Společná návštěva ministrů je podporou ukrajinské nezávislosti, řekl Lipavský v Kyjevě

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

„Přivezli jsme jasnou zprávu. Vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti,“ prohlásil Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii. „Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse,“ dodal s tím, že Česko stojí za Ukrajinou v její snaze o integraci do Evropské unie a NATO.

Ukrajina udělala velký pokrok směrem k integraci do Severoatlantické aliance, uvedl v Kyjevě slovenský ministr Ivan Korčok. Příslib NATO z roku 2008, že se Ukrajina může stát v budoucnu členem, podle něj stále platí. Argument Moskvy, že takové členství představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, označil za lichý.

„Toto není veselá návštěva, návštěva, ze které by si člověk odnášel příjemné pocity,“ poznamenal šéf rakouské diplomacie Schallenberg s odkazem na bezútěšnou situaci, o které se v pondělí na vlastní oči přesvědčil na takzvané linii dotyku v Donbasu.

Cesta má podle něj poskytnout především „velice silný signál středoevropské solidarity a podpory ukrajinské svrchovanosti a integrity“. Bezpečnost Ukrajiny se podle něj Rakouska bytostně týká – Schallenberg připomněl, že z Vídně je Ukrajina blíže než nejzápadnější rakouská spolková země Vorarlbersko.

Od EU potřebuje Kyjev „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“, pokud jde o možné členství Ukrajiny v evropském bloku, uvedl po jednání s trojicí ministrů šéf ukrajinské dipomacie Kuleba. Podle něj Ukrajina pro Rusko nepředstavuje nebezpečí vojensky, ale tím, že bude silným a fungujícím státem. Své protějšky upozornil, že nyní se tvoří „nová bezpečnostní architektura Evropy na příští desetiletí“. „EU nesmí na Ukrajinu hledět ruskýma očima.“

Lipavský bude jednat se Zelenským

Lipavský druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny, kam se vydal se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem. Ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů, odpoledne by měl hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Před jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.

V pondělí ministři navštívili takzvanou linii dotyku, která odděluje ukrajinská vládní vojska od Ruskem koordinovaných sil v Donbasu. Ukrajinskému Červenému kříži Lipavský později v Kyjevě předal první z pěti set dovezených balíčků první pomoci.

Diplomatická jednání

Rusko v posledních měsících shromáždilo u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi znovu napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině v rychlém sledu. V úterý přicestovala do Kyjeva také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má rovněž v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země. Z Moskvy v úterý do Kyjeva přilétá francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy, a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 14 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 20 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.