Německá CDU si schválila plán, jak by po volbách omezila migraci

Nahrávám video
Události: Německá CDU schválila program, chce mimo jiné omezit migraci
Zdroj: ČT24

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

CDU, která v celostátních volbách kandiduje společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU), schválila patnáctibodový program jednomyslně. Cílem je naplnit jeho požadavky do léta, třeba i pomocí vládních usnesení.

V blížících se volbách CDU/CSU podle průzkumů veřejného mínění vyhraje a Merz se pravděpodobně stane kancléřem. „Vláda CDU/CSU se bez okolků pustí do práce a bude řešit příčiny problémů, které naši zemi tak dlouho ochromují,“ řekl v projevu na sjezdu Merz.

Program obsahuje mimo jiné pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, jenž Merz představil už předminulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Pavel Polák k předvolebnímu dění v Německu (3. 2. 2025)
Zdroj: ČT24

CDU/CSU požaduje mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pětibodový plán minulou středu CDU/CSU předložila také jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu.

Schválen byl pak i pomocí hlasů AfD – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby. Navzdory faktu, že Merz před dvěma měsíci veřejně sliboval, že žádnou většinu s AfD nedopustí. Poprvé v historii spolkového sněmu byla nicméně přijata rezoluce s pomocí hlasů krajní pravice.

Sám Merz na sjezdu zopakoval své prohlášení po středečním hlasování a povolební spolupráci s AfD vyloučil. „Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda. Vůbec nic,“ doplnil Merz ve svém projevu a vysloužil si od zhruba tisícovky delegátů sjezdu ovace vestoje. Kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině, zintenzivnění boje proti antisemitismu a nastartování německého hospodářství.

V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí

Podle kritiků, zejména z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví, tím CDU/CSU prolomila tabu. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc.

Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi,“ uvedl spolek Campact, jenž nedělní protestní akci v německém hlavním městě spolupořádal.

Nahrávám video
Expert Handl k situaci v Německu před volbami (3. 2. 2025)
Zdroj: ČT24

„Friedrich Merz a jeho CDU/CSU se skutečně vrhli kupředu v otázce migrační politiky, což odpovídá názorům sedmdesáti až osmdesáti procent obyvatel. Oni vlastně odpovídají na nějaký požadavek voličů. Otázkou ale je, kolik procent z těch sedmdesáti až osmdesáti by akceptovalo byť jen tichou nepřímou spolupráci s AfD. Proto vidíme na ulicích tisíce lidí, ale není jasné, jak se to projeví v popularitě CDU/CSU a Friedricha Merze jakožto možného budoucího spolkového kancléře,“ vysvětlil Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Zatím vidíme, že CDU/CSU zůstává na přibližně třiceti procentech. V některých průzkumech se ukazuje, že možná posílí AfD, ale to je trend, který není potvrzený,“ pokračoval Handl.

Aktuální protestní akce jsou podle experta na politickou situaci v Německu do určité míry vítaným posunem pro SPD současného kancléře Olafa Scholze, který před spoluprací CDU/CSU s AfD dlouhodobě varuje. „Scholz bude toto téma hodně akcentovat, což ostatně dělá už teď, a bude se snažit posílit svou vlastní pozici,“ dodal Handl.

V pondělí schválený patnáctibodový program obsahuje také opatření k snížení byrokracie a zvýšení bezpečnosti. Zrušit chce CDU také některé zákony, které přijala vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů – například normu o částečné legalizaci konopí.

Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní dostala ve volbách zmíněných třicet procent hlasů, na druhém místě by skončila s dvaadvaceti procenty AfD. Třetí by byla SPD se sedmnácti procenty hlasů a čtvrtí Zelení s dvanácti procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Faktem nicméně je, že pokud CDU/CSU v předčasných volbách skutečně zvítězí, nalezení koaličního partnera bude velmi těžké. Zelení i SPD – kteří jako jediní přicházejí v úvahu – totiž mají vůči Merzovi po hlasování v minulém týdnu velké výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 1 hhodinou

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 8 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...