Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.

Jak se otevřela „Brána do pekla“, nikdo neví. Předpokládá se, že se to stalo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, zřejmě vlivem lidské činnosti. Tehdy se propadla půda a vznikl sedmdesát metrů široký a asi třicet metrů hluboký kráter, z něhož masivně unikal plyn. Zejména jedovatý metan, který mohl otrávit celá stáda dobytka i jeho pastevce. A tak se sovětští geologové roku 1971 rozhodli, že problém vyřeší a plyn zapálili.

Kráter Darvaza (duben 2025)
Zdroj: ČT24/Petra Hosenseidlová

Předpoklady, že se plyn vyčerpá a plameny uhasnou za několik dní, se ale nenaplnily. Oheň hořel dál, týdny, měsíce, roky. A plane dodnes. Ukázalo se totiž, že ložisko je mnohem rozsáhlejší a plameny mohou z kráteru šlehat dál, možná celá staletí.

Oficiální teorie vzniku Brány do pekel je jen špatně doložená fakty, vychází hlavně z nepříliš věrohodných svědectví. Zpochybnil je například kanadský badatel George Kourounis, který v roce 2013 prozkoumal nitro kráteru. Zjistil, že se vlastně přesně neví, jak vznikl, napsala před lety BBC a podotkla, že podle místních geologů vznikl už v 60. letech minulého století a zapálen byl až v 80. letech dvacátého století.

Riziko pro těžbu

Turkmenistán se ale snaží v této oblasti těžit plyn dál a Brána do pekel do těchto záměrů přináší příliš velká rizika. A tak se už několik let tamní inženýři snaží oheň zkrotit a pak únik metanu uzavřít. Teď hlásí první větší úspěch.

Satelitní snímek kráteru Darvaza
Zdroj: Korea Aerospace Research Institute

„Intenzita hoření kráteru se oproti srpnu 2023 snížila více než třikrát, což potvrzuje účinnost přijatých opatření,“ uvedla podle agentury AkiPress Irina Lurjevová z koncernu Turkmengazna vědecké konferenci v Ašgabatu. Tohoto výsledku se podle jejích slov podařilo dosáhnout díky zintenzivnění těžby plynu z místního ložiska, což snížilo přísun plynu do hořícího kráteru. „Zatímco dříve byla obrovská záře z ohně viditelná několik kilometrů daleko, dnes už zbývá jen slabý zdroj hoření,“ dodala Lurjevová.

Hořící kráter od té doby získal přezdívku Brána do pekla nebo Zářící Karakum a stal se atrakcí, jež do země láká tisíce turistů a fotografů, které plameny, zejména v noci, fascinují:

Kráter Darvaza (duben 2025)
Zdroj: ČT24/Petra Hosenseidlová

Ve dvacátých letech jednadvacátého století, kdy se začaly více řešit emise skleníkových plynů, přibyl další argument pro zkrocení ohně. Roku 2022 tehdejší prezident Gurbanguly Berdymuhamedov oznámil plán na uzavření lokality.

Načítání...