Odmítáme zahraniční diktát, reagoval Izrael na výzvy k uznání nezávislé Palestiny

2 minuty
Izrael neuzná existenci samostatné Palestiny
Zdroj: ČT24

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

„Musíme pokročit v řešení dvou států. Musíme přejít od debat k uznání nezávislého palestinského státu,“ řekl Ištajja v dopolední debatě na bezpečnostní konferenci.

Ištajja v reakci na otázku na teroristický útok Hamásu na Izrael z loňského října odpověděl, že historie palestinského problému nezačala loni v říjnu, ale vyhlášením izraelské nezávislosti v roce 1948. Nyní je podle něj potřeba rychle přikročit k řešení. K útokům řekl, že palestinská samospráva nesouhlasí se zabíjením civilistů, zároveň vyzval k ukončení utrpení Palestinců.

Premiér rovněž odpovídal na otázky o nepopularitě palestinské samosprávy pod vedením prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse. „Potřebujeme palestinskou jednotu,“ řekl s tím, že autonomie je ochotná jednat i s Hamásem. „Rusko pozvalo všechny palestinské frakce na jednání do Moskvy 26. února. Zda tam bude i Hamás, není jasné,“ řekl.

Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT je zajímavé to, že se schůzka uskuteční v Moskvě. „Ukazuje to, že Rusko chce více mluvit do věcí Blízkého východu. Jednak také to, že Palestinci jsou ochotni Rusku tuto mediační roli dát,“ podotkl. Je podle něj evidentní, že se palestinská autonomie přiklání k ose, jež je volnou koalicí několika mocenských hráčů. „Jednak Rusko plus Írán a jeho spojenci na Blízkém východě, jednak země třetího světa, často žijící pod dojmem národně osvobozenecké ideologie poloviny minulého století, a jednak západní radikální levice,“ vyjmenoval zpravodaj.

V následné debatě po Ištajjovi vystoupili jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová. Podle Safádího není hlavním palestinským problémem Hamás, ale izraelská okupace. Livniová k tomu uvedla, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly. „Izrael se rozhodl stáhnout. Věřili jsme, že Palestinci to využijí,“ uvedla s tím, že moci se zde následně chopil Hamás.

Izraelská vláda odmítá „mezinárodní diktát“

Izraelský kabinet na nedělním jednání formálně vyjádřil s mezinárodními výzvami k vytvoření samostatné Palestiny nesouhlas. Ty zaznívají od většiny mezinárodního společenství, včetně Evropské unie nebo USA. „Izrael odmítá, co je otevřeným mezinárodním diktátem ohledně trvalé dohody s Palestinci. Dohoda, má-li k ní dojít, bude uzavřená po vyjednáváních mezi oběma stranami bez předchozích podmínek,“ cituje server The Times of Israel (ToI) z vládního prohlášení, které bylo přijato jednohlasně.

Ministr bez portfeje Gideon Saar americké výzvy přirovnal k mnichovské dohodě a postoupení československého pohraničí nacistickému Německu. „Tvrzení, že palestinský stát přinese Izraeli bezpečí, je tou největší absurditou,“ řekl. Exministr zahraničí a nyní ministr pro energetiku Eli Kohen podotkl, že „pokud je cenou za rozšíření mírových dohod (vznik) palestinského státu“, tak se “vzdává všech mírových dohod“, píše ToI.

Izrael loni do úzkého pobřežního pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců ze 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes jedenáct set lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo podle nepotvrzených údajů poskytovaných tamními úřady vedenými Hamásem přes 28 tisíc lidí. Drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.

13 minut
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Dodejme Ukrajině vše, co potřebuje, vyzvala německá politička

Stejně jako v předchozích dvou dnech patřila mezi hlavní témata konference aktuální bezpečnostní situace v Evropě. Šéf diplomacie EU Josep Borrell varoval před tím, že Evropa ztrácí kapacitu obraného průmyslu, kterou musí posílit. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl. O nezbytnosti posílení zbrojního průmyslu v Evropě v Mnichově hovořila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Borrell rovněž řekl, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.

„Za dánskou stranu – rozhodli jsme se darovat celé naše dělostřelectvo. A promiňte, přátelé, ale ve skladech v Evropě je dál munice. Nejde tu jen o výrobu,“ prohlásila na konferenci dánská premiérka Mette Frederiksenová.

4 minuty
Události: Světoví lídři se na Bezpečnostní konferenci v Mnichově shodli na další pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová v reakci na úmrtí vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného řekla, že by dodala Ukrajině vše, co na obranu potřebuje, včetně střel s plochou dráhou letu Taurus. Německý kancléř Olaf Scholz zatím o střelách, o které Kyjev usiluje, nerozhodl. Podle Strackové-Zimmermannové se o nich bude nadále jednat.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Mnichově řekl, že věří, že Německo nakonec střely Taurus jeho zemi dodá. „To, že neslyšíme jasné ne, je odpověď sama o sobě,“ řekl Kuleba na konferenci. Poznamenal, že Německo by mohlo postupovat podobně jako v případě tanků Leopard. Ty Berlín nejprve z obav z vyhrocení konfliktu poskytnout odmítal, nakonec je ale Ukrajině dodal.

Kuleba se na okraj konference sešel s šéfem čínské diplomacie Wangem I, který ho ujistil, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblasti konfliktů. Wang rovněž řekl, že Čína si přeje mírové řešení války na Ukrajině.

Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová
Zdroj: Reuters/Annegret Hilse

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 1 hhodinou

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 6 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 8 hhodinami

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...