Lukašenko slavil konec války v Moskvě, v Minsku už nepromluvil. Média spekulují o nemoci

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Média spekulují o tom, že se Lukašenko moskevské přehlídky zúčastnil i přesto, že není zcela zdráv – a v detailních výřezech fotografií z Moskvy upozorňují na jeho ruku obmotanou gázou.

Běloruský vůdce po přehlídce navíc nenásledoval ruského protějška Putina a další představitele ke hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu v Kremlu. Tvrdí to opoziční server Naša Niva s tím, že Rusko zřejmě Lukašenka k účasti na úterní slavnosti donutilo a že ho z Kremlu na letiště převážela sanitka.

Kromě Lukašenka provázeli Putina na tribunu na Rudém náměstí také prezidenti Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Kasym-Žomart Tokajev, Sadyr Žaparov, Imomali Rachmon, Serdar Berdymuhamedov, Šavkat Mirzijojev a také arménský premiér Nikol Pašinjan.

Symbol ruské věrnosti

Putin přítomnost vůdců dalších postsovětských zemí ocenil a ruská státní televize ji interpretovala jako důkaz, že země není v mezinárodní izolaci – navzdory pokračující agresi ruských vojsk na Ukrajině.

Server Naša Niva déle upozornil na to, že pouze tádžikistánský prezident Rachmon přišel na moskevskou přehlídku se svatojiřskou stužkou, pokládanou za symbol ruského vlastenectví a militarismu.

Prezidenti Uzbekistánu a Kyrgyzstánu dali přednost květům v národních barvách a Lukašenko květu jabloně, ze kterého udělal symbol 9. května a Běloruska. Prezidenti Kazachstánu a Turkmenistánu a arménský premiér se obešli bez symbolů, dodala Naša Niva.

Lukašenkův zástup

Běloruský politolog Dmitrij Bolkunec na Telegramu uvedl, že Lukašenkovy lékaře po moskevské přehlídce čekal těžký úkol „přivést vůdce opět k rozumu, promazat jej, srazit mu hladinu cukru, odstranit zřetelný třes hlavy a dopravit tělo na minské náměstí,“ kde se v úterý večer konala běloruská přehlídka.

Lukašenko se po přehlídce před Kremlem skutečně přesunul na oslavy do Minsku, kde měl přednést tradiční projev. K tomu ale podle serveru Meduza nedošlo a musel jej zastoupit ministr obrany Chrenin.

Ve zhruba čtyřminutové pasáži živého přenosu odvysílaného běloruskou státní agenturou Belta je vidět Lukašenko, jak vystupuje z auta, kráčí s neproniknutelným výrazem za dvojicí vojáků nesoucích rozměrný věnec k pomníku hrdinů druhé světové války a posléze ho sám urovnává a klaní se.

Minsk je pokládán za nejbližšího spojence Moskvy. Do války Ruska proti Ukrajině se Bělorusko sice přímo nezapojilo, ale poskytlo Rusku k invazi do sousední země své území a letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...