Zavrhli videohry, balet nebo zlaté zuby. Teď chce Turkmenistán vymýtit kouření

Už jedenáct let drží moc v Turkmenistánu staronový prezident Gurbanguli Berdimuhamedov a jeho rodina. Silně autoritářský režim svazuje obyvatele i turisty mnoha překážkami. Nyní se zaměřil na vymýcení kouření – už zkraje roku zakázal prodej cigaret a prohlašuje, že do roku 2025 chce zemi zbavit kouření úplně.

Omezováním tabáku a kouření chce bývalý dentista oficiálně bojovat za zdravý životní styl. „Prezident podporuje, aby lidé jezdili na kolech, a pořádá velké cyklojízdy po metropoli. Okolo Ašchabadu existuje takzvaná cesta zdraví, kam často vyhání i členy vlády nebo pracovníky státních úřadů. Je to pro ně tak trochu povinné,“ vysvětluje Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Už od roku 2013 fungoval v zemi plošný zákaz prodeje cigaret vždy během dubna – jako součást vyhlášeného měsíce proti kouření. Nyní jde boj proti tabáku ještě dál, přitom nemusí jít jen o ušlechtilou starost o zdraví národa.

„Tímto zákazem samozřejmě kouření nezlikvidujete, ale pouze se přesune na černý trh. Cena cigaret tím půjde nahoru a z toho samozřejmě může profitovat ten, kdo má obchod s tabákem dosud pod palcem – tedy prezidentova rodina,“ připomíná Horák.

Prezident Berdimuhamedov je v čele země od roku 2006
Zdroj: Reuters

Rodinný klan Berdimuhamedovů kontroluje také klíčovou část ekonomiky a zahraničního obchodu včetně vývozu zemního plynu. Nejcennější turkmenský artikl tvoří až 80 procent vývozu. Odběratelem je hlavně Čína, která však tlačí na snižování výkupních cen a turkmenské hospodářství na tom v posledních letech mírně ztrácí.

Silně represivní řízení státu se promítá také do turismu. Počet těch, kteří mohou zemi navštívit, čítá ročně pouhé stovky. Případný zájemce si musí zajistit přímé pozvání přes cestovní kancelář a připravit se na nedobrovolného průvodce, který mu – minimálně při výjezdu z metropole – bude neustále v dohledu.

„Pro turisty je to navíc poměrně drahé, protože musíte bydlet v oficiálních hotelích. Nějaké levnější varianty v podobě menších hotelů, hostelů nejsou možné,“ dodává Horák.

Obyvatelé Ašchabadu
Zdroj: Reuters

A tak se Turkmenistán honosí titulem jednoho z nejuzavřenějších států světa. Volby tam tento týden už podruhé obhájil zmíněný Berdimuhamedov, když oficiálně získal 98 procent hlasů.

Od osamostatnění počátkem 90. let se v této bývalé sovětské středoasijské republice konaly prezidentské volby popáté, poprvé ale do boje směly vyslat své kandidáty politické strany. Účast osmi Berdimuhamedových soupeřů je nicméně jen formální, protože všichni fakticky stojí za politikou stávajícího prezidenta.

Berdimuhamedov nastoupil do čela Turkmenistánu jako úřadující prezident v prosinci 2006 po úmrtí prezidenta Saparmurata Nijazova. Ten vládl středoasijskému Turkmenistánu železnou rukou více než 20 let. Právě za jeho úřadování byla zavedena řada zákazů – zapovězeno bylo například hraní videoher, balet, nošení vousů nebo zlaté výplně zubů. 

Turkmenistán
Zdroj: ČT24

Berdimuhamedov si loni změnou ústavy prakticky zajistil doživotní vládnutí. Parlament totiž jednomyslně zrušil věkové omezení prezidentských kandidátů a prodloužil mandát hlavy státu z pěti na sedm let. Na prezidenta dosud nesměly kandidovat osoby starší 70 let, což bylo prakticky jediné omezení, které Berdimuhamedovovi stálo v cestě k neomezenému vládnutí.

Prezident také v zemi postupně nastolil vlastní kult osobnosti. Složil vlasteneckou píseň, kterou v roce 2015 současně zpívalo více než 4000 lidí, což byl údajně světový rekord. První Berdimuhamedova báseň, jež byla okamžitě zhudebněna, ale nebyla jediným literárním počinem turkmenského prezidenta. Napsal 15 knih o koňských dostizích, lékařství a turkmenském umění, které jsou k dostání ve všech knihkupectvích.

Celou zemi také „zdobí“ obří portréty prezidenta nebo mešity nesoucí jeho jméno. Na centrálním náměstí v metropoli Ašchabadu má i svou sochu, která je vysoká šest metrů a pokrytá 24karátovým zlatem.

Obří sochu prezidenta pokrývá 24karátové zlato
Zdroj: Reuters

V roce 2013 mu na narozeninách zpívala americká zpěvačka Jennifer Lopezová, která ale později prohlásila, že by Berdimuhamedovi nikdy nezpívala, kdyby věděla, že se v jeho zemi porušují lidská práva. V Turkmenistánu také byla například zavedena povinná návštěva závodů v parkurovém skákání, což je velký prezidentův koníček.

Podle amerického časopisu The Foreign Policy je Berdimuhamedov pátým nejkrutějším vládcem na světě. Organizace Reportéři bez hranic zařadila Turkmenistán v žebříčku sestaveném podle svobody médií na 176. místo ze 178.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 44 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...