Herát

Počet obětí sobotního zemětřesení na západě Afghánistánu stoupl na 2445, uvedla v neděli agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Afghánská média podle agentury DPA informují o téměř 2500 obětech a dvou tisícovkách raněných. Předchozí bilance čítala 2053 mrtvých a 9240 raněných. Zemětřesení je tak jedno z nejsmrtelnějších v zemi za posledních 20 let.

Počet obětí silného zemětřesení na západě Afghánistánu vzrostl na 320, uvedla agentura AP s odvoláním na OSN. Místní úřady dříve uvedly, že otřesy si vyžádaly nejméně 14 mrtvých a téměř osm desítek zraněných, ale připouštěly, že počet obětí se může ještě zvýšit, protože pod troskami domů mohou být další těla. Agentura DPA napsala, že úřady se obávají stovek mrtvých v postižených obcích, z nichž některé byly zcela zničeny.

Mravnostní policie nechala na severozápadě Afghánistánu spálit zabavené hudební nástroje a reprobedny. Informovala o tom agentura DPA. Hudba je v zemi ovládané islamistickým hnutím Taliban zakázaná.

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Afghánské radikální hnutí Taliban zakázalo holičům v provincii Hílmand holit nebo zastřihovat vousy, protože to odporuje jejich interpretaci islámského práva. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude potrestán, napsal s odvoláním na náboženskou policii hnutí zpravodajský server BBC News. Také někteří holiči v hlavním městě Kábulu uvedli, že dostali podobná nařízení.

Taliban pověsil na hlavním náměstí v západoafghánském městě Herát na jeřáb mrtvé tělo, oznámila agentura AP s odvoláním na svědka. Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavena na dalších náměstích ve městě. Talibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie ji zabila. Taliban se zatím oficiálně nevyjádřil.

Z mezinárodního letiště v Kábulu odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Taliban. V posledních dnech se bojuje o údolí Pandžšír. Tamní vůdce odboje Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů. Hovořit s islamisty chce i německá kancléřka Angela Merkelová o evakuacích svých spolupracovníků.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.

Do rukou afghánského radikálního hnutí Taliban padla první provinční metropole. Jeho bojovníci se zmocnili města Zarandž v provincii Nimrúz. Podle mluvčího policie, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován, mohl Taliban město obsadit, protože nedorazily vládní posily. Afghánské ministerstvo vnitra také informovalo o zabití šéfa komunikace vlády, k odpovědnosti za útok na něj se přihlásil právě Taliban.

Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.

Vojenská policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku. Napsal to týdeník Respekt. Podle něj jsou stíhanými příslušníci elitní armádní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Dva z vojáků viní policie z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, další dva z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Počet obětí koronaviru v íránském městě Kom stoupl z dvanácti na padesát. Uvádí to polooficiální agentura ILNA. Státní média nadále informují o dvanácti obětech. Čína jich oznámila dalších sto padesát. Celkem už tak v pevninské části země podlehlo nákaze 2592 lidí. První případy zaznamenaly Bahrajn, Kuvajt a Afghánistán.

Státní zástupce z Prahy 6 zastavil stíhání čtyř vysoce postavených důstojníků Generálního štábu české armády kvůli smrti afghánského vojáka Vahidulláha Chána. S informací přišel Ekonomický deník, jemuž věc potvrdil právní zástupce vojáků Radek Ondruš.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.