Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří. Na konferenci přijely diskutovat desítky světových lídrů a diplomatů o narušení světového liberálního řádu, problémech v transatlantických vztazích či budoucnosti Evropské unie.
Rusko má stále možnost vrátit se k raketové smlouvě, řekl v Mnichově Stoltenberg
2 minuty
Zpravodaj ČT Jonáš v Událostech: Letošní ročník bude zřejmě rekordní počtem prominentních hostů
Stoltenberg uvedl, že Rusko podmínky smlouvy podepsané mezi Moskvou a Washingtonem v roce 1987 porušilo. „Smlouva, která je respektována jen jednou stranou, nám nepřinese bezpečí,“ poznamenal s tím, že chápe rozhodnutí USA zahájit půlroční proces odstoupení od dohody.
„Rusko tak má stále možnost se ke smlouvě vrátit. Vyzýváme Rusko, aby této příležitosti využilo a průkazně zlikvidovalo své rakety středního doletu. Čas běží,“ zdůraznil šéf Aliance. Když Moskva svůj postoj nezmění, bude NATO připraveno reagovat. Stoltenberg ale vyloučil možnost, že by se ze strany Severoatlantické aliance chystalo rozmístění nových jaderných střel v Evropě.
Ursula von der Leyenová
Rusko podle Stoltenberga podmínky smlouvy INF porušuje vyvíjením a rozmisťováním raketového systému SSC-8, který se podle něj dá jednoduše transportovat, schovat a který je schopen nést jaderné zbraně.
Von der Leyenová: Německo a EU musejí dělat víc pro společnou obranu v NATO
Úvodní projev měla na konferenci německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Podle ní musejí Německo a Evropa dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. „Americké volání po větší spravedlnosti v rozdělení nákladů je opodstatněné,“ uvedla von der Leyenová k požadavku na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Víme, že musíme dělat ještě víc, právě my Němci,“ podotkla také.
Spolková republika podle ní s dvouprocentním cílem nadále počítá. Kdy ho chce splnit, ale von der Leyenová neuvedla. Jako jasné datum jmenovala jen rok 2024, kdy chce Německo na obranu dávat 1,5 procenta HDP. Zatím se jeho výdaje v této oblasti i přes nárůst z posledních let pohybují kolem 1,25 procenta HDP.
Německá ministryně obrany ve svém projevu také nepřímo kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, když poznamenala, že spravedlnost při rozdělení nákladů musí jít ruku v ruce se spravedlností v politickém rozhodování. To se podle ní musí týkat i Sýrie nebo Iráku. Von der Leyenová tak narážela na Trumpovo překvapivé rozhodnutí o odchodu amerických vojáků ze Sýrie, které v prosinci učinil bez konzultací se spojenci.
Kromě von der Leyenové měl úvodní projev také britský ministr obrany Gavin Williamson. Prohlásil, že i po odchodu z Evropské unie zůstane Británie oddaná evropské bezpečnosti, a vyslovil se pro to, aby do budoucna zůstalo základem obranné spolupráce NATO. Zároveň tvrdě kritizoval Rusko, které je podle něj nebezpečím pro mezinárodní bezpečnost.
Čeká se hlavně na projev Pence
Do bavorské metropole dorazilo na 35 hlav států a šéfů vlád a kolem osmdesáti ministrů zahraničí a obrany z celého světa. Česko na třídenní akci, kterou doprovodí řada jednání na jejím okraji, bude zastupovat ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD).
Zřejmě největší pozornost bude upřena na americkou delegaci vedenou viceprezidentem Mikem Pencem, který před dvěma lety spojencům z NATO v Mnichově důrazně vzkázal, že většina z nich toho pro společnou obranu musí dělat o poznání více. Přinejmenším vůči Německu, jehož výdaje na obranu jsou stále daleko od představ USA, tuto výzvu zopakuje, je přesvědčen hlavní organizátor konference Wolfgang Ischinger.
V Mnichově však ze Spojených států nebudou jen představitelé republikánské administrativy prezidenta Donalda Trumpa, ale také řada demokratů, od nichž mohou zaznívat o poznání jiné tóny, pokud jde o budoucnost transatlantické spolupráce.
„Zatímco před deseti lety jsem si říkal, s jakými tématy mám do Mnichova nalákat senátory z USA, dnes je krizí a témat tolik, že to vůbec není problém,“ říká Ischinger, podle něhož delegace amerického Kongresu čítá rekordních více než padesát členů.
GALERIE
Mnichov
Macron nakonec nepřijede
Na evropské straně měli Pencovi protiváhu dělat německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří chtěli ve společném projevu zdůraznit jednotu obou zemí a potažmo celé Evropské unie v době, kdy se chystá brexit.
Macron ale nakonec k překvapení Berlína oznámil, že na konferenci nedorazí, aby se mohl věnovat vnitropolitickým záležitostem, především zvládnutí protestů takzvaných žlutých vest. Podle německých médií jeho krok ukazuje na rostoucí odcizení mezi Paříží a Berlínem.
To nejzajímavější na konferenci dost možná zazní v některém z jednání na jejím okraji, která jsou pro mnohé účastníky ještě výrazně důležitější než samotná konference. Očekává se, že letos se na nich politici a diplomaté vedle brexitu budou věnovat i situaci ve Venezuele nebo konfliktům v Sýrii a na východě Ukrajiny, k níž by se mohlo uskutečnit i jednání v normandském formátu. Několik bilaterálních schůzek bude čekat i Petříčka.
Původně se konference měl zúčastnit také Andrej Babiš (ANO). Mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová řekla, že to zvažoval, nakonec má ale dovolenou, která mu skončí o víkendu. Už loni Babiš účast na akci těsně před jejím začátkem ze zdravotních důvodů zrušil.
Čína poprvé vyslala člena politbyra, Netanjahu účast zrušil
Vedle evropských politiků, k nimž patří i řada členů německé vlády nebo šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, bude mít v Mnichově tradičně silné zastoupení Rusko vedené ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Oproti předchozím letům na konferenci posílí Čína, která na ni poprvé vyšle člena politbyra komunistické strany.
Výraznější zastoupení bude letos mít i Afrika, odkud se očekává například egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Svou účast naopak nakonec zrušil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kapacitně už podle šéfa konference Ischingera akce, která počítá s celkem šesti sty hosty, naráží na úplné hranice. I to je ale podle něj důkazem, jak je v dnešní době plné krizí a konfliktů důležité podobné setkání, na němž si i představitelé soupeřících režimů mohou promluvit. „Situace ve světě je taková, že kdybychom konferenci neměli, tak bychom si ji snad museli vymyslet,“ míní.
