Kvůli sankcím tráví Rusové dovolenou doma, Soči je po letech plné turistů

Nahrávám video
Události: Rusové hledají nové dovolenkové destinace
Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině mění řadu věcí i pro Rusy, včetně destinací jejich dovolených. Oproti loňsku vzrostl zájem o ruské pobřeží Černého moře až o sedmdesát procent. Vyplývá to z údajů Asociace ruských turistických agentur. Válka totiž přinesla mimo jiné západní sankce, drahé letenky a nemožnost ruských leteckých společností létat do zemí Evropské unie.

Soči je letos nejžádanější letní destinací ruských turistů. Navíc oproti jiným ruským černomořským letoviskům má kvůli bojům na Ukrajině zásadní výhodu – funguje zde letiště.

„Vlakem z centrálního Ruska je to sem více než 48 hodin, ale letadlem jste z Uralu nebo ze severního Ruska na černomořském pobřeží jen za dvě tři hodiny. Bez letiště bychom takové množství turistů přijímat nemohli,“ říká ředitelka Pensionu Burgas v Soči Irina Bolševichová.

Bolševichová vede pension v Soči už šestnáct let. Teď má plně obsazeno. Všechna místa jsou zarezervována až do poloviny prosince. Zájem Rusů o dovolenou u Černého moře je i přes desetiprocentní nárůst cen oproti loňsku obrovský. „Loni trávilo dovolenou v Soči šest milionů turistů, a to jsme mluvili o vynikající sezoně. Myslím, že letos přijede až osm nebo deset milionů lidí,“ odhaduje.

Objevování Dagestánu a malý zájem o Krym

Válka na Ukrajině podle viceprezidenta asociace ruských cestovních kanceláří Ilji Umanského úplně změnila turistický byznys v zemi. Většina Rusů letos svoji dovolenou tráví v tuzemsku, a to nejenom u Černého moře. „Obrovsky populární jsou Dagestán, Čečna, Murmanská oblast nebo Kaliningrad. Tato místa teď Rusové nově objevují.“

Dalším důsledkem invaze na Ukrajinu je, že se Rusové nemohou kvůli bezletové zóně nad jižním Ruskem dostat letecky na oblíbený Krym, který země v roce 2014 anektovala. „Na Krymu byla v polovině letošního července velmi nízká obsazenost hotelů. Krym má největší úbytek turistů ze všech,“ povrzuje Umanskij.

I letos v létě vyrazil menší počet ruských turistů na zahraniční dovolenou, bohatší Rusové teď míří hlavně do Turecka, Spojených arabských emirátů a Finska. To už ovšem oznámilo, že počty víz pro Rusy od 1. září výrazně omezí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...