V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

Nahrávám video

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.

Server BR24 napsal, že auto kolem 10:30 vjelo do demonstrace pořádané nedaleko hlavního nádraží odbory Verdi. S odvoláním na jednoho ze svědků také doplnil, že se tak stalo úmyslně. „Když se auto zastavilo, ležela pod ním žena a malé dítě,“ popsal zpravodaj ČT Pavel Polák.

Policie původně informovala o 28 zraněných, bavorský ministr vnitra Joachim Hermann o 27. Večer mnichovská policie uvedla, že napočítala celkem třicet zraněných. Několik z nich je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou i děti. Protestního průvodu odborového svazu Verdi se zúčastnilo zhruba patnáct set lidí.

„Je hrozné, když dostanete zprávu, že opět někdo najel automobilem do množství lidí a je spousta zraněných. Doufejme, že to všichni zvládnou a uzdraví se. Děkuji policii za to, že rychle a rozhodně jednala,“ zdůraznil na tiskové konferenci Söder, jehož strana CSU stejně jako sesterská CDU apeluje v nynější předvolební kampani na tvrdý kurz proti migraci. „Něco se musí změnit. Není to první čin tohoto druhu,“ dodal. Primátor města Dieter Reiter hovořil o úmyslu zabít či zranit co nejvíce lidí.

„Je to extrémně obtížná situace,“ poznamenal Herrmann, podle něhož ale policie i záchranáři odvedli výbornou práci. „Zatím neexistují informace o tom, že by událost měla souviset s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, která začne v pátek. Je ale potřeba prošetřit motivaci útočníka,“ doplnil s tím, že pachatel měl povolení k pobytu i k práci v Německu, přestože jeho žádost o azyl byla zamítnuta.

„Tím byl pobyt pachatele do dnešního dne podle současných informací naprosto v souladu se zákony,“ dodal Hermann. Podle něj přišel Afghánec do Německa na konci roku 2016, žádost o azyl mu byla zamítnuta v roce 2020. O rok později dostal povolení k pobytu. Pracoval jako ostraha v obchodech.

Čtyřiadvacetiletý Afghánec na sebe podle policie v minulosti upozornil drogovými delikty. Podle ní zaútočil tak, že objel policejní auto, které doprovázelo protest odborářů, zrychlil a zezadu do nich najel. Vyšetřování případu vede centrála pro boj proti extremismu a terorismu. Podle bavorského premiéra Södera ale není motiv činu zatím jasný.

Nahrávám video

Policie zároveň Mnichovany vyzvala, aby se místu činu vyhnuli, a zásahové jednotky tak mohly nerušeně pracovat. Podle zpravodaje ČT Pavla Poláka také uklidňovala obyvatele, že v jiných částech bavorské metropole, kde odboráři také demonstrují, nehrozí žádné nebezpečí.

„Lidé v Německu se opět musí cítit bezpečně“

Kancléř Scholz prohlásil, že pachatel musí počítat s tím, že bude deportován ze země. „Nemůže počítat s jakoukoli shovívavostí. Musí být potrestán a musí opustit naši zemi,“ zdůraznil. Ministryně vnitra Nancy Faeserová, která je stejně jako Scholz členkou sociální demokracie (SPD), doplnila, že „právní stát musí ukázat maximální tvrdost“. Kancléř v diskuzním pořadu na veřejnoprávní stanici ZDF v reakci na útok v Mnichově slíbil rychlejší a důslednější deportace migrantů, kteří spáchali v Německu trestný čin.

Předák konzervativní opozice Friedrich Merz (CDU/CSU), jenž by se po volbách mohl stát novým německým kancléřem, na sociální síti X napsal, že se v Německu musí něco změnit. „Bezpečnost lidí v Německu bude pro nás na prvním místě. Budeme důsledně prosazovat právo a pořádek,“ dodal.

Zármutek a šok vyjádřil i předseda odborového svazu Verdi, jehož členové se stali terčem útoku, Frank Werneke. „V myšlenkách jsme s nevinnými oběťmi a zraněnými i jejich blízkými,“ uvedl.

Migrace je volebním tématem

Událost pochopitelně zasáhla i obyvatele Mnichova. Někteří, které nedaleko místa činu oslovila agentura ČTK, žádali zpřísnění migrační a azylové politiky. „Politici s tím musí konečně něco dělat,“ měl jasno pětapadesátiletý Christian. Jiní ale pochybují, že se podobným útokům dá vůbec zabránit. „Prostě nepochopitelné,“ kroutila hlavou třiadvacetiletá studentka Sandra.

