Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.
„Musíme pokročit v řešení dvou států. Musíme přejít od debat k uznání nezávislého palestinského státu,“ řekl Ištajja v dopolední debatě na bezpečnostní konferenci.
Ištajja v reakci na otázku na teroristický útok Hamásu na Izrael z loňského října odpověděl, že historie palestinského problému nezačala loni v říjnu, ale vyhlášením izraelské nezávislosti v roce 1948. Nyní je podle něj potřeba rychle přikročit k řešení. K útokům řekl, že palestinská samospráva nesouhlasí se zabíjením civilistů, zároveň vyzval k ukončení utrpení Palestinců.
Premiér rovněž odpovídal na otázky o nepopularitě palestinské samosprávy pod vedením prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse. „Potřebujeme palestinskou jednotu,“ řekl s tím, že autonomie je ochotná jednat i s Hamásem. „Rusko pozvalo všechny palestinské frakce na jednání do Moskvy 26. února. Zda tam bude i Hamás, není jasné,“ řekl.
Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT je zajímavé to, že se schůzka uskuteční v Moskvě. „Ukazuje to, že Rusko chce více mluvit do věcí Blízkého východu. Jednak také to, že Palestinci jsou ochotni Rusku tuto mediační roli dát,“ podotkl. Je podle něj evidentní, že se palestinská autonomie přiklání k ose, jež je volnou koalicí několika mocenských hráčů. „Jednak Rusko plus Írán a jeho spojenci na Blízkém východě, jednak země třetího světa, často žijící pod dojmem národně osvobozenecké ideologie poloviny minulého století, a jednak západní radikální levice,“ vyjmenoval zpravodaj.
V následné debatě po Ištajjovi vystoupili jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová. Podle Safádího není hlavním palestinským problémem Hamás, ale izraelská okupace. Livniová k tomu uvedla, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly. „Izrael se rozhodl stáhnout. Věřili jsme, že Palestinci to využijí,“ uvedla s tím, že moci se zde následně chopil Hamás.
Izraelská vláda odmítá „mezinárodní diktát“
Izraelský kabinet na nedělním jednání formálně vyjádřil s mezinárodními výzvami k vytvoření samostatné Palestiny nesouhlas. Ty zaznívají od většiny mezinárodního společenství, včetně Evropské unie nebo USA. „Izrael odmítá, co je otevřeným mezinárodním diktátem ohledně trvalé dohody s Palestinci. Dohoda, má-li k ní dojít, bude uzavřená po vyjednáváních mezi oběma stranami bez předchozích podmínek,“ cituje server The Times of Israel (ToI) z vládního prohlášení, které bylo přijato jednohlasně.
Ministr bez portfeje Gideon Saar americké výzvy přirovnal k mnichovské dohodě a postoupení československého pohraničí nacistickému Německu. „Tvrzení, že palestinský stát přinese Izraeli bezpečí, je tou největší absurditou,“ řekl. Exministr zahraničí a nyní ministr pro energetiku Eli Kohen podotkl, že „pokud je cenou za rozšíření mírových dohod (vznik) palestinského státu“, tak se “vzdává všech mírových dohod“, píše ToI.
Izrael loni do úzkého pobřežního pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců ze 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes jedenáct set lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo podle nepotvrzených údajů poskytovaných tamními úřady vedenými Hamásem přes 28 tisíc lidí. Drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.
Dodejme Ukrajině vše, co potřebuje, vyzvala německá politička
Stejně jako v předchozích dvou dnech patřila mezi hlavní témata konference aktuální bezpečnostní situace v Evropě. Šéf diplomacie EU Josep Borrell varoval před tím, že Evropa ztrácí kapacitu obraného průmyslu, kterou musí posílit. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl. O nezbytnosti posílení zbrojního průmyslu v Evropě v Mnichově hovořila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Borrell rovněž řekl, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.
„Za dánskou stranu – rozhodli jsme se darovat celé naše dělostřelectvo. A promiňte, přátelé, ale ve skladech v Evropě je dál munice. Nejde tu jen o výrobu,“ prohlásila na konferenci dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová v reakci na úmrtí vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného řekla, že by dodala Ukrajině vše, co na obranu potřebuje, včetně střel s plochou dráhou letu Taurus. Německý kancléř Olaf Scholz zatím o střelách, o které Kyjev usiluje, nerozhodl. Podle Strackové-Zimmermannové se o nich bude nadále jednat.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Mnichově řekl, že věří, že Německo nakonec střely Taurus jeho zemi dodá. „To, že neslyšíme jasné ne, je odpověď sama o sobě,“ řekl Kuleba na konferenci. Poznamenal, že Německo by mohlo postupovat podobně jako v případě tanků Leopard. Ty Berlín nejprve z obav z vyhrocení konfliktu poskytnout odmítal, nakonec je ale Ukrajině dodal.
Kuleba se na okraj konference sešel s šéfem čínské diplomacie Wangem I, který ho ujistil, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblasti konfliktů. Wang rovněž řekl, že Čína si přeje mírové řešení války na Ukrajině.
