Bojují v Sýrii i na Ukrajině, ale Rusko se k nim nehlásí. Váleční veteráni chtějí žoldnéře oficiálně zakázat

Nahrávám video

Organizace válečných veteránů v Rusku chtějí požádat Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby prošetřil soukromé ruské vojenské společnosti. Ty působí v Sýrii, v Africe anebo na Ukrajině. Veteráni chtějí pohnat k odpovědnosti ruský stát, který aktivity soukromých armád trpí. Zákony jejich činnost nijak neupravují, veteráni je rovnou chtějí zakázat.

„Jsou to občané, kteří nemají se státními institucemi a úřady profesionální smlouvu o vojenské činnosti,“ říká o žoldnéřích předseda Celoruského důstojnického fóra Jevgenij Šabajev. 

Soukromé armády podle veteránů řídí nekompetentní lidé, často z kriminálního prostředí. „Především působí v Sýrii, Libyi, Severním a Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Gabonu, Jemenu a mnoha dalších zemích,“ říká Šabajev. 

Nejznámější je takzvaná Wagnerova skupina. Operovala na Krymu během jeho anexe, působila i na jihovýchodě Ukrajiny po boku proruských separatistů, později se bojovníci přesunuli do Sýrie.

Rusko se k žoldnéřům nehlásí

„Oficiální místa se od těchto jednotek oficiálně distancují, nijak ale proti nim nezasahují a obvinění z jejich podpory odmítají. Kreml ústy svého mluvčího vzkázal, že o iniciativě veteránů neví,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

„Vedení země se tváří, že je s nimi nic nespojuje, ale tyto organizace pro něj dokonale odvádějí tu nejšpinavější práci, ať už jde o boj s opozicí, nebo o další vojenské operace například v Sýrii,“ říká politolog Andrej Kolesnikov.

„Je to velmi pohodlná možnost, jak nasazovat vojáky v zahraničních operacích, ale zároveň se od nich formálně a politicky distancovat v duchu motta, že ruští vojáci tam nejsou a my za ně nejsme zodpovědní,“ uvedl odborník na bezpečnost z Univerzity Karlovy Emil Aslan.

Podle odhadů se tamních bojů účastní stovky až tři tisíce bojovníků ze soukromých armád. V přepočtu si v Sýrii vydělávají zhruba 50 tisíc korun měsíčně. „Posílají neformální nezákonné soukromé armády s jediným cílem. Aby tím dosáhli zisku,“ říká generál ve výslužbě Leonid Ivašov.

Žoldnéři jsou nasazováni do nejtěžších bojů, stovky jich prý přišly o život. Oficiálně to ale nikdo nepotvrdil, podotýká Karas. „Loni v únoru došlo po protiútocích amerického letectva ve východní Sýrii k likvidaci kolem sta wagnerovců. Kdyby šlo o konvenční vojáky ruské armády, tak by hrozila eskalace a v tomto případě se tomu Moskva velmi elegantně vyhnula,“ dodal Aslan.

O tom, že Rusové bojují v zahraničí, se nesmí mluvit. Ruské orgány utajují zprávy o pohřbech ruských občanů, kteří padli v zahraničí a jejichž těla jsou převezena do vlasti.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT v Rusku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 41 mminutami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 2 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 3 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 4 hhodinami

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Alího Chameneího zabily 28. února americké a izraelské údery, což byl začátek nynějšího konfliktu na Blízkém východě. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
před 4 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 5 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 7 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.