V Rusku uhynuly stovky ohrožených tuleňů. Může za to zřejmě únik plynu

Masivní úhyn tuleňů v Kaspickém moři pravděpodobně způsobil nedostatek kyslíku vyvolaný výronem zemního plynu. Podle agentury TASS to uvedla šéfka ruského úřadu na ochranu přírody Rosprirodnadzor Světlana Radionovová.

Kaspické moře na ruské břehy dosud vyplavilo už kolem dvou a půl tisíce těl kriticky ohrožených tuleňů kaspických. Podle úřadů se počet uhynulých ploutvonožců může ještě zvýšit.

Výron zemního plynu, který vedl k udušení tuleňů, je zatím podle odborníků hlavní zkoumanou příčinou neštěstí, uvedla Radionovová. Znečištění vody úřady nezaregistrovaly.

„Vědci nyní zvířata pitvají. Podle předběžných dat máme známky hypoxie, tedy změny v tělech zvířat způsobené nedostatkem kyslíku,“ řekla šéfka Rosprirodnadzoru. Experti podle ní nezaznamenali žádné známky mechanických zranění, která by vodním savcům způsobilo například rybářské náčiní.

Tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Kaspické moře, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy a plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám.

Výjimečný tvor

Tuleň kaspický patří k nejmenším na světě a vyskytuje se výhradně v brakických vodách Kaspického moře. Snadno se stává kořistí jiných zvířat, například vlků, ale podle odborníků jsou nyní mnohem větším problémem těžké kovy v Kaspickém moři a další znečišťující látky.

Před sto lety žilo v Kaspickém moři odhadem půl druhého milionu těchto tuleňů, ale do roku 2022 se jejich počet snížil na sedmdesát tisíc, uvádí Centrum pro ochranu životního prostředí Kaspického moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 15 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 20 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...