„Možný začátek diplomatických jednání,“ říká Maduro po hovoru s Trumpem

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

„Hovořil jsem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Mohu říci, že rozhovor proběhl v uctivém tónu, dokonce bych řekl, že byl srdečný,“ prohlásil Maduro ve středu večer tamního času ve veřejnoprávní televizi. „Zajdu ještě dál – pokud tento telefonát znamená, že se blížíme dialogu se vzájemným respektem mezi našimi zeměmi, pak dialog je vítán, diplomacie je vítána, protože my budeme vždy usilovat o mír,“ dodal Maduro.

Trump v neděli potvrdil dřívější zprávy amerických médií, že s Madurem hovořil. Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na své zdroje napsala, že americký prezident v telefonátu, který se uskutečnil 21. listopadu a trval necelých patnáct minut, Madura vyzval, aby do týdne s rodinou opustil zemi.

Maduro údajně Trumpovi sdělil, že je ochoten Venezuelu opustit, pokud on i jeho rodina získají plnou právní amnestii včetně zrušení amerických sankcí a zastavení vyšetřování Mezinárodním trestním soudem kvůli zločinům proti lidskosti vůči opozici. Trump většinu těchto žádostí podle Reuters odmítl.

O víkendu Trump varoval, že vzdušný prostor nad Venezuelou bude zcela uzavřen, a tento týden oznámil, že Spojené státy už brzy zahájí pozemní operace proti drogovým kartelům v Latinské Americe.

Ve středu Trump na dotaz novináře v Oválné pracovně Bílého domu, zda "nátlaková kampaň" na Madura zabírá, odvětil: „Jestli to zabírá? To není nátlaková kampaň, je to mnohem víc, řekl bych. (...) Mluvil jsem s ním krátce, řekl jsem mu jen pár věcí. Uvidíme, jak to dopadne,“ dodal Trump. Popřel také spekulace, že s Madurem od té doby hovořil znovu.

Spojené státy Madura neuznávají jako právoplatného prezidenta Venezuely. Podle amerických úřadů je Maduro jedním ze šéfů zločinecké organizace Kartel sluncí, kterou USA označují za teroristickou. Na Madura americká justice vypsala odměnu ve výši 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).

Někteří analytici v minulosti pochybovali, zda Kartel sluncí skutečně existuje. Podle nich se jedná spíše o prolínání mezi organizovaným zločinem a představiteli současné venezuelské autoritářské moci. Existenci kartelu zpochybnil i kolumbijský prezident Gustavo Petro.

„Výzkumy prokázaly, že se nejedná o kartel v pravém slova smyslu,“ uvedl v minulosti také server France 24. Spíše se má jednat o neformální síť jednotlivých, často soupeřících drogových struktur uvnitř venezuelského státu. Některé osoby spjaté s režimem sice údajně mají vazby na pašování drog, nejsou však organizovány do jedné hierarchické skupiny.

USA mají nyní v karibské oblasti největší nasazení armádních lodí a vojáků za několik desetiletí a od září tam americká armáda útočí na plavidla, která podle ní pašují drogy. Při jednadvaceti takových útocích američtí vojáci zabili 82 lidí, které Pentagon označil za narkoteroristy, aniž by ale pro to předložil důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 mminutou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 20 mminutami

Šéf íránské bezpečnostní rady byl zabit při úderu, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul.
10:47Aktualizovánopřed 25 mminutami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 34 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 44 mminutami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...