Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
Po konci studené války euforie z triumfu vedla k nebezpečné deziluzi, že pouze obchodní vztahy budou stačit a všeobecný řád nahradí národní zájmy, řekl v Mnichově Rubio. „Byla to hloupá idea, která ignorovala lidskou podstatu i zkušenosti,“ míní americký ministr zahraničí.
Příliš mnoho pravomocí se podle něj přeneslo na mezinárodní instituce, zatímco protivníci USA a Evropy jednali sobecky a nedodržovali pravidla. „Zahájili jsme energetickou politiku, která nás oslabuje, otevřeli jsme dveře imigraci, která ohrožuje budoucnost našich občanů,“ upozornil Rubio. Chránit hranice podle něj není xenofobie, nýbrž vyjádření povinnosti vůči svým občanům.
Budování nového mezinárodního řádu
Spojené státy jsou podle ministra zahraničí nyní připraveny napravit minulé chyby a vybudovat nový mezinárodní řád. Plánem USA je „obnovit nejlepší civilizaci v naší historii“, řekl dále Rubio s tím, že Washington k tomu potřebuje silné spojence. „Chceme obnovit naši ekonomiku. Musíme bránit naše zájmy na nových frontách, abychom vystavěli novou budoucnost, rozvíjeli průmysl, vytvářeli (logistické) řetězce, které nebudou zranitelné,“ zdůraznil šéf diplomacie.
Na cestu „nové prosperity“ by se prý Američané rádi vydali spolu s Evropou. „Vidíme naši budoucnost jako dobrou a hrdou, jsme připraveni to udělat sami, ale upřednostňujeme to udělat s vámi, evropskými přáteli. Evropa a USA patří k sobě,“ míní Rubio. „Jsme součástí západní civilizace, jsme propojeni silnými vztahy založenými na jazyce, křesťanství a také obětech předků,“ dodal.
Napjaté vztahy mezi Evropou a administrativou prezidenta Spojených států Donalda Trumpa jsou jedním z hlavních témat letošní konference v bavorské metropoli. Loňský projev amerického viceprezidenta JD Vance vyvolal silné emoce. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě a jejího údajného ústupu od nejzákladnějších hodnot, jako je svoboda projevu.
„Náš osud je propojen s tím vaším,“ zdůraznil nyní v této souvislosti Rubio. „(Občasný) nesouhlas je založen na tom, že nám záleží na tom spojení, musíme přežít společně, dvě války z minulého století nám (to) připomínají,“ komentoval transatlantickou vazbu šéf diplomacie USA. „Jsme dítětem Evropy, i když jsme nezávislí,“ podotkl.
Spojené státy podle Rubia stále netuší, jestli to Rusové myslí se snahou o ukončení své války na Ukrajině vážně. V dosavadních jednáních se podle něj podařilo vyřešit řadu otázek, ty nejtěžší ale stále zůstávají. V úterý bude další schůzka k Ukrajině, i když zřejmě v jiném složení než dosud, oznámil Rubio v Mnichově.
„Byl to v podstatě civilizační projev, podepsal bych každé slovo. Mně v podstatě mluvil z duše,“ reagoval na Rubiův projev český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle něhož projev doplňoval páteční vyjádření německého kancléře Friedricha Merze. „Evropa by měla být více soběstačná, Spojené státy chtějí hrát spíše strategickou roli a být partnerem. Musíme opustit zbytečně politiky, příliš ideologické postoje, které poškozují naši ekonomiku a průmysl. Bez toho asi není možné posilovat naši bezpečnost,“ prohlásil šéf české diplomacie.
Ocenil proměňující se postoje Německa k průmyslu či migraci. Evropa si potřebuje „ulevit“, aby se byla schopná o sebe lépe postarat, a to nejen po bezpečnostní stránce, podotkl Macinka.
Podle prezidenta Pavla Rubiův projev rozptýlil v Evropě obavy. Dodal, že Evropa a USA mají společné zájmy. „Kritika tam zůstala, ale mnohem konstruktivnější než v případě loňského projevu Vance,“ míní Pavel. Evropa si podle něj uvědomuje, že musí být rychlejší v rozhodování a být konkurenceschopnější.
