Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Nahrávám video

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.

Mnichovské mezinárodní letiště je klíčovým uzlem nejen pro prominentní hosty akce. S bezpečností přijela pomoct i speciální pořádková jednotka z Plzně – tvoří ji desítky policistů.

Bezpečnostní opatření se dotýkají i okolí hotelů Bayerischer Hof a Rosewood Munich v centru města. Právě ty jsou hlavním dějištěm konference. Od pátku ráno se do vymezené oblasti dostanou jen lidé se speciální akreditací.

Nahrávám video

Právě tam by měli přijíždět hosté ze Spojených států i vůz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po dvouleté pauze dostali pozvánku na akci zástupci německé krajně pravicové Alternativy pro Německo. S úvodním proslovem vystoupí spolkový kancléř Friedrich Merz.

Dorazí Trumpovi spolupracovníci i odpůrci

Do Mnichova by měli dorazit i zmocněnci a vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa – Steve Wittkoff a Jared Kushner. Ale také odpůrci současné administrativy – kalifornský demokratický guvernér Gavin Newsom nebo známá kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová.

„Evropa má za úkol najít si novou roli. Toto (téma) bude dominovat. A druhé bude samozřejmě Ukrajina,“ odhadl ještě před začátkem konference analytik Moritz Weiss z mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána. Dalšími okruhy budou třeba moderní technologie, vztahy s Čínou, nárůst populismu, Blízký východ a Írán. Na sobotu je ve městě ohlášená statisícová demonstrace za účasti Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha.

Česko na konferenci zastoupí prezident Petr Pavel a ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konference je soukromou akcí a účast politikům i analytikům zaručí jen pozvání. Firmy si přístup mohou vyjednat a zaplatit. Podle německých médií je to vyjde na stovky tisíc až miliony eur.

Vyjednavači proti sekáčům

„Dívala jsem se na mnichovskou bezpečnostní zprávu a ta se jmenuje Under destruction, tedy V demolici. Je to taková slovní hříčka oproti slovnímu spojení ve výstavbě. V úvodníku té zprávy se píše o tom, že jsme se dostali do fáze, kdy k řešení problémů se používá spíše pomyslná demoliční koule, s níž rozmlátíte ty budovy, které už nepotřebujete,“ prohlásila ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem budoucí zvláštní zmocněnkyně pro bezpečnostní otázky z ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková.

Proto si myslí, že akci bude dominovat téma stavu světového řádu a kontrast mezi „decentními vyjednavači a razantními sekáči – a co nám z toho vychází“. Dodala, že podstatná jsou na konferenci tohoto typu bilaterální setkání i s představiteli ze vzdálenějších regionů světa. Těch je dle Stromšíkové s českými účastníky konference domluvených více než deset.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 13 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 1 hhodinou

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 5 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...