V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

3 minuty
Události: V Mnichově vjelo auto do skupiny lidí
Zdroj: ČT24

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.

Server BR24 napsal, že auto kolem 10:30 vjelo do demonstrace pořádané nedaleko hlavního nádraží odbory Verdi. S odvoláním na jednoho ze svědků také doplnil, že se tak stalo úmyslně. „Když se auto zastavilo, ležela pod ním žena a malé dítě,“ popsal zpravodaj ČT Pavel Polák.

Policie původně informovala o 28 zraněných, bavorský ministr vnitra Joachim Hermann o 27. Večer mnichovská policie uvedla, že napočítala celkem třicet zraněných. Několik z nich je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou i děti. Protestního průvodu odborového svazu Verdi se zúčastnilo zhruba patnáct set lidí.

„Je hrozné, když dostanete zprávu, že opět někdo najel automobilem do množství lidí a je spousta zraněných. Doufejme, že to všichni zvládnou a uzdraví se. Děkuji policii za to, že rychle a rozhodně jednala,“ zdůraznil na tiskové konferenci Söder, jehož strana CSU stejně jako sesterská CDU apeluje v nynější předvolební kampani na tvrdý kurz proti migraci. „Něco se musí změnit. Není to první čin tohoto druhu,“ dodal. Primátor města Dieter Reiter hovořil o úmyslu zabít či zranit co nejvíce lidí.

„Je to extrémně obtížná situace,“ poznamenal Herrmann, podle něhož ale policie i záchranáři odvedli výbornou práci. „Zatím neexistují informace o tom, že by událost měla souviset s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, která začne v pátek. Je ale potřeba prošetřit motivaci útočníka,“ doplnil s tím, že pachatel měl povolení k pobytu i k práci v Německu, přestože jeho žádost o azyl byla zamítnuta.

„Tím byl pobyt pachatele do dnešního dne podle současných informací naprosto v souladu se zákony,“ dodal Hermann. Podle něj přišel Afghánec do Německa na konci roku 2016, žádost o azyl mu byla zamítnuta v roce 2020. O rok později dostal povolení k pobytu. Pracoval jako ostraha v obchodech.

Čtyřiadvacetiletý Afghánec na sebe podle policie v minulosti upozornil drogovými delikty. Podle ní zaútočil tak, že objel policejní auto, které doprovázelo protest odborářů, zrychlil a zezadu do nich najel. Vyšetřování případu vede centrála pro boj proti extremismu a terorismu. Podle bavorského premiéra Södera ale není motiv činu zatím jasný.

9 minut
Brífink k incidentu v Mnichově
Zdroj: ČT24

Policie zároveň Mnichovany vyzvala, aby se místu činu vyhnuli, a zásahové jednotky tak mohly nerušeně pracovat. Podle zpravodaje ČT Pavla Poláka také uklidňovala obyvatele, že v jiných částech bavorské metropole, kde odboráři také demonstrují, nehrozí žádné nebezpečí.

„Lidé v Německu se opět musí cítit bezpečně“

Kancléř Scholz prohlásil, že pachatel musí počítat s tím, že bude deportován ze země. „Nemůže počítat s jakoukoli shovívavostí. Musí být potrestán a musí opustit naši zemi,“ zdůraznil. Ministryně vnitra Nancy Faeserová, která je stejně jako Scholz členkou sociální demokracie (SPD), doplnila, že „právní stát musí ukázat maximální tvrdost“. Kancléř v diskuzním pořadu na veřejnoprávní stanici ZDF v reakci na útok v Mnichově slíbil rychlejší a důslednější deportace migrantů, kteří spáchali v Německu trestný čin.

Předák konzervativní opozice Friedrich Merz (CDU/CSU), jenž by se po volbách mohl stát novým německým kancléřem, na sociální síti X napsal, že se v Německu musí něco změnit. „Bezpečnost lidí v Německu bude pro nás na prvním místě. Budeme důsledně prosazovat právo a pořádek,“ dodal.

Zármutek a šok vyjádřil i předseda odborového svazu Verdi, jehož členové se stali terčem útoku, Frank Werneke. „V myšlenkách jsme s nevinnými oběťmi a zraněnými i jejich blízkými,“ uvedl.

Migrace je volebním tématem

Událost pochopitelně zasáhla i obyvatele Mnichova. Někteří, které nedaleko místa činu oslovila agentura ČTK, žádali zpřísnění migrační a azylové politiky. „Politici s tím musí konečně něco dělat,“ měl jasno pětapadesátiletý Christian. Jiní ale pochybují, že se podobným útokům dá vůbec zabránit. „Prostě nepochopitelné,“ kroutila hlavou třiadvacetiletá studentka Sandra.

Faktem je, že se útok odehrál krátce před volbami do Spolkového sněmu a že hlavním tématem předvolební kampaně je migrace a bezpečnost – zejména od lednového útoku v bavorském Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl zaútočil kuchyňským nožem na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který přispěchal na pomoc.

„Moje rozhodnutí, koho budu volit, to nezmění. Ale mohlo by to určitě posílit pravicové extremisty,“ doplnila Sandra, jež měla na mysli stranu Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou a která prosazuje tvrdý přístup k migrantům včetně jejich masových deportací. „Já si ale nemyslím, že se tohle dá změnit nějakými opatřeními. Páchají to jednotlivci," dodala zmíněná studentka z Mnichova.

Útok se navíc odehrál v době, kdy v Mnichově panují přísná opatření kvůli bezpečnostní konferenci, která začne už v pátek. Dohlížet na ni má až pět tisíc policistů a zúčastní se jí řada světových státníků, včetně amerického viceprezidenta JD Vance, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či české hlavy státu Petra Pavla.

„Účastníci konference jsou chráněni. Proto máme nasazeno tolik policistů. Stoprocentní ochranu – a to se opět ukázalo – ale nelze zaručit nikdy,“ upozornil policejní mluvčí Thomas Schelshor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 41 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...