Dostala litevské občanství, získala medaile, pak ale bruslila na ruské propagandistické akci. Ve Vilniusu debatují, co se sportovkyní dál

Kauza litevské krasobruslařky Drobjazkové (zdroj: ČT24)

Margarita Drobjazková byla hvězdou litevského krasobruslení. Veřejnost i stát si ale znepřátelila loni v létě, když vystoupila na krasobruslařském představení v ruském Soči, které pořádala žena kremelského mluvčího. Prezident Gitanas Nausėda už bývalé vrcholové sportovkyni ruského původu odebral státní vyznamenání, a teď by mohla přijít i o občanství. Takový trest podporují i poslanci, kteří v úterý vyzvali k posouzení jejího případu.

Už 30 let bruslí Margarita Drobjazková v litevských barvách. Baltská země jí dala výjimku a udělila občanství. Talentovaná sportovkyně byla partnerkou litevského krasobruslaře. A jako občanka Litvy mohla bruslit spolu s ním na mezinárodních soutěžích.

S pozdějším manželem na přelomu tisíciletí získali bronzovou medaili na světovém šampionátu. Tehdejší prezident je ocenil rytířským křížem. Setkávali se s premiéry a reprezentovali Litvu na desítkách soutěží.

Oblibu ztratili až po začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Litevcům se nelíbilo, že Drobjazková s manželem dále vystupovali v ruské televizi. A hlavně: že bruslili na akci v Soči, kterou zorganizovala žena mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ten mimo jiné šíří propagandu hlásající, že Ukrajina nemá právo na samostatnou existenci.

Podle litevských poslanců by krasobruslařka po takovém vystoupení měla o občanství přijít. „Účast na této akci narušuje hlavní pravidlo vztahující se na občany Litevské republiky. To je povinnost být věrný státu, který vám udělil občanství,“ vysvětlila svůj postoj poslankyně Dalia Asanavičiuteová.

Odebrání občanství čelí stovky lidí

Nové litevské zákony umožňují odebrat občanství lidem, kteří ho získali urychleně díky státní výjimce. Kromě Drobjazkové je jich asi 800. Pokud se Litva své bývalé hvězdy zřekne, bude to jasný signál i pro početnější ruskou menšinu: Že není přijatelná žádná podpora Putinova režimu.

„Cílem je ukázat nebo simulovat boj proti národním bezpečnostním hrozbám. A to tak, že připraví o občanství jednoho člověka,“ říká bývalý předseda nejvyššího soudu Litvy Dainius Žalimas.

Podle Žalimase ale krasobruslení v Soči žádnou bezpečnostní hrozbu neznamenalo a trest pro sportovkyni je protiústavní. O budoucnosti krasobruslařky teď rozhodne litevský prezident Nauséda. Ten se už po vystoupení v Soči nechal slyšet, že občanství nikdy neměla dostat – ať už pro Litvu získala sebevíc trofejí.