Do konce století klesne hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů, uvádí studie univerzity v Utrechtu vycházející z dat německých a nizozemských vědců. Při nejhorší variantě 18 metrů by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu, píše server RTBF.
Hladina Kaspického moře klesá už od devadesátých let, na vině je znečištění, odpařování vody a zimy bez ledové pokrývky. Podle vědců z univerzit v Giessenu, Brémách a Utrechtu bude tento trend stále výraznější a může být i zdrojem konfliktů v regionu.
Na březích moře o rozloze 371 tisíc kilometrů čtverečních, což je téměř pětkrát rozloha Česka, leží Ázerbájdžán, Rusko, Írán, Turkmenistán a Kazachstán. Při poklesu hladiny moře budou tyto země zřejmě muset předefinovat své hranice a stanovit nová pravidla pro rybolov v těchto vodách, uvádí studie.
Nižší hladina moře bude mít dopad i na „místní jedinečný ekosystém, stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě,“ cituje RTBF ze studie univerzity.
Pokles je znatelný i v současnosti
Vědci popsali, že k poklesu hladiny moře dochází i v současnosti, a to znepokojivě rychle. V letech 1996–2015 to bylo průměrně o sedm centimetrů za rok – celkem tedy ubylo asi 1,5 metru vody.
Množství vody se zde přitom vyvíjelo dynamicky vždy – současný stav není nejhorší v moderních dějinách. V sedmdesátých letech dvacátého století byla hladina ještě o metr níže než nyní.
Výzkumníci, včetně těch z Texaské univerzity v Austinu v USA, zjistili, že průměrná roční teplota povrchu nad Kaspickým mořem vzrostla mezi oběma sledovanými časovými obdobími 1979–1995 a 1996–2015 přibližně o jeden stupeň Celsia.
Tyto rostoucí teploty jsou podle vědců pravděpodobně důsledkem změny klimatu.
Vypařování způsobené oteplováním je zřejmě hlavní příčinou současného poklesu hladiny vnitrozemských moří a pokles bude pravděpodobně pokračovat, jak se bude planeta oteplovat, uvedli vědci. Tento vývoj je opakem vývoje u oceánů, jejichž hladiny stoupají vlivem tání ledovců.
