V afghánské provincii Herát se středoškolačky vrátily do tříd. Pomohla iniciativa místních učitelů

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Úspěch aktivistů a učitelů v Herátu dokládá rozdíl mezi současnou vládou Talibanu a tou předešlou z konce 90. let. Tehdy Talibové nebyli ochotni ustoupit od své přísné ideologie, zakazovali ženám účastnit se veřejného života, pracovat a studovat. K vynucování pravidel používali sílu a kruté tresty. Nyní se zdá, jako by pochopili, že se v proměněných podmínkách země nemohou plně vrátit ke svému někdejšímu způsobu vládnutí.

Když se Taliban v srpnu ujal moci, většina škol byla zavřená kvůli epidemii covidu-19. Pod silným mezinárodním tlakem hnutí brzy znovu otevřelo školy pro dívky prvních až šestých tříd a pro chlapce všech věkových skupin. Studentky v sedmé až dvanácté třídě se ale do tříd vrátit nemohly. Taliban to odůvodnil tím, že je potřeba zajistit, aby výuka probíhala v souladu s „islámskými zvyklostmi“.

Taliban se zdráhal, později svolil

V provincii Herát se ale učitelé začali rychle organizovat, sešli se s provinčním guvernérem a s šéfem vzdělávacího odboru místní vlády. Když vznesli požadavek na obnovu vzdělávání žákyň středních škol, Talibové se jim zprvu zdráhali vyhovět a prohlašovali, že to nemohou dovolit bez nařízení vlády v Kábulu. Učitelé se však nevzdávali.

„Ujistili jsme je, že třídy jsou segregované, že vyučovat budou pouze ženy a všechny dívky budou při výuce nosit hidžáb,“ uvedla Basira Basiratchaová, ředitelka jedné ze škol ve městě Herát, kterou navštěvuje na 3900 studentek. „Nemusíme nic měnit. Jsme muslimové a i dříve jsme dodržovali vše, co islám požaduje,“ dodala.

Začátkem října učitelé cítili, že jim Taliban nebude stát v cestě. Začali proto rozšiřovat na Facebooku a prostřednictvím chatovacích aplikací zprávu, že se dívčí střední školy znovu otevřou 3. října. Rodiče si informaci předávali telefonicky a studentky osobně.

Obavy z útoku

Řada rodičů měla strach, že Talibové budou dívky pronásledovat a že by na školy mohli zaútočit ozbrojenci. Někteří rodiče dodnes dívky do školy denně doprovázejí. „Měli jsme obavy a pořád je máme. Ale naše dcery musejí získat vzdělání,“ uvedla Afghánka Mastúra.

Čtrnáctiletá Fádija Ismáílzádiová, žákyně deváté třídy, řekla, že plakala radostí, když se o obnově výuky doslechla. „Úplně jsme ztratily naději, že naše školy budou znovu fungovat,“ prohlásila.

Herát je jedinou provincií v Afghánistánu, kde se dívčí střední školy plošně otevřely, ačkoli provoz obnovila tato vzdělávací zařízení i v některých okresech na severu Afghánistánu, včetně města Mazáre Šaríf.

Podle šéfa učitelských odborů v Herátu Muhammada Sabíra Mišála se Taliban změnil a některé jeho frakce jsou nyní otevřenější. Ve srovnání s předchozí, mezinárodně uznávanou vládou, také podle něj není tak zkorumpovaný. „Pokud jsme minulé vládě navrhli něco, co by školám pomohlo, odmítla to, pokud z toho neměla prospěch,“ prohlásil Mišál.

„Talibové trávili veškerý čas boji v horách, neumějí řídit instituce. Takže když se s nimi setkáme, snažíme se jim radit a po nějaké době jednání na naše návrhy přistoupí,“ uvedl Mišál.

Učitelé bez peněz

Pro učitele je ale nadále situace komplikovaná. Jako ostatní vládní zaměstnanci nedostali již několik měsíců plat a ministerstvo školství nezajišťuje finance ani pro provoz škol.

O znovuotevření škol se snažili i učitelé v jihoafghánském Kandaháru, u tamních představitelů Talibanu ale nepochodili. „Činitelé uvedli, že bez nařízení centrální vlády nemohou nic dělat,“ řekla ředitelka jedné z dívčích středních škol v Kandaháru Fahima Popalová.

Návrat všech afghánských dívek do škol patří mezi hlavní požadavky mezinárodního společenství. Taliban ale zatím odmítá stanovit časový plán. Ve většině škol navíc teď začínají zimní prázdniny, které potrvají až do března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Odlidštění Palestinců“ a dvojí metr. Trest smrti v Izraeli budí vášně

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.
před 19 mminutami

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 2 hhodinami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...