Kolem vztahů mezi Kyjevem a Moskvou doutná napětí. Ruský prezident Vladimir Putin dění na východě Ukrajiny přirovnal ke genocidě. Washington a Evropská unie zase utvrzují Kyjev ve vzájemné podpoře a varují Rusko před jakýmkoliv konfliktním manévrem. Ke konfliktu nakonec podle ukrajinisty a historika Ústavu pro studium totalitních režimů Davida Svobody nejspíš dojde. Ačkoliv lze očekávat mrtvé, velká invaze je podle něj nepravděpodobná, řekl v pořadu Interview ČT24.
Přestože současný vývoj není v poslední době první eskalací napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, je třeba podle Svobody situaci věnovat pozornost. „Je to něco, čeho jsme už byli svědky. (…) Na druhou stranu se domnívám, že pro mnoho mladých mužů v ukrajinských uniformách budou nadcházející svátky těmi posledními v životě,“ uvedl historik.
Podle některých svědectví shromažďuje ruská armáda techniku u hranic s Ukrajinou. Počty jednotek ale podle Svobody ještě nepředurčují, jak se bude situace vyvíjet. „Domnívám se, že se střílet a umírat bude. Ale neznamená to, že se bude umírat v tak apokalyptickém rozměru, že dojde k invazi v širokém a fatálním měřítku,“ uvedl Svoboda. Možné podle něj je i to, že o svém plánu nemá zcela jasno ani ruský prezident.
K otevřenému konfliktu podle něj dojde v případě, že Putin vydá ruským jednotkám přímo rozkaz k útoku. „Putin tentokrát od demonstrace síly neustoupí, i když bych se neobával přímo frontálního nebo dějinotvorného velkého útoku, který by pozměnil podobu ukrajinské státnosti,“ řekl Svoboda.
Provokací je pro Rusko už jen samotná existence Ukrajiny, míní Svoboda
Rusko ve čtvrtek oznámilo, že ukrajinská velitelská loď Donbas pluje směrem ke Kerčskému průlivu a ignoruje požadavek na změnu kurzu. Tajná služba FSB to označila za provokaci a manévr, který ohrožuje bezpečnost. „Jakákoliv bezvýznamná provokace může vést k velmi, velmi vážným následkům,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Svobody je ale pro Kreml problematická i samotná existence ukrajinského státu, ruské špičky v poslední době navíc podobně komentovaly řadu událostí. „Velice to připomíná dění předcházející druhé světové válce. Ve smyslu záminek, infomační ofenzivy, která má světovou a ruskou veřejnost a Ukrajinu připravit na spadnutí válečného konfliktu,“ popsal Svoboda.
„Budoucností Ruska je minulost“
Podle historika patří Ukrajina od revoluce na Majdanu do sféry západního vlivu. O eskalaci tak proto jedná se Spojenými státy, které do země posílají vojenskou techniku, podporu vyjádřila Ukrajině i Severoatlantická aliance. „Rozhodně můžeme říci, že ukrajinský stát (…) je entitou jednoznačně směřující k západním strukturám,“ řekl Svoboda s tím, že se tak děje i přes nezdařené kroky administrativy prezidenta Volodymyra Zelenského. „Chce být členem Evropské unie, chce být členem NATO,“ doplnil.
Proto se ale střetává se současnou ideologií Ruska, která je podle ukrajinisty postavena na historických událostech, zejména vítězství v druhé světové válce. „Budoucností Ruska je evidentně minulost. Všechny tyto nekrofilní artefakty se mobilizují a hrají v ruské politice obrovskou roli,“ řekl Svoboda.
Vývoj Ukrajiny a její vymaňování z postsovětského prostoru se proto federaci logicky nezamlouvá. „Putin se to snažil zlomit anexí Krymu a uchvácením východní části Ukrajiny. Ale ono se toho zase tolik nezměnilo,“ řekl Svoboda. Pokud by se ruský zájem od Ukrajiny odvrátil, přiznal by tím podle Svobody Putin porážku, což nemůže dopustit. „Jeho režim na konfrontaci stojí,“ popsal.
Znovupřipojení anektovaného území bude pro Ukrajinu bolestivé
Putin ve svém nedávném výroku uvedl, že události na východě Ukrajiny se dají přirovnat ke genocidě, mluvil o silných protiruských náladách. Podle Svobody argument o ohroženém ruském etniku v blízkosti federace používá Putin často. „Pochybuji, že od toho může sledovat větší efekt, na druhou stranu něco říkat musí. (…) Každou agresi doprovází zvuk polnic,“ poznamenal historik.
Ani v případě teoretické personální obměny ve vedení Ruska podle něj nelze spoléhat na to, že by se federace anektovaného území vzdala. Je prý těžko představitelné, že by se případný nový prezident odklonil od dosavadní výbojné ruské politiky. Vůči anexi Krymu se nevymezují ani opoziční a liberální ruští politici, připomněl.
Anektované území podle něj v současnosti připomíná spíš měsíční krajinu než místo, kde by měli žít lidé. V oblasti poznamenané boji dochází k masovým zločinům a ve velkém se z ní stěhují lidé. „Je to oblast strašlivě zdevastovaná a zřejmě i morálně poznamenaná vymýváním mozků,“ tvrdí historik. Pokud se tak Ukrajina oblasti znovu domůže, bude podle Svobody pro stát velmi problematické oblast spravovat. „Jako kdyby vám přišili amputovanou končetinu,“ zakončil.