Faktem je, že se útok odehrál krátce před volbami do Spolkového sněmu a že hlavním tématem předvolební kampaně je migrace a bezpečnost – zejména od lednového útoku v bavorském Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl zaútočil kuchyňským nožem na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který přispěchal na pomoc.

„Moje rozhodnutí, koho budu volit, to nezmění. Ale mohlo by to určitě posílit pravicové extremisty,“ doplnila Sandra, jež měla na mysli stranu Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou a která prosazuje tvrdý přístup k migrantům včetně jejich masových deportací. „Já si ale nemyslím, že se tohle dá změnit nějakými opatřeními. Páchají to jednotlivci," dodala zmíněná studentka z Mnichova.

Útok se navíc odehrál v době, kdy v Mnichově panují přísná opatření kvůli bezpečnostní konferenci, která začne už v pátek. Dohlížet na ni má až pět tisíc policistů a zúčastní se jí řada světových státníků, včetně amerického viceprezidenta JD Vance, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či české hlavy státu Petra Pavla.

„Účastníci konference jsou chráněni. Proto máme nasazeno tolik policistů. Stoprocentní ochranu – a to se opět ukázalo – ale nelze zaručit nikdy,“ upozornil policejní mluvčí Thomas Schelshor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na důležitý most v Kyjevě, zasáhlo i bytový dům

Ruská armáda znovu zaútočila na Jižní most v Kyjevě, informoval v pátek odpoledne starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Most, přes který vede důležitý silniční tah i trasa metra, se stal terčem útoku už v noci na pátek. Na jiném místě Kyjeva zabil ruský nálet obyvatelku bytového domu. V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhli okupanti autobus, v Chersonu školku a v Charkově obchod s potravinami, útočili ale i jinde na Ukrajině. Země hlásí celkově nejméně tři oběti. V Rusku se cílem ukrajinských náletů staly průmyslové objekty.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Jemenští povstalci a provládní koalice hlásí další vzájemné údery

Jemenští povstalci hútíové a provládní jemenská koalice podporovaná Saúdskou Arábií v pátek informovali o dalších vzájemných útocích. Povstalci uvedli, že za posledních 24 hodin koalice podnikla 94 úderů na jemenské území včetně hlavního města Saná, což si vyžádalo mrtvé a zraněné. Konkrétní počet obětí neuvedli, napsala agentura AFP. Provládní koalice tvrdí, že zničila tři balistické rakety vypálené na jih Saúdské Arábie, na kterou útočili v posledních týdnech povstalci.
před 4 hhodinami

Izraelský nejvyšší soud povolil dvěma arabským uskupením účastnit se voleb

Izraelský nejvyšší soud v pátek povolil dvěma kandidátkám s převažujícím arabským voličstvem, aby se zúčastnily parlamentních voleb na konci října. Píše to agentura AFP. Strany čelily snaze ústřední volební komise o vyloučení z voleb. Jednoho z arabských politiků ale soud přiměl na kandidaturu rezignovat.
před 6 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělský parlament odmítl vládní návrhy na řešení bytové krize

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Saské Heidenau zakázalo další pamětní kameny obětem nacismu. Podpořily to AfD a CDU

V německém Heidenau vyvolalo silnou kontroverzi rozhodnutí nadále neinstalovat takzvané Stolpersteine, malé pamětní kameny věnované obětem nacismu. Krok následuje po dohodě mezi Alternativou pro Německo (AfD) a Křesťanskodemokratickou unií (CDU), uzavřené jen několik týdnů poté, co krajně pravicová AfD zvítězila v regionálních volbách.
před 8 hhodinami

Policie zadržela 600 lidí kvůli výtržnostem provázejícím studentské protesty ve Francii

Francouzští policisté v souvislosti s násilnými studentskými protesty a blokádami jen během pátku k 11. hodině zadrželi okolo 600 osob. Zaznamenány jsou také případy polévání učitelů benzinem nebo vyhrožování napadené policistce smrtí, napsal web Le Figaro. Vláda z několikadenních nepokojů, kvůli nimž byly zadrženy stovky lidí a zraněny stovky příslušníků bezpečnostních složek, obvinila radikální levici, napsala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.