Blinken je v Kyjevě, Zelenskyj ho chce přesvědčit k povolení útočit v ruském týlu

4 minuty
Události: Ministři zahraničí USA a Británie v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Blinken a Lammy přijeli na kyjevské hlavní nádraží vlakem z jihopolského města Przemyśl, které leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle Reuters mají vrcholní diplomaté nabitý program a debatují i o další možné podpoře Kyjeva. List Ukrajinska pravda uvedl, že tématem je také dlouhodobé zajištění „vojenského, hospodářského a demokratického“ chodu Ukrajiny.

O otázce zrušení omezení pro zbraně dlouhého dosahu poskytnuté Ukrajině Spojené státy a Velká Británie rozhodnou v pátek, oznámili ministři zahraničí obou zemí.

Podle zdrojů listu Wall Street Journal se USA a evropští spojenci snaží tlačit na Ukrajinu, aby jim sdělila podrobnosti plánu do dalšího roku války. Takzvaný plán vítězství, který chce Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl ve středu na summitu Krymské platformy v Kyjevě.

Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.

Blinken podle agentury AP uvedl, že návštěva se koná „v náročné době“. Větší a lépe vybavená ruská armáda útočí na města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a země čelí pravidelným útokům ruských raket dlouhého doletu, klouzavých bomb a bezpilotních letounů, které si vyžádaly mnoho civilních obětí.

Válka trvající dva a půl roku se podle šéfa britské diplomacie Lammyho po nečekaném vpádu Ukrajiny do ruské Kurské oblasti minulý měsíc ocitla v „kritické“ fázi. Britský šéfdiplomat vyjádřil rovněž „nejhlubší soustrast“ v souvislosti s ruskými „barbarskými“ útoky na civilisty.

Lammy dále uvedl, že Británie poskytne Ukrajině do konce tohoto roku dalších 600 milionů liber, z nichž část bude mít formu humanitární pomoci a část záruk za půjčku Ukrajině od Světové banky. Poznamenal, že jeho země vyčleňuje na pomoc Ukrajině tři miliardy liber (89 miliard korun) ročně.

Blinken pak řekl, že nově ohlášená pomoc Spojených států přesáhne 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Z toho 325 milionů bude směřovat do ukrajinské energetiky, která je dlouhodobě terčem drtivých ruských útoků. Na 290 milionů dolarů půjde na humanitární pomoc a zbývajících 102 milionů na odminování.

Ukrajina žádá povolení použít střely dlouhého doletu v Rusku

Británie a Spojené státy patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině v konfliktu, který Rusko eskalovalo svou plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Představitelé obou zemí jednají v Kyjevě za situace, kdy Ukrajina žádá spojence, aby jí umožnili s pomocí západních zbraní cílit i hluboko na ruské území. Blinken v úterý tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje.

To ve středu vyvolalo ostrou reakci Moskvy. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle státní agentury TASS řekl, že Rusko zničí jakoukoli dodávku amerických střel ATACMS mířící na Ukrajinu. Potenciální rozhodnutí Washingtonu povolit využití střel s doletem až 300 kilometrů na ruském území podle Rjabkova „zvyšuje nebezpečí a rizika“.

Očekává se, že Zelenskyj bude Blinkena přesvědčovat k povolení útoků. Oba západní ministři naproti tomu chtějí podle médií v Kyjevě slyšet, jakou další strategii hodlá Ukrajina v obraně proti nepolevující ruské agresi využít a jaké kroky jejich zemí by v obraně mohly pomoci.

Nelze očekávat, že by to válku radikálně změnilo, řekl k možnému použití dodaných západních střel dlouhého doletu na cíle na území Ruska bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík. Mohou být ohrožena velitelská centra, logistická centra a případně letiště, zmínil možné příklady cílů. Dodal však, že Rusové už stáhli velkou část svých letadel z letišť, která jsou v dosahu zbraní dodaných ze Západu. „Ten dopad bude tedy omezený a ruská strana se bude učit, jak se těmto útokům bránit.“

5 minut
Bezpečnostní expert Ludík o zrušení restrikcí Západu na použití zbraní v Rusku
Zdroj: ČT24

Do Kyjeva ve středu ráno dorazil také český předseda Senátu Miloš Vystrčil. V ukrajinské metropoli se má účastnit čtvrtého summitu mezinárodní Krymské platformy. Při té příležitosti ČT24 řekl, že „pokud má Ukrajina zbraně od svých spojenců, nemá logiku, aby je nemohla používat i pro ruské území a bránit se tím způsobem, že zasahuje cíle na ruském území, které útočí proti Ukrajině.“

6 minut
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na návštěvě Kyjeva
Zdroj: ČT24

Ukrajina v noci na středu podobně jako v předchozích měsících čelila ruským náletům, a to jen krátce před příjezdem obou ministrů zahraničí. Podle informací ukrajinského letectva mířilo na ukrajinské území kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana zatím nezveřejnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Los Angeles zavedlo kvůli protestům noční zákaz vycházení v centru města

V Los Angeles začal v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa, platit noční zákaz vycházení v části centra města ve snaze zastavit rabování a vandalismus. V ulicích na dodržování zákazu dohlíží příslušníci Národní gardy. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Dva lidé zahynuli a nejméně 57 dalších bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 49 mminutami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 2 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...