V afghánské provincii Herát se středoškolačky vrátily do tříd. Pomohla iniciativa místních učitelů

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Úspěch aktivistů a učitelů v Herátu dokládá rozdíl mezi současnou vládou Talibanu a tou předešlou z konce 90. let. Tehdy Talibové nebyli ochotni ustoupit od své přísné ideologie, zakazovali ženám účastnit se veřejného života, pracovat a studovat. K vynucování pravidel používali sílu a kruté tresty. Nyní se zdá, jako by pochopili, že se v proměněných podmínkách země nemohou plně vrátit ke svému někdejšímu způsobu vládnutí.

Když se Taliban v srpnu ujal moci, většina škol byla zavřená kvůli epidemii covidu-19. Pod silným mezinárodním tlakem hnutí brzy znovu otevřelo školy pro dívky prvních až šestých tříd a pro chlapce všech věkových skupin. Studentky v sedmé až dvanácté třídě se ale do tříd vrátit nemohly. Taliban to odůvodnil tím, že je potřeba zajistit, aby výuka probíhala v souladu s „islámskými zvyklostmi“.

Taliban se zdráhal, později svolil

V provincii Herát se ale učitelé začali rychle organizovat, sešli se s provinčním guvernérem a s šéfem vzdělávacího odboru místní vlády. Když vznesli požadavek na obnovu vzdělávání žákyň středních škol, Talibové se jim zprvu zdráhali vyhovět a prohlašovali, že to nemohou dovolit bez nařízení vlády v Kábulu. Učitelé se však nevzdávali.

„Ujistili jsme je, že třídy jsou segregované, že vyučovat budou pouze ženy a všechny dívky budou při výuce nosit hidžáb,“ uvedla Basira Basiratchaová, ředitelka jedné ze škol ve městě Herát, kterou navštěvuje na 3900 studentek. „Nemusíme nic měnit. Jsme muslimové a i dříve jsme dodržovali vše, co islám požaduje,“ dodala.

Začátkem října učitelé cítili, že jim Taliban nebude stát v cestě. Začali proto rozšiřovat na Facebooku a prostřednictvím chatovacích aplikací zprávu, že se dívčí střední školy znovu otevřou 3. října. Rodiče si informaci předávali telefonicky a studentky osobně.

Obavy z útoku

Řada rodičů měla strach, že Talibové budou dívky pronásledovat a že by na školy mohli zaútočit ozbrojenci. Někteří rodiče dodnes dívky do školy denně doprovázejí. „Měli jsme obavy a pořád je máme. Ale naše dcery musejí získat vzdělání,“ uvedla Afghánka Mastúra.

Čtrnáctiletá Fádija Ismáílzádiová, žákyně deváté třídy, řekla, že plakala radostí, když se o obnově výuky doslechla. „Úplně jsme ztratily naději, že naše školy budou znovu fungovat,“ prohlásila.

Herát je jedinou provincií v Afghánistánu, kde se dívčí střední školy plošně otevřely, ačkoli provoz obnovila tato vzdělávací zařízení i v některých okresech na severu Afghánistánu, včetně města Mazáre Šaríf.

Podle šéfa učitelských odborů v Herátu Muhammada Sabíra Mišála se Taliban změnil a některé jeho frakce jsou nyní otevřenější. Ve srovnání s předchozí, mezinárodně uznávanou vládou, také podle něj není tak zkorumpovaný. „Pokud jsme minulé vládě navrhli něco, co by školám pomohlo, odmítla to, pokud z toho neměla prospěch,“ prohlásil Mišál.

„Talibové trávili veškerý čas boji v horách, neumějí řídit instituce. Takže když se s nimi setkáme, snažíme se jim radit a po nějaké době jednání na naše návrhy přistoupí,“ uvedl Mišál.

Učitelé bez peněz

Pro učitele je ale nadále situace komplikovaná. Jako ostatní vládní zaměstnanci nedostali již několik měsíců plat a ministerstvo školství nezajišťuje finance ani pro provoz škol.

O znovuotevření škol se snažili i učitelé v jihoafghánském Kandaháru, u tamních představitelů Talibanu ale nepochodili. „Činitelé uvedli, že bez nařízení centrální vlády nemohou nic dělat,“ řekla ředitelka jedné z dívčích středních škol v Kandaháru Fahima Popalová.

Návrat všech afghánských dívek do škol patří mezi hlavní požadavky mezinárodního společenství. Taliban ale zatím odmítá stanovit časový plán. Ve většině škol navíc teď začínají zimní prázdniny, které potrvají až do března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 40 mminutami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 1 hhodinou

Bývalého prezidenta Bolívie Arceho zadrželi pro podezření z korupce

Bolivijské úřady zadržely bývalého socialistického prezidenta Luise Arceho pro podezření z korupce. Uvedl to podle agentury Reuters státní zástupce Roger Mariaca. Arce předal prezidentský mandát svému nástupci konzervativnímu politikovi Rodrigovi Pazovi před měsícem.
před 2 hhodinami

AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev předložil Washingtonu poslední verzi plánu na ukončení války, píše AFP

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvaceti bodů mírového plánu ukončení války.
před 7 hhodinami

Trump: Zabavili jsme u pobřeží Venezuely ropný tanker

Spojené státy zabavily u pobřeží Venezuely tanker. Podle agentur to řekl americký prezident Donald Trump. Potvrdil tak zprávu agentury Reuters, dle které se dá očekávat další nárůst napětí mezi Washingtonem a Caracasem. USA zvýšily v Karibiku svou vojenskou přítomnost a od září útočí na plavidla, která podle Američanů slouží k přepravě drog. Ministryně Pam Bondiová ve středu potvrdila, že USA provedly příkaz k zadržení tankeru využívaného k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na kterou platí americké sankce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump papouškuje ruské narativy ohledně ukrajinských voleb, míní komentátoři

Prezident USA Donald Trump v rozhovoru pro server Politico ostře zkritizoval Evropu. Popsal ji jako skupinu národů v rozkladu se slabými vůdci. V Událostech, komentářích o tom debatovali ukrajinista David Svoboda a amerikanista Jiří Pondělíček. Podle Pondělíčka Trump neuznává liberální mezinárodní řád a chce se vrátit k „velmocenskému koncernu“, v rámci kterého si navíc nepřeje Evropu jako sjednocenou. Podle obou komentátorů je Trump náchylný k ruským narativům, a to zejména v tématu ukrajinských voleb. Svoboda konstatuje, že Rusové by využili situaci vynucených prezidentských voleb, ke kterým nedávno vyjádřil ochotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, k rozkladu ukrajinské společnosti. Pořadem provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...