Turkmenistán

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Ruské lodě přepravují statisíce íránských dělostřeleckých granátů a další munici přes Kaspické moře, a doplňují tak arzenál ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na blízkovýchodní činitele. V době, kdy se Západ snaží sankcemi dostat Rusko do izolace a přimět ho ukončit krvavou válku, Teherán dál utužuje vazby s Moskvou, které prodává i smrtící drony Šáhed-136. Ty mají ničivý dopad zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Uzbekistán se vymezil vůči ruskému návrhu, aby vytvořil společně s Kazachstánem a Ruskem takzvanou plynovou unii. Ministr energetiky Žurabek Mirzamachmudov uvedl, že Taškent nebude souhlasit s politickými podmínkami, které by mohly ohrozit jeho národní zájmy, a že případná přeprava plynu přes jeho území bude mít čistě obchodní charakter. Podle agentury Reuters tak Moskva při pokusech prosazovat svoji vůli v ostatních bývalých sovětských republikách naráží na čím dál větší problémy.

Masivní úhyn tuleňů v Kaspickém moři pravděpodobně způsobil nedostatek kyslíku vyvolaný výronem zemního plynu. Podle agentury TASS to uvedla šéfka ruského úřadu na ochranu přírody Rosprirodnadzor Světlana Radionovová.

Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Afghánské radikální povstalecké hnutí Taliban oznámilo, že se zmocnilo klíčového hraničního přechodu na hranici s Pákistánem. Afghánské úřady ale obsazení přechodu mezi afghánským městem Véš a pákistánským Čamanem vzápětí popřely, informovala agentura AFP.

Společnost Apple na své výroční konferenci vývojářů představila vedle nových verzí operačních systémů i řadu opatření na ochranu soukromí. Zahrnují i funkci „private relay“, která skrývá chování uživatele na internetu před Applem, poskytovateli internetu a inzerenty. Tato novinka ale nebude kvůli regulačním opatřením dostupná uživatelům v Číně, která je pro Apple jedním z nejdůležitějších trhů, upozornila agentura Reuters i některá další média.

Na pobřeží Kaspického moře poblíž města Machačkaly, dagestánské metropole, bylo nalezeno přes 150 uhynulých ohrožených tuleňů, informují ruská média. Některá zvířata byla bez kůže a téměř na všech byly patrné stopy po rybářských sítích. Tuleni přitom figurují na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) i na ruském seznamu vzácných druhů.

Koronavirová pandemie se negativně podepsala na světové svobodě tisku, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích. Napsala to mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve své každoroční zprávě. Česko se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Čína, Turkmenistán, Severní Korea a nejhorší Eritrea.

Do konce století klesne hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů, uvádí studie univerzity v Utrechtu vycházející z dat německých a nizozemských vědců. Při nejhorší variantě 18 metrů by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu, píše server RTBF.

Pandemie nemoci COVID-19 si ve Spojených státech vyžádá 100 tisíc až 240 tisíc mrtvých, očekává Bílý dům v případě dodržování současných preventivních opatření. O prodloužení mimořádných opatření rozhodlo Německo. Maďarská vláda stáhla pokus seškrtat pravomoci starostů, v návrhu opatření ale zůstávají další sporné body. Celosvětově se koronavirem nakazilo přes 900 tisíc lidí. Šéf OSN hovoří o největší výzvě od druhé světové války.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

Vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu po více než 20 letech vyjednávání podepsali úmluvu o právním statusu Kaspického moře. Jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání.

Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov ukázal na záběrech státní televize, jak umí zacházet se zbraněmi. Před generalitou středoasijské země se předvedl ve stylu tak drsného válečníka, že jej média začala ironicky přirovnávat ke kultovním postavám z akčních filmů s Arnoldem Schwarzeneggerem. Státní propaganda už v minulosti vykreslila autoritářského vůdce jedné z nejuzavřenějších zemí světa třeba jako dýdžeje, skladatele a zpěváka písní či talentovaného sportovce.

Už jedenáct let drží moc v Turkmenistánu staronový prezident Gurbanguli Berdimuhamedov a jeho rodina. Silně autoritářský režim svazuje obyvatele i turisty mnoha překážkami. Nyní se zaměřil na vymýcení kouření – už zkraje roku zakázal prodej cigaret a prohlašuje, že do roku 2025 chce zemi zbavit kouření úplně.

Když letos v září zemřel uzbecký prezident Islam Karimov, objevily se obavy, že úmrtí autoritářského vůdce, který zemi vládl víc než čtvrtstoletí, zemi i celou Střední Asii destabilizuje. Po volbách ze začátku prosince, které vyhrál dosavadní premiér Šavkat Mirzijojev, to sice zatím vypadá, že předání moci proběhne bez větších problémů. Karimovova smrt nicméně poukázala na to, že čtvrtstoletí po zániku SSSR Střední Asie čelí nebo brzy bude čelit řadě výzev, které by mohly dosud relativně klidný region výrazně destabilizovat. A právě otázka nástupnictví je jednou z nich.