Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit rusko-ukrajinskou válku. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico. Připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.
„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
Trumpovy výroky přicházejí v době, kdy pokračují intenzivní diplomatická jednání o ukončení rusko-ukrajinské války a evropští lídři vyjadřují sílící obavy, že by americký prezident mohl nechat Ukrajinu a její evropské spojence napospas ruské agresi, připomíná Politico.
Republikánský prezident serveru sdělil, že nepřikládá evropským lídrům velkou váhu v úsilí o ukončení války. „Mluví, ale ničeho nedosahují, a válka prostě pokračuje dál,“ prohlásil Trump, který před nástupem do funkce sliboval ukončení konfliktu do 24 hodin. Americké snahy o příměří ovšem zatím úspěšné nebyly.
Zároveň Trump vyzval Ukrajinu, aby vyhlásila nové volby. „Už dlouho neměli volby. Víte, mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy to už demokracie není,“ tvrdil Trump. Ukrajinské zákony neumožňují pořádat volby v době války, není totiž možné zaručit hlasování pro všechny občany.
Ruský prezident Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská armáda na Ukrajinu vpadla nejprve roku 2014 a pak plošně v únoru 2022, odmítá uznat legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského. O jeho vládě mluví výhradně jako o „kyjevském režimu“. Mnohokrát se vyjádřil v tom smyslu, že Ukrajina nemá být suverénním státem a Ukrajinci nejsou samostatným národem. Jeho cílem je, aby území Ukrajiny bylo pod vlivem Moskvy. O nároku na údajně „historicky ruské země“, čímž se má na mysli mimo jiné území někdejší Kyjevské Rusi, hovoří i nová ruská strategie národní politiky.
Trump vyzdvihuje Orbánův přístup k migraci
Trump kritizoval Evropu rovněž za to, že se podle něj nevypořádala dobře s migrací. Bez změny politiky ohledně hranic přestanou být některé evropské státy životaschopnými zeměmi, míní americká hlava státu, podle které se města jako Paříž a Londýn prohýbají pod náporem migrantů.
Ve své kritice se zaměřil na levicového muslimského starostu Londýna a syna pákistánských imigrantů Sadiqa Khana. „Byl zvolen, protože tam přišlo tolik lidí. Teď ho volí,“ tvrdil Trump v narážce na přistěhovalce v britské metropoli. Za přístup k migraci naopak chválil maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož vláda od migrační krize v roce 2015 propaguje tvrdou protiimigrační politiku.
Šéf Bílého domu v rozhovoru uvedl, že si nebyl vědom toho, že se sám stal terčem kritiky kvůli migraci, a to ze strany papeže Lva XIV., který odsoudil jednání jeho administrativy vůči migrantům ve Spojených státech jako nelidské. I přesto Trump řekl, že je ochoten se s prvním papežem původem z USA setkat.
Papež v posledních týdnech kritizuje americkou zahraniční politiku. Například vyzval Trumpa, aby nepodnikal vojenskou invazi do Venezuely. Podle hlavy katolické církve je třeba „nalézt jiný způsob, jak dosáhnout změny, pokud se pro to Spojené státy rozhodnou“.
„Nechci to vyloučit,“ řekl Trump o vyslání amerických vojáků do Venezuely, jejíhož prezidenta Nicoláse Madura Washington obviňuje z vedení kartelu a pašování drog do Spojených států. Rovněž uvedl, že by zvážil použití síly proti cílům v dalších latinskoamerických zemích, kde je obchod s drogami aktivní, jako jsou Mexiko a Kolumbie.
