Německá CDU si schválila plán, jak by po volbách omezila migraci

Nahrávám video

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

CDU, která v celostátních volbách kandiduje společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU), schválila patnáctibodový program jednomyslně. Cílem je naplnit jeho požadavky do léta, třeba i pomocí vládních usnesení.

V blížících se volbách CDU/CSU podle průzkumů veřejného mínění vyhraje a Merz se pravděpodobně stane kancléřem. „Vláda CDU/CSU se bez okolků pustí do práce a bude řešit příčiny problémů, které naši zemi tak dlouho ochromují,“ řekl v projevu na sjezdu Merz.

Program obsahuje mimo jiné pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, jenž Merz představil už předminulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky.

Nahrávám video

CDU/CSU požaduje mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pětibodový plán minulou středu CDU/CSU předložila také jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu.

Schválen byl pak i pomocí hlasů AfD – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby. Navzdory faktu, že Merz před dvěma měsíci veřejně sliboval, že žádnou většinu s AfD nedopustí. Poprvé v historii spolkového sněmu byla nicméně přijata rezoluce s pomocí hlasů krajní pravice.

Sám Merz na sjezdu zopakoval své prohlášení po středečním hlasování a povolební spolupráci s AfD vyloučil. „Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda. Vůbec nic,“ doplnil Merz ve svém projevu a vysloužil si od zhruba tisícovky delegátů sjezdu ovace vestoje. Kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině, zintenzivnění boje proti antisemitismu a nastartování německého hospodářství.

V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí

Podle kritiků, zejména z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví, tím CDU/CSU prolomila tabu. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc.

Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi,“ uvedl spolek Campact, jenž nedělní protestní akci v německém hlavním městě spolupořádal.

Nahrávám video

„Friedrich Merz a jeho CDU/CSU se skutečně vrhli kupředu v otázce migrační politiky, což odpovídá názorům sedmdesáti až osmdesáti procent obyvatel. Oni vlastně odpovídají na nějaký požadavek voličů. Otázkou ale je, kolik procent z těch sedmdesáti až osmdesáti by akceptovalo byť jen tichou nepřímou spolupráci s AfD. Proto vidíme na ulicích tisíce lidí, ale není jasné, jak se to projeví v popularitě CDU/CSU a Friedricha Merze jakožto možného budoucího spolkového kancléře,“ vysvětlil Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Zatím vidíme, že CDU/CSU zůstává na přibližně třiceti procentech. V některých průzkumech se ukazuje, že možná posílí AfD, ale to je trend, který není potvrzený,“ pokračoval Handl.

Aktuální protestní akce jsou podle experta na politickou situaci v Německu do určité míry vítaným posunem pro SPD současného kancléře Olafa Scholze, který před spoluprací CDU/CSU s AfD dlouhodobě varuje. „Scholz bude toto téma hodně akcentovat, což ostatně dělá už teď, a bude se snažit posílit svou vlastní pozici,“ dodal Handl.

V pondělí schválený patnáctibodový program obsahuje také opatření k snížení byrokracie a zvýšení bezpečnosti. Zrušit chce CDU také některé zákony, které přijala vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů – například normu o částečné legalizaci konopí.

Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní dostala ve volbách zmíněných třicet procent hlasů, na druhém místě by skončila s dvaadvaceti procenty AfD. Třetí by byla SPD se sedmnácti procenty hlasů a čtvrtí Zelení s dvanácti procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Faktem nicméně je, že pokud CDU/CSU v předčasných volbách skutečně zvítězí, nalezení koaličního partnera bude velmi těžké. Zelení i SPD – kteří jako jediní přicházejí v úvahu – totiž mají vůči Merzovi po hlasování v minulém týdnu velké výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 3 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 4 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 5 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.