že například takzvané síly velmi rychlé pohotovosti (VJFT), které jsou součástí NRF a jsou známy také jako takzvané „hrotové oddíly“, musejí být připraveny k nasazení v krizové oblasti do pěti dní, a nikoli do sedmi, jak tomu bylo doposud. Do této doby musí být vojáci a jejich technika připraveni k přepravě letadly a vrtulníky. Nejde o příjezd do krizové oblasti, podotkl Die Welt.

Silám VJTF, které čítají asi 6400 vojáků, velí v současnosti Turecko. Do zvýšené pohotovosti byly uvedeny i další jednotky NRF, například ty, které zajišťují logistiku. NRF tvoří dohromady asi 40 tisíc vojáků.

Paříž a Berlín vyzvaly k respektu příměří, Londýn k dialogu

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ve čtvrtek odsoudila „agresivní a pobuřující rétoriku“ Moskvy vůči Ukrajině a Severoatlantické alianci. Zároveň ocenila ochotu Kremlu k jednání. Ministři zahraničí Francie a Německa ve společném prohlášení apelovali na ukrajinské vládní jednotky i Ruskem podporované separatisty, aby respektovali příměří na východě Ukrajiny.

„Jakákoliv ruská invaze by byla obrovskou strategickou chybou a bylo by třeba na ni reagovat silou, včetně koordinovaných sankcí s našimi spojenci. Ruské zájmy a ekonomika by to tvrdě pocítily,“ uvedla v prohlášení Trussová. „Jediným východiskem ze současné situace je pro Rusko dialog a já vítám, že je Rusko ochotno v lednu zahájit rozhovory,“ dodala ministryně.

Berlín a Paříž společně vyzvaly k respektování dojednaného příměří. „Naléhavě vyzýváme obě strany, aby dodržovaly příměří a pokračovaly v jednání o dalších krocích v humanitární oblasti, například o otevření přechodů a výměně zadržených osob,“ uvedla ministerstva zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...