Rusko by podle USA mohlo brzy zaútočit na Ukrajinu. Lukašenko ji obvinil z narušení vzdušného prostoru

Podle členů americké rozvědky plánuje Rusko možnou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině, která by mohla být zahájena již počátkem roku 2022 a jíž by se účastnilo odhadem 175 tisíc vojáků. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického představitele. Moskva tyto informace odmítla a obvinila Washington, že se snaží situaci vyostřit. V sobotu večer oznámilo Bělorusko, že ukrajinský vojenský vrtulník narušil jeho vzdušný prostor. V úterý budou o Ukrajině jednat prostřednictvím videohovoru prezidenti Spojených států a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin.

Vojáci v Luhanské oblasti (snímek z roku 2019)
Zdroj: Reuters Autor: Gleb Garanich

Nové americké tajné informace ukazují, že odhadem polovina ze zmíněného počtu ruských vojáků je již rozmístěna v blízkosti ukrajinské hranice, prohlásil zmíněný představitel. Podle něj ruské plány počítají s přesunem sta taktických skupin s obrněnými vozidly, dělostřelectvem a dalším vojenským vybavením k ukrajinským hranicím.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov již v pátek s odvoláním na informace ukrajinských zpravodajských služeb uvedl, že Rusko shromáždilo u ukrajinských hranic více než 94 tisíc vojáků a na konci ledna může spustit rozsáhlou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Moskva tvrzení Kyjeva označila za nesmysl.

„Spojené státy provádějí speciální operaci s cílem vyostřit situaci kolem Ukrajiny a zároveň přenést odpovědnost na Rusko,“ citoval v sobotu list Kommersant z prohlášení mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové. Washington podle Moskvy podniká „provokativní akce poblíž ruských hranic, které jsou doprovázeny rétorikou obviňování“.

Německý deník Bild v sobotu na svém webu zveřejnil mapu, která ukazuje tři fáze možného ruského útoku na Ukrajinu. V první fázi by podle ní jednotky útočily především z doněcké oblasti na západ a z Krymu a Černého moře severním směrem, aby sousednímu státu znemožnily přístup k moři. Ve druhé fázi by se zaměřily na oblast Charkova a ve třetí na koncentrovaný útok ze severu proti Kyjevu. Podle Bildu mapka vychází z poznatků několika lidí z NATO a bezpečnostních kruhů, kteří měli možnost vidět část zpravodajských informací o možném útoku.

Vrtulník za hranicí

Na mapce je část útoku naznačena i z běloruského území. Jeho pohraniční služba vydala v sobotu večer prohlášení, že má záznamy, na kterých je vidět, jak ukrajinský vrtulník letí přes zasněženou lesnatou oblast u kontrolního stanoviště. „Ukrajinský vojenský vrtulník Mi-8 ve výšce asi 100 metrů překročil státní hranici a pronikl do vzdálenosti asi jednoho kilometru na území Běloruska. Ukrajinská strana byla o tomto incidentu informována,“ uvádí se v prohlášení Minsku.

Mluvčí ukrajinské pohraniční služby uvedl, že toto tvrzení je nepravdivé. „V rámci posílení ochrany hranice s Běloruskem se využívá k monitorování hranice letectvo. To ale státní hranici nijak nenarušilo,“ uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Vztahy mezi Běloruskem a Ukrajinou se od loňského roku výrazně zhoršily. Rusko se tehdy při masových pouličních protestech v Bělorusku postavilo na stranu Alexandra Lukašenka a ten pak začal hlasitěji podporovat Moskvu proti Ukrajině. Už dřív naznačil, že by se mohl postavit na stranu Ruska ve vojenském konfliktu s Ukrajinou.

Biden a Putin spolu budou jednat v úterý

Moskva i Washington potvrdily, že v úterý spolu budou zejména o situaci na Ukrajině hovořit oba prezidenti. Biden a Putin se spojí přes zabezpečený videohovor.

Biden chce v prvním dialogu od července podle Reuters mimo jiné zdůraznit americkou podporu suverenitě a teritoriální integritě Ukrajiny. Hovořit má také o obavách Spojených států ohledně ruských vojenských aktivit poblíž ukrajinských hranic.

Kreml už v pátek sdělil, že Putin v chystaném telefonátu bude žádat záruky, že Severoatlantická aliance se nebude rozšiřovat dál na východ. Putin již dříve řekl, že by rozšíření NATO na území Ukrajiny považoval za „překročení červené čáry“.

„O akcích Ruska víme už dlouho a já očekávám, že o tom s Putinem povedeme dlouhou diskusi,“ řekl Biden v pátek večer před odjezdem do venkovského sídla prezidentů USA v Camp Davidu. „Nebudu přijímat ničí červené čáry,“ dodal. Šéf NATO Jens Stoltenberg v tomto týdnu řekl, že do rozšiřování Aliance nemá Rusko co mluvit.

Šéf Bílého domu již v pátek prohlásil, že jeho vláda připravuje „komplexní iniciativu“, jejímž cílem je odradit Putina od možného dalšího útoku na Ukrajinu. Rusko roku 2014 vojensky obsadilo ukrajinský Krym a s pomocí místních separatistů také část Donbasu, obě území dodnes okupuje.