Německá CDU si schválila plán, jak by po volbách omezila migraci

Nahrávám video

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

CDU, která v celostátních volbách kandiduje společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU), schválila patnáctibodový program jednomyslně. Cílem je naplnit jeho požadavky do léta, třeba i pomocí vládních usnesení.

V blížících se volbách CDU/CSU podle průzkumů veřejného mínění vyhraje a Merz se pravděpodobně stane kancléřem. „Vláda CDU/CSU se bez okolků pustí do práce a bude řešit příčiny problémů, které naši zemi tak dlouho ochromují,“ řekl v projevu na sjezdu Merz.

Program obsahuje mimo jiné pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, jenž Merz představil už předminulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky.

Nahrávám video

CDU/CSU požaduje mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pětibodový plán minulou středu CDU/CSU předložila také jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu.

Schválen byl pak i pomocí hlasů AfD – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby. Navzdory faktu, že Merz před dvěma měsíci veřejně sliboval, že žádnou většinu s AfD nedopustí. Poprvé v historii spolkového sněmu byla nicméně přijata rezoluce s pomocí hlasů krajní pravice.

Sám Merz na sjezdu zopakoval své prohlášení po středečním hlasování a povolební spolupráci s AfD vyloučil. „Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda. Vůbec nic,“ doplnil Merz ve svém projevu a vysloužil si od zhruba tisícovky delegátů sjezdu ovace vestoje. Kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině, zintenzivnění boje proti antisemitismu a nastartování německého hospodářství.

V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí

Podle kritiků, zejména z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví, tím CDU/CSU prolomila tabu. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc.

Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi,“ uvedl spolek Campact, jenž nedělní protestní akci v německém hlavním městě spolupořádal.

Nahrávám video

„Friedrich Merz a jeho CDU/CSU se skutečně vrhli kupředu v otázce migrační politiky, což odpovídá názorům sedmdesáti až osmdesáti procent obyvatel. Oni vlastně odpovídají na nějaký požadavek voličů. Otázkou ale je, kolik procent z těch sedmdesáti až osmdesáti by akceptovalo byť jen tichou nepřímou spolupráci s AfD. Proto vidíme na ulicích tisíce lidí, ale není jasné, jak se to projeví v popularitě CDU/CSU a Friedricha Merze jakožto možného budoucího spolkového kancléře,“ vysvětlil Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Zatím vidíme, že CDU/CSU zůstává na přibližně třiceti procentech. V některých průzkumech se ukazuje, že možná posílí AfD, ale to je trend, který není potvrzený,“ pokračoval Handl.

Aktuální protestní akce jsou podle experta na politickou situaci v Německu do určité míry vítaným posunem pro SPD současného kancléře Olafa Scholze, který před spoluprací CDU/CSU s AfD dlouhodobě varuje. „Scholz bude toto téma hodně akcentovat, což ostatně dělá už teď, a bude se snažit posílit svou vlastní pozici,“ dodal Handl.

V pondělí schválený patnáctibodový program obsahuje také opatření k snížení byrokracie a zvýšení bezpečnosti. Zrušit chce CDU také některé zákony, které přijala vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů – například normu o částečné legalizaci konopí.

Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní dostala ve volbách zmíněných třicet procent hlasů, na druhém místě by skončila s dvaadvaceti procenty AfD. Třetí by byla SPD se sedmnácti procenty hlasů a čtvrtí Zelení s dvanácti procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Faktem nicméně je, že pokud CDU/CSU v předčasných volbách skutečně zvítězí, nalezení koaličního partnera bude velmi těžké. Zelení i SPD – kteří jako jediní přicházejí v úvahu – totiž mají vůči Merzovi po hlasování v minulém týdnu velké výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V izraelských volbách vede vládní blok, většinu zatím nemá

Po sečtení 72,4 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách vládní blok premiéra Benjamina Netanjahua, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují, v této chvíli by získal 54 křesel. Opoziční blok má zatím 48 mandátů, strany volené převážně izraelskými Araby dalších 18 míst, píše server The Times of Israel (ToI). Očekává se, že výsledky budou mimořádně těsné.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Charkov hlásí zraněné, Ukrajina zasáhla ruský chemický závod

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Charkov. Údery opět mířily na civilní cíle. V jednom ze zasažených domů vypukl požár, který se ale hasičům podařilo zlikvidovat. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Podle gubernátora oblasti Dmitrije Miljajeva byly zasaženy i bytové domy.
před 30 mminutami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 1 hhodinou

Neúspěšný prezidentský kandidát Bolsonaro přicestoval do USA

Brazilský politik Flávio Bolsonaro přicestoval do USA. S odvoláním na své zdroje to v noci na středu uvedly stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem Eduardem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cestu Bolsonara do Spojených států schvaluje.
01:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka proti Íránu stála USA dosud přes bilion korun, zjistil Reuters

Americká armáda dosud vynaložila na válku proti Íránu přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,03 bilionu korun). Podle údajů Pentagonu, které získala agentura Reuters, je tato částka o více než 25 procent vyšší, než kolik v červenci odhadovalo ministerstvo obrany. Resort na žádost o komentář k odhadu nereagoval.
před 3 hhodinami

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 12 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Hútíové tvrdí, že Egypt schválením vojenské pomoci Rijádu vyhlásil válku Jemenu

Člen nejvyšší politické rady hútíjských povstalců Muhammad Alí Húsí uvedl, že Egypt schválením vojenské pomoci Saúdské Arábii zároveň vyhlásil válku Jemenu. Egyptský parlament v pondělí souhlasil s tím, aby egyptská vláda mohla poskytnout Saúdské Arábii, která již měsíce čelí vzdušným úderům jemenských hútíů, vojenskou pomoc, pokud o ni Rijád požádá. Hútíové tvrdí, že v úterý zasáhli balistickou raketou největší saúdskou ropnou rafinerii.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.