Německá CDU si schválila plán, jak by po volbách omezila migraci

Nahrávám video

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

CDU, která v celostátních volbách kandiduje společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU), schválila patnáctibodový program jednomyslně. Cílem je naplnit jeho požadavky do léta, třeba i pomocí vládních usnesení.

V blížících se volbách CDU/CSU podle průzkumů veřejného mínění vyhraje a Merz se pravděpodobně stane kancléřem. „Vláda CDU/CSU se bez okolků pustí do práce a bude řešit příčiny problémů, které naši zemi tak dlouho ochromují,“ řekl v projevu na sjezdu Merz.

Program obsahuje mimo jiné pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, jenž Merz představil už předminulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky.

Nahrávám video

CDU/CSU požaduje mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pětibodový plán minulou středu CDU/CSU předložila také jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu.

Schválen byl pak i pomocí hlasů AfD – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby. Navzdory faktu, že Merz před dvěma měsíci veřejně sliboval, že žádnou většinu s AfD nedopustí. Poprvé v historii spolkového sněmu byla nicméně přijata rezoluce s pomocí hlasů krajní pravice.

Sám Merz na sjezdu zopakoval své prohlášení po středečním hlasování a povolební spolupráci s AfD vyloučil. „Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda. Vůbec nic,“ doplnil Merz ve svém projevu a vysloužil si od zhruba tisícovky delegátů sjezdu ovace vestoje. Kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině, zintenzivnění boje proti antisemitismu a nastartování německého hospodářství.

V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí

Podle kritiků, zejména z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví, tím CDU/CSU prolomila tabu. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc.

Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi,“ uvedl spolek Campact, jenž nedělní protestní akci v německém hlavním městě spolupořádal.

Nahrávám video

„Friedrich Merz a jeho CDU/CSU se skutečně vrhli kupředu v otázce migrační politiky, což odpovídá názorům sedmdesáti až osmdesáti procent obyvatel. Oni vlastně odpovídají na nějaký požadavek voličů. Otázkou ale je, kolik procent z těch sedmdesáti až osmdesáti by akceptovalo byť jen tichou nepřímou spolupráci s AfD. Proto vidíme na ulicích tisíce lidí, ale není jasné, jak se to projeví v popularitě CDU/CSU a Friedricha Merze jakožto možného budoucího spolkového kancléře,“ vysvětlil Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Zatím vidíme, že CDU/CSU zůstává na přibližně třiceti procentech. V některých průzkumech se ukazuje, že možná posílí AfD, ale to je trend, který není potvrzený,“ pokračoval Handl.

Aktuální protestní akce jsou podle experta na politickou situaci v Německu do určité míry vítaným posunem pro SPD současného kancléře Olafa Scholze, který před spoluprací CDU/CSU s AfD dlouhodobě varuje. „Scholz bude toto téma hodně akcentovat, což ostatně dělá už teď, a bude se snažit posílit svou vlastní pozici,“ dodal Handl.

V pondělí schválený patnáctibodový program obsahuje také opatření k snížení byrokracie a zvýšení bezpečnosti. Zrušit chce CDU také některé zákony, které přijala vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů – například normu o částečné legalizaci konopí.

Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní dostala ve volbách zmíněných třicet procent hlasů, na druhém místě by skončila s dvaadvaceti procenty AfD. Třetí by byla SPD se sedmnácti procenty hlasů a čtvrtí Zelení s dvanácti procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Faktem nicméně je, že pokud CDU/CSU v předčasných volbách skutečně zvítězí, nalezení koaličního partnera bude velmi těžké. Zelení i SPD – kteří jako jediní přicházejí v úvahu – totiž mají vůči Merzovi po hlasování v minulém týdnu velké výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí nejméně dvacet obětí

Nejméně dvacet lidí zahynulo při zemětřesení na západě Kolumbie, osmnáct obětí hlásí město Pereira a dva mrtvé Manizales, uvedly podle agentury Reuters starostové. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách. Podle Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 1 hhodinou

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 2 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.