Dostala litevské občanství, získala medaile, pak ale bruslila na ruské propagandistické akci. Ve Vilniusu debatují, co se sportovkyní dál

3 minuty
Kauza litevské krasobruslařky Drobjazkové
Zdroj: ČT24

Margarita Drobjazková byla hvězdou litevského krasobruslení. Veřejnost i stát si ale znepřátelila loni v létě, když vystoupila na krasobruslařském představení v ruském Soči, které pořádala žena kremelského mluvčího. Prezident Gitanas Nausėda už bývalé vrcholové sportovkyni ruského původu odebral státní vyznamenání, a teď by mohla přijít i o občanství. Takový trest podporují i poslanci, kteří v úterý vyzvali k posouzení jejího případu.

Už 30 let bruslí Margarita Drobjazková v litevských barvách. Baltská země jí dala výjimku a udělila občanství. Talentovaná sportovkyně byla partnerkou litevského krasobruslaře. A jako občanka Litvy mohla bruslit spolu s ním na mezinárodních soutěžích.

S pozdějším manželem na přelomu tisíciletí získali bronzovou medaili na světovém šampionátu. Tehdejší prezident je ocenil rytířským křížem. Setkávali se s premiéry a reprezentovali Litvu na desítkách soutěží.

Oblibu ztratili až po začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Litevcům se nelíbilo, že Drobjazková s manželem dále vystupovali v ruské televizi. A hlavně: že bruslili na akci v Soči, kterou zorganizovala žena mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ten mimo jiné šíří propagandu hlásající, že Ukrajina nemá právo na samostatnou existenci.

Podle litevských poslanců by krasobruslařka po takovém vystoupení měla o občanství přijít. „Účast na této akci narušuje hlavní pravidlo vztahující se na občany Litevské republiky. To je povinnost být věrný státu, který vám udělil občanství,“ vysvětlila svůj postoj poslankyně Dalia Asanavičiuteová.

Odebrání občanství čelí stovky lidí

Nové litevské zákony umožňují odebrat občanství lidem, kteří ho získali urychleně díky státní výjimce. Kromě Drobjazkové je jich asi 800. Pokud se Litva své bývalé hvězdy zřekne, bude to jasný signál i pro početnější ruskou menšinu: Že není přijatelná žádná podpora Putinova režimu.

„Cílem je ukázat nebo simulovat boj proti národním bezpečnostním hrozbám. A to tak, že připraví o občanství jednoho člověka,“ říká bývalý předseda nejvyššího soudu Litvy Dainius Žalimas.

Podle Žalimase ale krasobruslení v Soči žádnou bezpečnostní hrozbu neznamenalo a trest pro sportovkyni je protiústavní. O budoucnosti krasobruslařky teď rozhodne litevský prezident Nauséda. Ten se už po vystoupení v Soči nechal slyšet, že občanství nikdy neměla dostat – ať už pro Litvu získala sebevíc trofejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...