Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.
Taliban vypálil rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru, poškodil přistávací plochu
„Dvě z raket poškodily přistávací dráhu (…) a všechny odlety a přílety byly z tohoto důvodu zrušeny,“ uvedl šéf letiště v Kandaháru. Informaci agentuře AFP potvrdil úřad pro civilní letectví v Kábulu. Podle agentury Reuters zatím nejsou zprávy o obětech na životech.
„Kandahárské letiště bylo naším cílem, protože jej nepřítel využíval jako základnu pro letecké útoky proti nám,“ řekl mluvčí Talibanu Mudžáhid.
Agentura AP v neděli s odvoláním na afghánské úřady informovala o tom, že minometný granát v provincii Kandahár zasáhl taxi a zabil nejméně pět civilistů včetně dvou dětí. Mluvčí provinční policie z útoku obvinil Taliban, ozbrojenci zodpovědnost odmítli. Znepřátelené strany se pravidelně navzájem obviňují z útoků na civilisty, viníci jsou však málokdy odhaleni.
Příslušníci povstaleckého hnutí vedou už tři měsíce rozsáhlou ofenzivu proti vládním silám na mnoha místech země. V posledních dnech přitom vážně ohrožují několik regionálních metropolí – v sobotu vstoupili do některých čtvrtí Kandaháru a Laškargáhu na jihu země i do západoafghánského Herátu.
V neděli pak v těchto městech boje pokračovaly, hnutí se snaží těchto provinčních metropolí zmocnit. Zpravodaj britské televize BBC v Afghánistánu Secunder Kermani uvedl, že nejzranitelněji nyní vypadá město Laškargáh, které je metropolí jižní provincie Hílmand.
Příznivci Talibanu na sociálních sítích zveřejnili řadu videí, na nichž jsou vidět povstalci ve středu města. Někteří z rebelů mají údajně pozice v domech civilistů, takže pro armádu bude o to složitější je z bojiště vyhnat. „V centru města se bojuje. Požádali jsme vládu o vyslání speciálních sil,“ řekl agentuře AFP šéf provinční rady Ataulláh Afghan.
Afghánské jednotky, jimž se příliš nedaří postup povstalců zastavit, nyní podle AFP kontrolují v podstatě jen velká města a hlavní komunikační tepny mezi nimi. Taliban ovládl také klíčové přechody na hranicích s Pákistánem, Íránem, Turkmenistánem a Tádžikistánem.
Povstalci vyhrotili svou ofenzivu poté, co Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu. Pád Kandaháru, který byl centrem talibanského islamistického režimu mezi lety 1996 a 2001, by byl podle AFP pro afghánské úřady pohromou.
Spojené státy zahájily evakuaci afghánských spolupracovníků
Spojené státy už také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii. USA první stovky spolupracovníků převezly na palubě vojenských letounů ještě předtím, než dostali víza, napsal v neděli list The Guardian.
První evakuační let z Kábulu se zhruba dvěma stovkami pasažérů na palubě přistál ve Spojených státech ve čtvrtek, uvedl zástupce Mezinárodního záchranného výboru (IRC). Ten pomáhá Afgháncům přicházejícím do USA na základě speciálních víz. Organizace v minulosti pomohla více než 16 tisícům Afghánců s usazením v USA, tentokrát je prý ale poprvé zapojena do samotného procesu udělování víz.
Americké úřady IRC požádaly, aby se připojil do programu, teprve minulý týden, což podle IRC svědčí o tom, jak narychlo byl projekt připraven. Organizace očekává, že zvláštní lety dopraví do Spojených států až tři tisíce lidí. Podle IRC je nynější start evakuací „velký krok správným směrem“. Americká vláda by podle výboru ale měla pomoci více a odbavit například nahromaděné nevyřešené žádosti o zvláštní víza.
Na vyřízení žádostí o víza čekají podle The Guardian desetitisíce Afghánců, kteří jsou spojení se Spojenými státy. Figuruje mezi nimi přes 18 tisíc lidí, kteří pracovali pro americkou armádu nebo velvyslanectví, a na padesát tisíc jejich rodinných příslušníků. Někteří čekají už roky.
Americký prezident Joe Biden slíbil, že Washington tentokrát – na rozdíl od rychlého odchodu z Vietnamu – své spojence neopustí, poznamenal list. Vláda přitom hledá způsoby, jak tyto lidi dostat do bezpečí, zatímco úřady řeší žádosti o víza a provádějí bezpečnostní prověrky.
Údajně proto vyjednává s představiteli středoasijských zemí a států Perského zálivu, zda by je mohly na čas hostit. Přímo do USA může jen menší část žadatelů o speciální víza, která už je prověřená a čeká například na zdravotní prohlídky nebo vydání víz.
První skupiny Afghánců budou nejprve bydlet na vojenské základně Fort Lee ve Virginii, kde budou nyní čekat na dokončení imigračního procesu a zpracování víz.
Osud Afghánců, kteří jim pomáhali, řeší i další země NATO včetně ČR. Česká vláda v pátek schválila program pomoci tlumočníkům a jejich rodinám, který předpokládá finanční pomoc i možnost azylu.
Veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života vyzvaly tento týden kabinet, aby neprodleně spustil program k přesunu afghánských spolupracovníků české armády. Signatáři upozornili na to, že bezpečnostní situace v asijské zemi se v souvislosti s odchodem spojeneckých vojsk rychle zhoršuje.