Rusko ostřelovalo ukrajinský přístav v deltě Dunaje

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

„Ruští teroristé během 3,5 hodiny útočili drony na jih Oděské oblasti. Sedmnáct dronů sestřelila naše protivzdušná obrana,“ cituje portál Ukrajinska pravda Kipera.

Poškozeny byly výrobní budovy i sklady, zemědělské stroje a další zařízení. Při pádu úlomků sestřelených dronů vznikly požáry na několika civilních budovách, ke kterým vyjeli hasiči. Podle Kipera nikdo nebyl zraněn ani nezemřel.

V neděli Rusko zaútočilo na jiný významný dunajský přístav Reni. Útok poničil infrastrukturu přístavu a zranil dva lidi, napsala agentura Reuters. Reni a Izmajil jsou dvěma hlavními přístavy, jež Ukrajina na Dunaji využívá.

Rusko podle agentury AFP oznámilo, že v noci na pondělí sestřelilo jeden ukrajinský dron v Kurské oblasti a druhý nad Černým mořem nedaleko Krymského poloostrova.

Rumunsko nebylo v ohrožení

Ukrajinská strana dopoledne informovala o tom, že na území Rumunska měly v noci dopadnout a explodovat ruské drony. Na Facebooku to napsal mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko s odvoláním na pohraniční stráž. Rumunské ministerstvo obrany ale sdělení ukrajinské strany vzápětí kategoricky popřelo a uvedlo, že ruské útoky území Rumunska neohrozily.

Podle Nikolenkova příspěvku na sociální síti události dokládají, že ruské útoky představují hrozbu nejen pro bezpečnost Ukrajiny, ale i pro bezpečí sousedních zemí, včetně členů NATO. „Vyzýváme partnery, aby urychlili dodávky dalších moderních protiraketových a protivzdušných systémů pro Ukrajinu, stejně jako bojových letounů, které posílí ochranu ukrajinské infrastruktury i sousedních zemí,“ napsal Nikolenko.

Bukurešť uvedla, že sledovala průběh ruských útoků v reálném čase a že při nich nenastala situace, kdy by se rumunské území dostalo do přímého ohrožení. Zároveň ovšem rumunské ministerstvo obrany ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu odsoudilo jako neopodstatněné a v rozporu s mezinárodním právem.

Ergdogan jedná s Putinem

Putin přijal tureckého prezidenta Erdogana v luxusním sanatoriu v letovisku Soči. Očekává se, že spolu budou jednat o obnově dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo o situaci na Ukrajině.

Naposledy se osobně setkali loni v říjnu v Astaně, v kontaktu jsou ale stále. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.

Putin letos v červenci odmítl prodloužit platnost dohod o vývozu ukrajinského obilí, které loni v létě pomohlo vyjednat Turecko a OSN. Rusko si stěžovalo, že není dodržována ta část dohod, která se týkala exportu jeho potravin a hnojiv. Tvrdilo, že omezení uvalená na jeho lodě a pojištění komplikovala obchod s jeho zemědělskými komoditami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 45 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...