Írán zásobuje ruskou válku, munice proudí Kaspickým mořem, napsal americký deník

Ruské lodě přepravují statisíce íránských dělostřeleckých granátů a další munici přes Kaspické moře, a doplňují tak arzenál ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na blízkovýchodní činitele. V době, kdy se Západ snaží sankcemi dostat Rusko do izolace a přimět ho ukončit krvavou válku, Teherán dál utužuje vazby s Moskvou, které prodává i smrtící drony Šáhed-136. Ty mají ničivý dopad zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Válka na Ukrajině vyčerpává nejen vojáky, ale ztenčuje také zásoby zbraní a munice. Podle amerických a ukrajinských zdrojů Rusové využijí za jediný den desetitisíce dělostřeleckých granátů, které potřebují rychle doplnit.

Pomocnou ruku jim podle nejnovější zprávy WSJ podává Teherán. Jen za posledních šest měsíců přepravily nákladní lodě z Íránu do Ruska více než tři sta tisíc dělostřeleckých granátů a milion nábojů, vyplývá z vyjádření činitelů a dokumentů, k nimž se dostal americký list.

Blízkovýchodní činitelé uvedli, že poslední zásilka zbraní, o níž je známo, že překročila Kaspické moře do Ruska, opustila Írán začátkem letošního března na palubě ruské nákladní lodi Rasul Gamzatov. Plavidlo údajně převáželo tisíc kontejnerů se dvěma tisíci dělostřeleckými granáty. Podle WSJ se jednalo o předem ohlášenou zásilku.

Veřejně dostupné údaje o přepravě naznačují, že loď Rasul Gamzatov opustila íránský přístav Bandar Amirabad 8. března a do Astrachaně v Rusku dorazila o šest dnů později. Plavidlo se koncem března přesunulo zpět do Íránu a poté znovu do Ruska, kde zůstalo v docích pouze jeden den.

Sto milionů nábojů

Loď patří ruské společnosti MG-Flot, dříve s názvem TransMorFlot LLC. Americké ministerstvo financí loni uvalilo na společnost sankce s tím, že šestnáct jejích plavidel, včetně Rasula Gamzatova, přepravovalo zbraně pro Rusko.

Společnost na žádosti o vyjádření nereagovala. K dodávkám íránských zbraní mlčí rovněž íránská delegace v OSN a íránské i ruské ministerstvo obrany. Záležitost nechtěl komentovat ani Bílý dům, napsal ukrajinský server Ukrajinska pravda.

Britská stanice Sky News již letos v březnu informovala o tom, že Írán tajně dodal Rusku velké množství nábojů, raket a minometných granátů a plánuje poslat další.

Nejmenovaný bezpečnostní zdroj Sky News tehdy tvrdil, že dvě nákladní lodě Musa Jalil a Begey plující pod ruskou vlajkou vypluly v lednu z íránského přístavu a směřovaly přes Kaspické moře do Ruska. Na palubě měly přibližně sto milionů nábojů a asi tři sta tisíc granátů.

Dvě stě kontejnerů plných zbraní

Zdroj sdělil, že se předpokládá, že jedna z lodí opustila Írán kolem 10. ledna a druhá kolem 12. ledna. Obě plavidla měla převážet asi dvě stě přepravních kontejnerů naplněných zbraněmi.

Podle webu MarineTraffic, který sleduje námořní dopravu, se obě lodě nacházely 9. ledna v íránském přístavu Amirabad v Kaspickém moři. Z údajů vyplývá, že loď Musa Jalil opustila přístav 10. ledna kolem desáté hodiny místního času, plavidlo Begey odplulo později ještě téhož dne.

O dva dny později se obě plavidla vyskytovala u pobřeží Turkmenistánu, kde setrvala z neznámých důvodů několik dnů. Poté Musa Jalil a Begey přepluly Kaspické moře a 27. ledna dorazily do ruského přístavu Astrachaň.

Podle Sky News ale není možné nezávisle ověřit, co přesně zásilka obsahovala. Moskva zaplatila za munici v hotovosti, čímž obešla západní sankce proti Rusku i Íránu. „Rusko nadále používá Írán jako ‚základnu v pozadí‘,“ poznamenal bezpečnostní zdroj.

Západ řeší, jak narušit íránské zásobování

Spojené státy mají informace o íránských dodávkách k dispozici prostřednictvím zpravodajských služeb, píše WSJ. Američtí představitelé uvedli, že USA a jejich spojenci nyní hledají způsoby, jak transfery íránských zbraní do Ruska narušit, uvádí dále deník.

Írán k poskytování vojenské pomoci Rusku většinou používá nákladní letadla, což „zásah téměř znemožňuje“, upozorňuje americký list. Jakákoli akce k zamezení přepravy v Kaspickém moři by vyžadovala pomoc od ostatních bývalých sovětských republik, které mají přístup k moři, dodává WSJ.

