Rada Evropské unie v pondělí uvalila sankce na osm lidí a tři subjekty spojené s ruskými žoldnéři známými jako Wagnerova skupina, která je podle řady západních činitelů napojena na osoby v blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministři zahraničí členských států Unie schválili zákaz vstupu a zmrazení jejich majetku na území EU. Další kroky budou podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella koordinovány s USA a Británií. Britský premiér Boris Johnson varoval ruského prezidenta před útokem na Ukrajinu.
Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.
Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem.
Unie se shodla na tom, že Wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Mimo Ukrajinu působili či působí v konfliktech v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice nebo v Súdánu.
Na seznamu je i samotný Wagner
Mezi potrestanými je třeba bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Wagner, který je zakladatelem skupiny. Spolu se dvěma dalšími členy, kteří se aktivně zapojili do bojů na východě Ukrajiny, jej EU zařadila na seznam kvůli „činnostem narušujícím a ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.
Sankce se týkají také náčelníka štábu skupiny Andreje Troševa, který se podílí na výcviku sil syrského autoritářského vládce Bašára Asada. Další Wagnerovci byli potrestáni za účast na bojích v Libyi či porušování lidských práv.
Za lidskoprávní zločiny se dostala na seznam i celá Wagnerova armáda. Postiženy jsou také tři ruské petrochemické společnosti, které těží ropu v Sýrii a mají prospěch z fungování tamního režimu. Vedle zákazu cest a zmrazení majetku nebudou moci potrestaní získat žádnou finanční podporu od firem z EU.
Wagnerovu skupinu podle médií financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem. Kreml napojení na skupinu odmítá a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá, jako v případě přímého potrestání ruských činitelů.
O protiruských sankcích jedná EU s USA a Británií
Zástupci vlád států EU v pondělí debatovali také o tom, jak odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell po schůzce ministrů zahraničí členských států EU uvedl, že „všichni ministři byli jednoznační v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu.“
Unijní diplomacie podle Borrella jedná s USA a Británií o tom, kdy a jaké sankce koordinovaně přijmout. „V každém případě vyšleme jasný signál, že jakákoli agrese proti Ukrajině přijde Rusko velmi draho,“ prohlásil dopoledne Borrell.
Podle diplomatů je ve hře široká škála možností od zákazů cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Vladimira Putina po zásadní ekonomické postihy včetně přerušení bankovní spolupráce.
Další z variant je zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, což prosazuje Polsko či pobaltské země. Proti byla bývalá německá vláda. Nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup.
V německých médiích dříve prohlásila, že v případě napadení Ukrajiny plynovod, na jehož zprovoznění Moskva tlačí, fungovat nebude.
Vpád na Ukrajinu by byla chyba, varoval Johnson
Britský premiér Johnson v telefonickém hovoru varoval ruského prezidenta Putina, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu by byl strategickou chybou s vážnými následky. Johnson dal podle svého mluvčího při rozhovoru najevo hluboké znepokojení Británie ohledně soustředění ruských sil u ukrajinských hranic. Podotkl také, že je zapotřebí diplomaticky pracovat na snížení napětí.
„Vladimir Putin mluvil o potřebě bezodkladně zahájit rozhovory, jejichž cílem bude vypracovat jasné mezinárodní smlouvy zakazující jakékoli další rozšiřování NATO na východ a rozmisťování zbraní představujících pro Rusko hrozbu, a to především na Ukrajině,“ sdělil podle ruské tiskové agentury TASS k telefonátu Kreml.
O situaci na ukrajinsko-ruských hranicích minulý týden prostřednictvím videokonference jednal Putin také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden podle svých slov Putina upozornil, že pokud Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, „strašlivě za to zaplatí“ a bude čelit ničivým ekonomickým následkům.
Moskva popírá, že by ruští vojáci u ukrajinského území představovali nebezpečí a chystali se k ofenzivě. O situaci bude od pondělí do středy jednat s vysoce postavenými vládními představiteli v Kyjevě a Moskvě americká diplomatka Karen Donfriedová.
