Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.
Litva se odstřihla od ruských energií. Kvůli špatným vztahům se země obává vpádu
Do litevského přístavu Klajpeda vozí tankery zkapalněný plyn, který se v terminálech mění do původního skupenství. Země LNG terminál vybudovala už v roce 2014 a pomohl jí dosáhnout nezávislosti na dodávkách z Ruska.
Tento krok se však neobešel v době přijetí rozhodnutí bez kritiky. „Byla tady řada studií, že to je příliš drahé. Také Rusko v té době Litvě říkalo, že je zbytečné terminál stavět, protože bude dál dodávat do země plyn velmi levně,“ přiblížil redaktor ČT Jiří Hynek z přístavu Klajpeda.
Fungování litevského LNG terminálu (zdroj: ČT24)
Po ruské invazi na Ukrajinu se ale Evropská unie rozhodla jít stejným směrem. Litva tak nyní díky terminálu dodává plyn do Lotyšska a Estonska, další dodávky se plánují do Polska i do Německa.
Poté se země soustředila na další krok, dosažení kompletní energetické nezávislosti na Rusku. „Už v květnu země oznámila, že se hodlá zcela odstřihnout od elektrické sítě Ruska a ukončit spolupráci s místním ruským dodavatelem,“ uvedl Hynek s tím, že původně byla Litva závislá na elektřině z východu asi z padesáti procent. Nyní se ale propojila s polskou soustavou. „V tuto chvíli Litva oznamuje, že je zcela nezávislá na všech energiích Ruské federace,“ doplnil.
Kvůli špatným vztahům se Litevci obávají vpádu Ruska
Nejen kvůli odstřižení se od energetické sítě panují mezi zeměmi napjaté vztahy. „Litva zakázala převoz některého zboží z kaliningradské oblasti dále do Ruské federace. Je to zboží, na které dopadají sankce Evropské unie. Sankce se mají dále rozšířit na luxusní zboží, alkohol nebo uhlí,“ uvedl Hynek.
Očekává se tak, že konflikt, který provází i kybernetické útoky na státní instituce baltské země, bude dále gradovat. Litevci se tak obávají možného napadení. „Říkají, že také nikdo nevěřil, že Rusko napadne Ukrajinu, a stalo se. Nicméně všichni jsou odhodlaní se bránit,“ zakončil Hynek.
Evropská unie se snaží napjaté vztahy zmírnit
Agentura Reuters však přišla se zprávou, že dodávky do Kaliningradu by se během několika dní mohly vrátit do normálu. Agentuře to řekly pod podmínkou anonymity dva zdroje obeznámené se situací. Podle nich představitelé Evropské unie směřují ke kompromisní dohodě s Litvou s cílem zmírnit spor s Moskvou.
Evropští činitelé jednají o tom, že osvobodí území Kaliningradu od sankcí, které se týkají průmyslového zboží typu oceli. Dohoda by mohla být uzavřena již počátkem července, pokud Litva upustí od svých výhrad.
Podle Reuters má na kompromisním řešení zájem mimo jiné Německo, které má v Litvě nasazené vojáky a je také silně závislé na dodávkách ruského plynu. „Musíme čelit realitě. Putin má silnější páky než my. Je v našem zájmu najít kompromisní řešení,“ uvedl zdroj agentury Reuters.
Podle jiného zdroje Reuters by mohla být pro Kaliningrad přijata výjimka z humanitárních důvodů. K tomu má silné výhrady Litva, která to vnímá jako ústupek Moskvě. „Sankce musí být uplatňovány a jakékoli rozhodnutí by nemělo narušit důvěryhodnost a účinnost sankční politiky Evropské unie,“ zdůraznil mluvčí litevského ministerstva zahraničí, podle nějž Vilnius o záležitosti nadále diskutuje s Evropskou komisí.
Evropské sankce vůči Rusku brání dovozu železa či oceli do Kaliningradu, od 10. července se seznam zakázaného zboží rozšíří o cement a alkohol, od srpna bude platit také pro uhlí a od prosince pro ropné produkty. Ve finální fázi bude sankcím podléhat zhruba polovina zboží posílaného z Ruska do Kaliningradu. Pohybu cestujících a potravin do ruské exklávy nic nebrání.