Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.
„Na maximalistické ruské požadavky nelze odpovídat minimalisticky. Jestliže má být velikost ukrajinské armády omezená, musí být omezená i velikost té ruské. Tam, kde Moskva na Ukrajině způsobila škody, musí Moskva platit. Na válečné zločiny se nesmí vztahovat amnestie, deportované ukrajinské děti se musí vrátit,“ zdůraznila Kallasová. Podle ní je to minimum toho, s čím musí Kreml souhlasit, pokud chce mír. „Jenže máme podezření, že to není ruským cílem,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že proto se Evropa vyzbrojuje.
Podle Kallasové přitom Rusko není žádnou supervelmocí. „Po více než dekádě konfliktu, včetně čtyř let plnohodnotné války na Ukrajině, Rusko sotva postoupilo za linie z roku 2014 a stálo ho to 1,2 milionu životů,“ podotkla.
Kromě zvýšení obranyschopnosti, a tím i bezpečnosti, je podle Kallasové nyní prioritou EU stabilita v jejím sousedství, které lze dosáhnout mimo jiné rozšířením. „Rozšíření je protijedem na ruský imperialismus,“ míní. O vstup do EU se nyní ucházejí mimo jiné země západního Balkánu, Moldavsko či právě Ukrajina. Třetí unijní prioritou jsou podle Kallasové mezinárodní partnerství, například v obchodu.
Kallasová ocenila změnu amerického tónu ve vztahu k Evropě
Kallasová vystoupila s projevem a následně v panelové debatě v poslední den třídenní Mnichovské bezpečnostní konference. V debatě sdělila, že nemá pocit, že by členské státy Unie nyní chtěly dát Ukrajině konkrétní datum jejího vstupu do EU.
Vrátila se rovněž k sobotnímu projevu amerického ministra zahraničí Marca Rubia, ocenila změnu amerického tónu ve vztahu k Evropě. „Je však jasné, že se nadále neshodneme na všem,“ dodala.
Zároveň odmítla kritiku některých dalších amerických politiků na adresu Evropy. „Vždy, když slyším tuto protievropskou rétoriku, která je teď velmi módní, myslím na vše, co nám Evropa dala,“ podotkla Kallasová.
Výsledek války určí podle Ischingera budoucnost Evropy
Na závěr konference pronesl řeč její předseda Ischinger, který podobně jako Kallasová věnoval část svého vystoupení ruské válce na Ukrajině. „To, jak tato válka skončí, je pro Evropu vpravdě existenční otázkou. Určí to v mnoha ohledech budoucnost tohoto kontinentu,“ domnívá se.
Ischinger zmínil také další velké téma konference, a to budoucnost světového řádu a transatlantických vztahů. Připomněl, že někteří řečníci, například německý kancléř Friedrich Merz, prohlásili, že starý světový řád je minulostí, jiní, jako americký ministr zahraničí Rubio, uvedli, že je jej třeba výrazně reformovat.
Na Rubiovu řeč čekali účastníci mnichovské konference s napětím. Loni se Evropa stala v projevu amerického viceprezidenta JD Vance terčem ostré kritiky kvůli údajně špatnému stavu demokracie a omezování svobody slova. Podle Ischingera nakonec Evropanům přinesl Rubiův projev úlevu.
Ischinger v závěrečné řeči vyjádřil také přesvědčení, že konference přispěla k odhodlání Evropanů „bránit to, co považujeme za evropské hodnoty“. V současnosti je podle něj třeba bránit je skrz podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Evropa podle Ischingera musí nyní zvýšit tlak na Moskvu, například dalšími sankcemi.
Konference se účastnili Pavel i Macinka
Mnichovské konference se zúčastnili také čeští politici. Prezident Petr Pavel hovořil už v pátek v bloku o populismu. Řekl mimo jiné, že populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. Rubiův projev pak Pavel ocenil. Řekl, že rozptýlil v Evropě obavy. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prezident jednal mimo jiné o budoucnosti české muniční iniciativy.
V Mnichově měl řadu dvoustranných jednání také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), sešel se třeba s čínským ministrem zahraničí Wang Iem, kterému řekl, že Česko má zájem na stabilních vztazích s Pekingem. Rubiův projev označil Macinka za civilizační a řekl, že by podepsal každé jeho slovo.
V sobotu večer se ministr zúčastnil panelové debaty, ve které se názorově střetl s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou či šéfem polské diplomacie Radoslawem Sikorským, a to v pohledu na amerického prezidenta Donalda Trumpa či demokratičnost evropských institucí. Macinkovo vystoupení zástupci české opozice v neděli kritizovali. Na konferenci byl přítomen i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Po konci 62. ročníku Mnichovské bezpečnostní konference se začíná chystat ročník 63. Podle plánů by mu měl místo Ischingera předsedat bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ischinger v neděli ale neuvedl konkrétní termín, kdy mu funkci předá. Řekl, že ji Stoltenberg převezme, „až nabyde přesvědčení, že může“. Stoltenberg je nyní norským ministrem financí, původně měl přitom jako předseda pořádat už letošní ročník konference.
