V Afghánistánu prudce přibývá civilních obětí války, vyplývá ze zprávy OSN

Nahrávám video

V Afghánistánu bylo za prvních šest měsíců letošního roku zabito nebo zraněno více žen a dětí než kdykoliv jindy za stejné období od roku 2009, kdy počty obětí konfliktu v zemi začala systematicky sledovat OSN. Ta ve své nejnovější zprávě uvádí, že proti stejnému období loni se počet civilistů zabitých či zraněných při násilí zvýšil o 47 procent. Prudce narostl zejména počet obětí od května, kdy mezinárodní síly pod vedením USA začaly ze země stahovat své zbývající vojáky a kdy radikální hnutí Taliban zesílilo ofenzivu proti vládním jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) od začátku ledna do konce června zdokumentovala 5183 civilních obětí bojů – 1659 lidí zemřelo, 3524 jich bylo zraněno. Zároveň upozornila, že téměř polovinu, respektive 46 procent, všech civilních obětí tvořily ženy a děti. Zemřelo 468 dětí a 219 žen, mnoho dalších bylo zraněno. Jen za květen a červen organizace zaznamenala téměř stejně vysoký počet obětí jako v předchozích čtyřech měsících – zemřelo 783 lidí a 1609 jich bylo zraněno.

Nejvíce civilních obětí si vyžádala improvizovaná výbušná zařízení, pozemní boje a cílené zabíjení. Zpráva zároveň viní ze 64 procent všech civilních obětí protivládní uskupení – 39 procent jich má podle ní na svědomí Taliban, téměř devět procent teroristická organizace Islámský stát (IS) a u 16 procent konkrétního viníka z řad protivládních sil report nestanovil.

Afghánské bezpečnostní složky jsou podle OSN zodpovědné za 23 procent civilních obětí a provládní síly za dvě procenta. Zbylých jedenáct procent zraněných nebo zabitých připadá na křížovou palbu v bojích, kdy nebylo možné určit, kdo je přímo zodpovědný.

Zatím se bojuje na venkově

Zpráva rovněž konstatuje, že většina bojů se v květnu a červnu odehrála mimo velká města. Varuje také, že pokud se intenzivní bitvy přesunou do městských oblastí s vysokou hustotou obyvatelstva, mohlo by to mít katastrofální dopady pro civilní obyvatele.

„Žádám Taliban a afghánské vůdce, aby začali brát v úvahu chmurnou a mrazivou trajektorii konfliktu a jeho devastující dopady na civilisty,“ uvedla podle tiskových agentur zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová. Znepřátelené strany vyzvala, aby zesílily snahu u jednacího stolu.

Pokud bojující strany výrazně nezmírní násilí, rok 2021 by mohl být rokem nejvyššího počtu civilních obětí od začátku sledování těchto dopadů války, varovala OSN.

USA zintenzivnily údery

Násilí v zemi má teď alespoň částečně omezit noční zákaz vycházení, který o víkendu téměř na celém území vyhlásila centrální vláda. Zastavit rychlý postup radikálů by v následujících týdnech měl pomoci i Washington.

„Spojené státy v posledních dnech zintenzivnily vzdušné údery na podporu afghánských sil, jsme připraveni v této zvýšené podpoře pokračovat i v následujících týdnech,“ uvedl generál amerických sil na Blízkém východě Kenneth McKenzie. 

Stahování vojáků mezinárodní koalice z této neklidné asijské země je ale z více než 95 procent kompletní a zcela završeno má být k 31. srpnu, poznamenala agentura AP. Taliban, který v posledních měsících dobyl významnou část území včetně některých hraničních přechodů, před časem prohlásil, že nechce monopol na moc. Trvá nicméně na tom, že v Afghánistánu nebude mír, dokud neodstoupí prezident Ašraf Ghání a nebude vyjednána nová vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...