Rusko ostřelovalo ukrajinský přístav v deltě Dunaje

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

„Ruští teroristé během 3,5 hodiny útočili drony na jih Oděské oblasti. Sedmnáct dronů sestřelila naše protivzdušná obrana,“ cituje portál Ukrajinska pravda Kipera.

Poškozeny byly výrobní budovy i sklady, zemědělské stroje a další zařízení. Při pádu úlomků sestřelených dronů vznikly požáry na několika civilních budovách, ke kterým vyjeli hasiči. Podle Kipera nikdo nebyl zraněn ani nezemřel.

V neděli Rusko zaútočilo na jiný významný dunajský přístav Reni. Útok poničil infrastrukturu přístavu a zranil dva lidi, napsala agentura Reuters. Reni a Izmajil jsou dvěma hlavními přístavy, jež Ukrajina na Dunaji využívá.

Rusko podle agentury AFP oznámilo, že v noci na pondělí sestřelilo jeden ukrajinský dron v Kurské oblasti a druhý nad Černým mořem nedaleko Krymského poloostrova.

Rumunsko nebylo v ohrožení

Ukrajinská strana dopoledne informovala o tom, že na území Rumunska měly v noci dopadnout a explodovat ruské drony. Na Facebooku to napsal mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko s odvoláním na pohraniční stráž. Rumunské ministerstvo obrany ale sdělení ukrajinské strany vzápětí kategoricky popřelo a uvedlo, že ruské útoky území Rumunska neohrozily.

Podle Nikolenkova příspěvku na sociální síti události dokládají, že ruské útoky představují hrozbu nejen pro bezpečnost Ukrajiny, ale i pro bezpečí sousedních zemí, včetně členů NATO. „Vyzýváme partnery, aby urychlili dodávky dalších moderních protiraketových a protivzdušných systémů pro Ukrajinu, stejně jako bojových letounů, které posílí ochranu ukrajinské infrastruktury i sousedních zemí,“ napsal Nikolenko.

Bukurešť uvedla, že sledovala průběh ruských útoků v reálném čase a že při nich nenastala situace, kdy by se rumunské území dostalo do přímého ohrožení. Zároveň ovšem rumunské ministerstvo obrany ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu odsoudilo jako neopodstatněné a v rozporu s mezinárodním právem.

Ergdogan jedná s Putinem

Putin přijal tureckého prezidenta Erdogana v luxusním sanatoriu v letovisku Soči. Očekává se, že spolu budou jednat o obnově dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo o situaci na Ukrajině.

Naposledy se osobně setkali loni v říjnu v Astaně, v kontaktu jsou ale stále. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.

Putin letos v červenci odmítl prodloužit platnost dohod o vývozu ukrajinského obilí, které loni v létě pomohlo vyjednat Turecko a OSN. Rusko si stěžovalo, že není dodržována ta část dohod, která se týkala exportu jeho potravin a hnojiv. Tvrdilo, že omezení uvalená na jeho lodě a pojištění komplikovala obchod s jeho zemědělskými komoditami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelští vojáci stříleli do davu Palestinců, kteří chtěli potraviny

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamní úřady to ve středu napsala agentura AP.
před 46 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 2 hhodinami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 2 hhodinami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 4 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 5 hhodinami
Načítání...