Finsko omezí počet víz vydávaných Rusům. Přednost budou mít lidé s rodinnými či pracovními důvody

Finsko sníží počet víz udělovaných občanům Ruska na desetinu současného počtu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na finského ministra zahraničí Pekku Haavista. Finsko je jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a doposud vůči němu nezpřísnila vízovou politiku.

Podle úterního vyjádření šéfa finské diplomacie Haavista ale finské ministerstvo zahraničí od 1. září sníží počet schůzek pro žadatele o vízum, což zákonitě povede k nižšímu počtu víz vydaných Rusům.

Zpravodajský server Yle uvedl, že v současné době se ve Finsku zpracovává zhruba tisíc žádostí o ruská víza denně. Od září by mohl být počet snížen na sto až dvě stě žádostí. Přednost mají mít lidé, kteří vízum potřebují z rodinných důvodů, kvůli práci či studiu. Omezení by se tak měla dotknout především turistických víz. 

Víza omezilo i Estonsko

Ke stejnému kroku přistoupilo minulý týden Estonsko, které s účinností od 18. srpna zakazuje vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě. 

Rusové se totiž kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který chce otázku plošného pozastavení víz otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

„V době ruské agrese, jejíž deklarované hranice se stále posouvají, nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů,“ poznamenal. „Jde o naši bezpečnost, dlouhodobě se snažím o snížení vlivu a působení ruských tajných služeb na území EU,“ doplnil Lipavský s tím, že Česko jako první členský stát EU vydávání víz pro občany Ruska plošně pozastavil, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...