Trump potvrdil hovor s Madurem, podrobnosti nesdělil

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že hovořil s venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem. Šéf Bílého domu nicméně neposkytnul podrobnosti o obsahu debaty obou lídrů.

„Nechci se k tomu vyjadřovat. Odpověď zní ano,“ odpověděl Trump na palubě Air Force One na otázku, zda s Madurem hovořil. O hovoru mezi oběma politiky informoval už list The New York Times (NYT). Napsal, že Trump hovořil s Madurem začátkem listopadu, zmínil také jejich možnou schůzku ve Spojených státech.

Maduro a další členové jeho administrativy se k hovoru nevyjádřili.

Informace o vzájemném hovoru přichází v době, kdy šéf Bílého domu zintenzivňuje svou rétoriku směrem k Venezuele. Tamní lídry obviňuje z obchodování s drogami, USA opakovaně udeřily na lodě, které v oblasti Karibiku údajně převážely narkotika. Trump však zároveň připustil, že je otevřen jednání.

Maduro jakékoli vazby na nelegální obchod s drogami popřel. Trumpova vláda opakovaně podniká kroky směřující proti těmto aktivitám. Podle amerických úřadů je Maduro jedním ze šéfů zločinecké organizace Kartel sluncí, kterou USA označují za teroristickou. Na Madura americká justice vypsala odměnu ve výši 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).

V sobotu pak americký prezident prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude uzavřen. Trump takto varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Caracas Trumpův výrok odsoudil a označil ho za kolonialistickou hrozbu.

Posléze však Trump uvedl, že z prohlášení o uzavření vzdušného prostoru nad Venezuelou „se nemá nic vyvozovat“.

Kontrola útoků proti lodím

Samotný telefonát podle NYT nemusí znamenat, že se podaří zažehnat hrozící údery na Venezuelu. Postup Washingtonu při útocích na lodě, při nichž zemřely již desítky lidí, však patrně čeká podrobnější kontrola. Kongresmani z obou politických stran se podle agentury AP shodli, že chtějí iniciovat parlamentní prověrky týkající se toho, zda USA útočí v souladu s mezinárodním právem. Reagovali tak na informaci deníku The Washington Post, podle níž ministr obrany Pete Hegseth nařídil zabíjet všechny lidi na dotčených lodích.

„Pokud se tak stalo, tak je to samozřejmě velmi vážné a já souhlasím, že by to byl nezákonný čin,“ citovala AP republikánského člena Sněmovny reprezentantů Mikea Turnera.

Reuters dále napsal, že mezi možnostmi, které USA zvažují, je pokus o svržení Madura a že americká armáda je prý „připravena na novou fázi operací po masivním navyšování vojenské síly v Karibiku“ a téměř třech měsících útoků na podezřelé lodě s drogami u venezuelského pobřeží. Trump také povolil tajné operace CIA v zemi.

V předminulém týdnu pak Trump minulý týden řekl příslušníkům armády, že USA „velmi brzy“ zahájí pozemní operace k zastavení podezřelých venezuelských obchodníků s drogami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 57 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...