Kaspické moře klesne o devět až 18 metrů do konce století, varuje studie

Do konce století klesne hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů, uvádí studie univerzity v Utrechtu vycházející z dat německých a nizozemských vědců. Při nejhorší variantě 18 metrů by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu, píše server RTBF.

Hladina Kaspického moře klesá už od devadesátých let, na vině je znečištění, odpařování vody a zimy bez ledové pokrývky. Podle vědců z univerzit v Giessenu, Brémách a Utrechtu bude tento trend stále výraznější a může být i zdrojem konfliktů v regionu.

Na březích moře o rozloze 371 tisíc kilometrů čtverečních, což je téměř pětkrát rozloha Česka, leží Ázerbájdžán, Rusko, Írán, Turkmenistán a Kazachstán. Při poklesu hladiny moře budou tyto země zřejmě muset předefinovat své hranice a stanovit nová pravidla pro rybolov v těchto vodách, uvádí studie.

Kaspické moře ze satelitu
Zdroj: NASA

Nižší hladina moře bude mít dopad i na „místní jedinečný ekosystém, stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě,“ cituje RTBF ze studie univerzity.

Pokles je znatelný i v současnosti

Vědci popsali, že k poklesu hladiny moře dochází i v současnosti, a to znepokojivě rychle. V letech 1996–2015 to bylo průměrně o sedm centimetrů za rok – celkem tedy ubylo asi 1,5 metru vody.  

Množství vody se zde přitom vyvíjelo dynamicky vždy – současný stav není nejhorší v moderních dějinách. V sedmdesátých letech dvacátého století byla hladina ještě o metr níže než nyní.

Výzkumníci, včetně těch z Texaské univerzity v Austinu v USA, zjistili, že průměrná roční teplota povrchu nad Kaspickým mořem vzrostla mezi oběma sledovanými časovými obdobími 1979–1995 a 1996–2015 přibližně o jeden stupeň Celsia.

Tyto rostoucí teploty jsou podle vědců pravděpodobně důsledkem změny klimatu.

Vypařování způsobené oteplováním je zřejmě hlavní příčinou současného poklesu hladiny vnitrozemských moří a pokles bude pravděpodobně pokračovat, jak se bude planeta oteplovat, uvedli vědci. Tento vývoj je opakem vývoje u oceánů, jejichž hladiny stoupají vlivem tání ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 9 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025
Načítání...