„(Rubio) vyjádřil zcela jednoznačně, že USA nenechávají Evropu stranou. Destabilizace by se projevila i na Spojených státech,“ poznamenal následně Pavel.
Macinkův střet s Clintonovou
Ministr Macinka ve večerních hodinách vystoupil v rámci panelové diskuse, která zakončila sobotní veřejný program Mnichovské bezpečnostní konference. Spolu s ním na pódiu na téma rozkolu na Západě hovořili bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, bulharský politolog Ivan Krastev a politolog Gladden Pappin z Maďarského ústavu mezinárodních záležitostí.
„Myslím, že to, co dělá Trump v Americe, je reakcí na to, že v některých politických oblastech se zašlo příliš daleko, příliš daleko od běžných lidí, příliš daleko od reality,“ uvedl Macinka. „Nesouhlasím s genderovou revolucí, s klimatickým alarmismem. (...) Myslím, že jsou jen dvě pohlaví. (...) A zbytek je pravděpodobně sociální konstrukt,“ dodal ministr. Do řeči mu přitom skočila Clintonová, která vyjádřila nesouhlas.
Macinka rovněž uvedl, že podle něj je Západ rozdělený, na jedné straně stojí konzervatismus a na druhé progresivismus, „který odmítá tradice a přináší umělé koncepty sociálního inženýrství“. Dodal, že on sám se považuje za konzervativního politika.
Šéf Černínského paláce se v debatě několikrát názorově střetl také s polským kolegou Sikorským. Neshodli se mimo jiné právě v pohledu na konzervatismus a progresivismus a jejich roli, ale třeba ani v tématu demokratické legitimity některých institucí Evropské unie. Zatímco podle Macinky není třeba Evropská komise dostatečně demokratická, Sikorski tvrdil opak.
„Jeden za všechny, všichni za jednoho“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během dne na konferenci prohlásila, že Evropská unie by měla „uvést k životu“ pakt o vzájemné obraně zakotvený v její zakládající smlouvě. „Vzájemná obrana není pro Evropskou unii volitelným úkolem. Je to povinnost v rámci naší vlastní smlouvy,“ zdůraznila v projevu.
„Je naším kolektivním závazkem stát při sobě v případě agrese, nebo jednoduše řečeno: jeden za všechny a všichni za jednoho. A to je smysl Evropy,“ dodala. Podle stanice BBC dále řekla, že ji Rubiův projev uklidnil.
Britský premiér Keir Starmer v projevu zdůraznil potřebu budovat „tvrdou sílu“ a být připraven bojovat, pokud to bude nutné. „Dnes nejsme na křižovatce, cesta před námi je přímá a je jasné, že musíme budovat naši tvrdou sílu, protože to je měna naší doby,“ prohlásil Starmer.
„Musíme být schopni odradit agresi a ano, pokud to bude nutné, musíme být připraveni bojovat, udělat cokoli, abychom ochránili naše lidi, naše hodnoty a náš způsob života, a jako Evropa musíme stát na vlastních nohou,“ konstatoval.
V reakci na Rubiův projev Starmer řekl, že Evropa by neměla mít pocit, že už toho udělala dost. Předseda britské vlády vyjádřil silné přesvědčení, že Evropa toho po mnoho let nečinila dost pro zajištění své síly a bezpečnosti.
Čínský apel na spolupráci
Čínský ministr zahraničí Wang I na konferenci prohlásil, že si nepřeje systémovou rivalitu mezi EU a Čínou. Spolupráci by uvítal i se Spojenými státy, ocenil proto známky respektu ze strany Washingtonu. Peking si podle něj přeje spolupráci, ne konflikt, je ale „připraven řešit všechny druhy rizik“. Snahy oddělit Čínu od Tchaj-wanu by velmi pravděpodobně dotlačily Peking a USA ke konfliktu, varoval Wang I.
Večer budou o bezpečnosti v Arktidě debatovat dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
Prezident Pavel se odpoledne mimo oficiální program konference zúčastnil takzvaného ukrajinského oběda, na kterém s dalšími evropskými politiky debatoval o budoucnosti Ukrajiny. Sešel se i se Zelenským, s nímž hovořil o muniční iniciativě. Česká republika by se podle něj neměla stavět k takovým iniciativám stylem, že se jí to netýká.
