Rozmisťování jaderných zbraní v Bělorusku začne v červenci, oznámil Putin

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

„Pokud jde o nejcitlivější otázky, na kterých jsme se domlouvali, vše jde podle plánu. Jak víte, 7. či 8. července skončí příprava příslušných zařízení a hned poté zahájíme kroky související s rozmístěním příslušných druhů zbraní na vašem území. Vše tedy postupuje podle plánu, vše je stabilní,“ řekl Putin, kterého citovala ruská státní agentura TASS. „Celkově je situace stabilní, a dokonce bych řekl, že dobrá. Spolehlivě spolupracujeme v této oblasti,“ dodal.

Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní ve spřátelené zemi.

Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu nicméně při této příležitosti upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl i Putin a potvrdilo to také běloruské ministerstvo zahraničí.

Běloruský opoziční server Zerkalo připomněl, že za sovětských dob se jaderná munice uchovávala ve speciálním krytu u letecké základny Bobroviči na východě Běloruska, ale někteří experti pochybují, že se v termínu ohlášeném Putinem podaří sklad zrekonstruovat či postavit nový.

Skutečné rozmístění je nepravděpodobné, míní experti

Další experti, například Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), předpokládají, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou.

Z politických důvodů je totiž důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluh jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci. NATO má totiž program, v jehož rámci mají USA své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku by tak nemuselo být realizováno.

Navíc lze předpokládat, že jaderné zbraně by se v Bělorusku ocitly jen krátce před rozhodnutím o jejich použití. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 3 mminutami

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 10 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 11 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 15 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 16 hhodinami
Načítání...