Bezpečnostní konference

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Sobotní debatu ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o demokratičnosti Evropské unie s jeho polským protějškem Radoslawem Sikorským na Mnichovské bezpečnostní konferenci označili zástupci opozice za ostudu a trapas. V debatě se Macinka střetl také s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou. Za českého ministra se postavili šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Macinka podle serveru iROZHLAS.cz uvedl, že šlo o jednu z nejživějších panelových diskusí na konferenci.

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.

Někteří američtí republikánští senátoři uvažují, že letos nepojedou na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která začíná příští týden. Mohou za to spory o financování ministerstva pro vnitřní bezpečnost, napsal server Politico. Podle něj mezi senátory, kteří zvažují, že se do Evropy nevydají, je i vlivný republikán Lindsey Graham.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

V pátek začíná v Mnichově bezpečnostní konference, na kterou opět dorazí desítky státníků, ministrů a expertů. Konference vznikla v šedesátých letech, založil ji jeden z představitelů německého protinacistického odboje. Platforma se postupně stala vyhledávanou příležitostí pro neoficiální setkání. Letos stejně jako loni bude hlavním tématem válka na Ukrajině a nově také izraelsko-palestinský konflikt. Blížící se konferenci se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa.

Prezident republiky Miloš Zeman a jeho zvolený nástupce Petr Pavel se poprvé od voleb setkali. Pavel přijel na lánský zámek, kde Zeman v posledních letech tráví mnoho času. Mluvili o tom, co obnáší role prezidenta, probrali ale i výhrady, které Pavel už dříve vznesl k fungování hradní kanceláře. Zvolený prezident se ujme funkce v první polovině března.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří. Na konferenci přijely diskutovat desítky světových lídrů a diplomatů o narušení světového liberálního řádu, problémech v transatlantických vztazích či budoucnosti Evropské unie.