Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.
„Mohu potvrdit, že Ghazní padlo dnes ráno do rukou Talibanu. Převzali kontrolu nad klíčovými oblastmi města: úřadem guvernéra, policejním ředitelstvím a vězením,“ sdělil AFP předseda provinční rady Ghazní Násir Ahmad Fakírí. Dodal, že někde se ještě bojuje, ale většinu města bojovníci Talibanu prakticky ovládli.
Z deseti správních středisek, které radikálové od květnového zahájení své ofenzivy dobyli, je Ghazní nejblíže k afghánské metropoli Kábulu.
Ghazní, které do rukou povstalců nakrátko padlo už v roce 2018, je podle AFP jednou ze dvou doposud nejvýznamnějších kořistí povstalců.
Druhou je čtvrtmilionový Kunduz, který je pokládán za bránu do severních provincií bohatých na nerostné suroviny a díky své poloze u hranic s Tádžikistánem je strategicky důležitý. Ovládat toto město znamená podle stanice BBC mít pod kontrolou i nad jednou z nejdůležitějších cest pro pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie a dál do Evropy.
Ani cent pomoci, zavedete-li šaríu, varoval Maas
Na kritickou situaci v Afghánistánu upozorňují také Lékaři bez hranic. „Situace se v některých městech zhoršila natolik, že například v Laškargáhu nebo Kunduzu jsou nemocnice přímo na frontové linii,“ vysvětluje Laura Bourjolly, koordinátorka humanitární pomoci s tím, že v Laškarghádu se intenzivně bojuje už téměř dva týdny.
„Lidé umírají v křížových palbách nebo při explozích. Když jsou zraněni, je pro ně nepředstavitelně složité dostat se do zdravotnického zařízení,“ líčí organizace.
Kvůli bojům opustily podle dat Lékařů bez hranic své domovy stovky tisíc lidí. Afghánská nezávislá komise pro lidská práva odhaduje, že za tři měsíce jde bezmála o milion uprchlíků, přičemž celkově je vysídleno na pět milionů lidí.
Na postup Talibanu a zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi reagují evropské země. Německo, Nizozemsko, Francie či Švýcarsko oznámily, že dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Stejný krok učinily také Švédsko a Finsko. Dánsko nabídne povolení k dvouletému pobytu na svém území afghánským spolupracovníkům, kteří sloužili na dánské ambasádě v Kábulu či ozbrojeným silám.
Berlín zároveň pohrozil Kábulu, že pokud islamisté převezmou moc nad zemí a zavedou právo šaría, Německo zastaví finanční podporu Afghánistánu. „Poskytujeme 430 milionů eur každý rok. Nedáme ani jeden další cent,“ varoval ministr zahraničí Heiko Maas.
Německé velvyslanectví v Kábulu také ve čtvrtek oznámilo, že všichni němečtí státní příslušníci by měli co nejrychleji opustit zemi pravidelnými leteckými spoji. Ambasáda zároveň upozornila, že kvůli svým omezeným kapacitám nemůže zaručit, že bude poskytovat konzulární pomoc, pokud se bezpečnostní situace bude nadále zhoršovat a budou zastaveny komerční lety.
Británie vyšle do Afghánistánu stovky vojáků, pomohou s evakuací
K opuštění Afghánistánu vyzvaly své občany v uplynulých týdnech také Spojené státy. Francie a Indie vypravily zvláštní lety pro repatriaci svých občanů. Velká Británie do Afghánistánu vyšle také stovky vojáků, kteří mají pomoci evakuovat britské občany a spolupracující Afghánce.
Spojené státy a Velká Británie navíc významně sníží počet zaměstnanců na svých ambasádách v Kábulu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ale zdůraznil, že americká ambasáda zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby.