Jedná se o Turkmenistán, Ázerbájdžán a Kazachstán. Přestože kvůli ruské agresi na Ukrajině vztahy těchto zemí s Ruskem lehce ochladly, žádný z nich nezavedl protiruské sankce a pravděpodobně nebude chtít postupovat otevřeně proti Moskvě.

Americký viceadmirál Brad Cooper začátkem dubna neohlášeně navštívil Turkmenistán, aby projednal řadu problémů, včetně způsobů, jak prohloubit spolupráci a upevnit námořní bezpečnost. Odmítl však komentovat, zda se diskuse týkala rovněž možného zadržování dodávek zbraní proudících přes Kaspické moře.

Smrtící íránské drony na Ukrajině

Írán zásobuje Rusko ve válce na Ukrajině především svými bezpilotními letouny typu Šáhed-136, Mohádžer-6 a Araš-2, které Moskva využívá k úderům na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a snaží se tak Ukrajince zejména odříznout od elektrického proudu. Íránské drony cílí také na vojenské i civilní cíle.

„Írán využívá situaci na Ukrajině k tomu, aby svým regionálním rivalům, včetně některých států Perského zálivu a Izraele, poslal vzkaz, že íránské drony fungují,“ řekl webu Middle East Eye generální ředitel poradenské společnosti Gulf State Analytics se sídlem ve Washingtonu Giorgio Cafiero.

Teherán zpočátku poskytl Moskvě stovky těchto dronů a slíbil také dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů. Jedna smlouva ze září 2022, k níž získal přístup WSJ, potvrzuje dohodu v hodnotě 1,7 milionu dolarů mezi íránským ministerstvem obrany a ruskou JSC Rosoboronexport na dodávky více než 74 tisíc dělostřeleckých granátů do Ruska.

Moskva dříve popřela, že by kupovala od Teheránu zbraně včetně útočných dronů. Írán to nejprve rovněž odmítal, později začal tvrdit, že šlo dodávky z dob před ruskou invazí z 24. února 2022.

Rusko-íránské pouto je křehké, v Sýrii soupeří

Vztah Íránu s Ruskem se postupně posouvá z transakčního na strategický, míní vedoucí pracovnice Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu Anna Boršchevskaja. „Rusko je nyní poprvé závislé na Íránu. Je to historický posun,“ uvedla expertka, kterou citovala Ukrajinska pravda.

Před několika měsíci Spojené státy a další spojenci Ukrajiny varovali, že Írán chce poslat Rusku i balistické rakety. To se však podle amerických ani zahraničních expertů zatím nestalo.

Blízkovýchodní představitelé tvrdí, že ani Rusko zatím neposlalo Íránu pokročilé stíhačky Su-35. Skupina Íránců však nedávno navštívila továrnu na východě Ruska, která vyrábí tyto moderní proudové stroje, což by mohlo být známkou toho, že dohoda se blíží.

Podle některých odborníků ale rusko-íránské pouto dlouhodobě nevydrží. „Vztahy mezi Íránem a Ruskem jsou transakční a napjaté. Írán s Ruskem sdílí ideologicky stejně málo jako se Sovětským svazem. Jejich dlouhodobé vize pro Blízký východ jsou neslučitelné. I v Sýrii, kde spolupracovaly na záchraně Asada, od té doby Írán a Rusko soupeří o orientaci režimu, budování vlivu v bezpečnostních službách a ozbrojených silách a prosazování kontroly nad nerostnými zdroji země. Rusko a Írán se také liší v postoji k Izraeli,“ upozornil John Raine z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). 

Obavy z čínských vojenských dodávek

Moskva se po velké invazi na Ukrajinu snaží nalézt nové spojence a upevnit své vazby především mezi nedemokratickými a diktátorskými režimy, které jsou ještě ochotné ke spolupráci. Tradiční obchodní vazby s Ruskem si chce udržet i většina Blízkého východu, Indie nebo Čína, které odmítají zavést protiruské sankce.

Nejen spolupráce Ruska s Íránem dělá vrásky Západu, který stále více zásobuje Kyjev zbraněmi a zároveň se obává, že se ke stejnému kroku, ovšem na straně protivníka, odhodlají také jiné státy v čele s Čínou. USA varovaly Peking před vážnými důsledky takového rozhodnutí, Čína ale obvinění z plánů zásobovat Moskvu zbraněmi odmítá.

Vysloužilý britský vojenský důstojník, generál Richard Barrons, řekl Sky News, že 300 tisíc granátů z Íránu pro Rusko je sice pro Moskvu užitečná zásilka, ovšem vzhledem k obrovské spotřebě munice na Ukrajině bude brzy pryč. Zcela jiný případ by bylo čínské zásobování ruské válečné mašinérie, kdy by se Ukrajina ocitla ve „velmi, velmi obtížné situaci“, obává se generál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...