Země G7 chtějí do roku 2027 investovat do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu korun). Americký prezident Joe Biden to oznámil na summitu sedmi velkých ekonomik G7 v Německu. Opatření je vnímáno jako protiváha čínskému vlivu. Britská vláda na úvod summitu oznámila, že Velká Británie, USA, Japonsko a Kanada také zakážou dovoz zlata z Ruska, a chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se na summitu shodli, že válka je v kritickém okamžiku a Ukrajina potřebuje větší podporu.
„Spojené státy do roku 2027 mobilizují do podpory infrastruktury ve světě 200 miliard dolarů,“ řekl Biden. „Země G7 pak společně vyčlení do roku 2027 celkem 600 miliard dolarů,“ řekl. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že Evropa do projektu vloží polovinu částky.
Investice do infrastruktury jsou podle Bidena klíčové, neboť moderní technologie vzdálenosti ve světě zmenšily a svět úzce propojily. „Budeme podporovat rozvojové a rozvíjející se země,“ řekl Biden.
Program nazvaný Partnerství pro světovou infrastrukturu je vnímán jako protiváha čínskému megaprojektu označovanému jako Nová hedvábná stezka, který se oficiálně nazývá Iniciativa Pásu a cesty a který Čína zahájila v roce 2013. Cílem čínského projektu je posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech.
Zákaz ruského zlata
Biden na Twitteru oznámil, že skupina G7 společně oznámí, že zakáže dovoz ruského zlata. „Tento export přináší Rusku desítky miliard dolarů (stovky miliard korun),“ uvedl. Jeden z amerických činitelů v telefonickém rozhovoru s novináři řekl, že zákaz dovozu by měl být oficiálně vyhlášen v úterý na závěr summitu. Na úterý jsou naplánovány tiskové konference účastníků vrcholné schůzky.
Předseda Evropské rady Charles Michel pak v neděli řekl, že Evropská unie se k zákazu připojí. Zákaz dovozu se bude týkat nově vytěženého, případně upraveného zlata. Sankce naopak nepostihne zlato, které již Rusko dříve vyvezlo.
Rusko podle německého statistického úřadu Destatis v loňském roce vyprodukovalo 363,5 tuny zlata, což bylo po roce 2019 druhé nejvyšší množství od roku 1998. Britský list The Guardian napsal, že ruský vývoz zlata měl v roce 2021 hodnotu 15,2 miliardy dolarů (356,2 miliardy korun).
Státy G7 už společně s dalšími západními zeměmi přijaly sérii bezprecedentních sankcí, aby Moskvu za vojenský vpád na Ukrajinu potrestaly.
Johnson a Macron se shodli na větší podpoře Ukrajiny
Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se na okraji summitu shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. „Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády.
Londýn v neděli oznámil, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber (12,3 miliardy korun). „To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy korun) v britských úvěrových zárukách,“ uvedl Johnsonův úřad.
Francouzská média s odvoláním na úřad britského premiéra uvedla, že Johnson také varoval Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi.
Signál jednoty
Třídenní summit šéfů států a vlád zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 začíná v neděli na zámku v bavorském Elmau. Jedním z hlavních témat schůzky bude právě Ukrajina a dopady ruské invaze na světové hospodářství a bezpečnost. Na programu jednání ale bude i energetika, ekologie či potravinová krize.
Schůzku amerického prezidenta Joea Bidena, britského premiéra Borise Johnsona, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italského premiéra Maria Draghiho, japonského premiéra Fumia Kišidy a kanadského ministerského předsedy Justina Trudeaua hostí německý kancléř Olaf Scholz, jehož země nyní skupině předsedá. Jednání G7 se také tradičně účastní představitelé Evropské unie.
Scholz chce, aby summit vyslal signál jednoty a rozhodnosti silných demokracií, proto jako hosty pozval zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu. V pondělí přes telemost promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ideální výstup by byla nějaká demonstrace jednoty. Konkrétní opatření ale nečekám. Například už dva roky věděly státy G7, že dojde ke krizi s potravinami, ale nějaké konkrétní řešení jsme neviděli,“ poukazuje na schopnost lídrů najít shodu ohledně zásadních problémů Michal Kořan z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Demonstrace jednoty bude podle něj důležitá už proto, že jednotliví lídři jsou doma pod obrovským tlakem. „Boris Johnson má skandály s večírky, Emmanuel Macron ztratil ve volbách, Joe Biden má inflaci a ještě teď to neuvěřitelné rozhodnutí nejvyššího soudu o zákazu potratů,“ dodal ve vysílání ČT24 Kořan. „Pevně věřím, že něco konkrétního ze summitu vzejde, ale ne, že to bude řešení těch hlavních otázek,“ uzavřel.
