Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.
Blinken a Lammy přijeli na kyjevské hlavní nádraží vlakem z jihopolského města Przemyśl, které leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle Reuters mají vrcholní diplomaté nabitý program a debatují i o další možné podpoře Kyjeva. List Ukrajinska pravda uvedl, že tématem je také dlouhodobé zajištění „vojenského, hospodářského a demokratického“ chodu Ukrajiny.
O otázce zrušení omezení pro zbraně dlouhého dosahu poskytnuté Ukrajině Spojené státy a Velká Británie rozhodnou v pátek, oznámili ministři zahraničí obou zemí.
Podle zdrojů listu Wall Street Journal se USA a evropští spojenci snaží tlačit na Ukrajinu, aby jim sdělila podrobnosti plánu do dalšího roku války. Takzvaný plán vítězství, který chce Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl ve středu na summitu Krymské platformy v Kyjevě.
Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.
Blinken podle agentury AP uvedl, že návštěva se koná „v náročné době“. Větší a lépe vybavená ruská armáda útočí na města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a země čelí pravidelným útokům ruských raket dlouhého doletu, klouzavých bomb a bezpilotních letounů, které si vyžádaly mnoho civilních obětí.
Válka trvající dva a půl roku se podle šéfa britské diplomacie Lammyho po nečekaném vpádu Ukrajiny do ruské Kurské oblasti minulý měsíc ocitla v „kritické“ fázi. Britský šéfdiplomat vyjádřil rovněž „nejhlubší soustrast“ v souvislosti s ruskými „barbarskými“ útoky na civilisty.
Lammy dále uvedl, že Británie poskytne Ukrajině do konce tohoto roku dalších 600 milionů liber, z nichž část bude mít formu humanitární pomoci a část záruk za půjčku Ukrajině od Světové banky. Poznamenal, že jeho země vyčleňuje na pomoc Ukrajině tři miliardy liber (89 miliard korun) ročně.
Blinken pak řekl, že nově ohlášená pomoc Spojených států přesáhne 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Z toho 325 milionů bude směřovat do ukrajinské energetiky, která je dlouhodobě terčem drtivých ruských útoků. Na 290 milionů dolarů půjde na humanitární pomoc a zbývajících 102 milionů na odminování.
Ukrajina žádá povolení použít střely dlouhého doletu v Rusku
Británie a Spojené státy patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině v konfliktu, který Rusko eskalovalo svou plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Představitelé obou zemí jednají v Kyjevě za situace, kdy Ukrajina žádá spojence, aby jí umožnili s pomocí západních zbraní cílit i hluboko na ruské území. Blinken v úterý tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje.
To ve středu vyvolalo ostrou reakci Moskvy. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle státní agentury TASS řekl, že Rusko zničí jakoukoli dodávku amerických střel ATACMS mířící na Ukrajinu. Potenciální rozhodnutí Washingtonu povolit využití střel s doletem až 300 kilometrů na ruském území podle Rjabkova „zvyšuje nebezpečí a rizika“.
Očekává se, že Zelenskyj bude Blinkena přesvědčovat k povolení útoků. Oba západní ministři naproti tomu chtějí podle médií v Kyjevě slyšet, jakou další strategii hodlá Ukrajina v obraně proti nepolevující ruské agresi využít a jaké kroky jejich zemí by v obraně mohly pomoci.
Nelze očekávat, že by to válku radikálně změnilo, řekl k možnému použití dodaných západních střel dlouhého doletu na cíle na území Ruska bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík. Mohou být ohrožena velitelská centra, logistická centra a případně letiště, zmínil možné příklady cílů. Dodal však, že Rusové už stáhli velkou část svých letadel z letišť, která jsou v dosahu zbraní dodaných ze Západu. „Ten dopad bude tedy omezený a ruská strana se bude učit, jak se těmto útokům bránit.“
Do Kyjeva ve středu ráno dorazil také český předseda Senátu Miloš Vystrčil. V ukrajinské metropoli se má účastnit čtvrtého summitu mezinárodní Krymské platformy. Při té příležitosti ČT24 řekl, že „pokud má Ukrajina zbraně od svých spojenců, nemá logiku, aby je nemohla používat i pro ruské území a bránit se tím způsobem, že zasahuje cíle na ruském území, které útočí proti Ukrajině.“
Ukrajina v noci na středu podobně jako v předchozích měsících čelila ruským náletům, a to jen krátce před příjezdem obou ministrů zahraničí. Podle informací ukrajinského letectva mířilo na ukrajinské území kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana zatím nezveřejnila.
